Jak zachovat učitelskou profesi udržitelnou? Tím se bude zabývat konference ICOLLE 2023

11. 9. 2023
Učitelé patří k rizikovým skupinám ohroženým syndromem vyhoření. Jejich představy o školství se po absolutoriu na pedagogických či jiných fakultách rozcházejí s realitou, se kterou se denně potkávají ve školách. V důsledku toho ztrácí motivaci pro další práci a ze školství odcházejí. Právě na motivaci pedagogů, poskytnutí potřebné opory i na současný stav učitelského vzdělávání, se zaměří odborníci v rámci mezinárodní konference ICOLLE, kterou už po patnácté pořádá Institut celoživotního vzdělávání MENDELU.

Učitelé patří do jedné z nejohroženějších skupin syndromem vyhoření. U nastupujících učitelů se navíc objevuje jev, kterému se říká drop out. „Je to situace, kdy učitelé po zahájení své pedagogické dráhy do tří až pěti let ze školství odcházejí a mění svou profesi. Na školách pak chybí a narušuje to generační obměnu. Způsobeno to může být i přípravou na pedagogických fakultách, které se zaměřují mnohem více na to, co se má učit, místo toho, jak se má učit a jak se mají zvládat různé situace, se kterými se učitelé setkávají,“ uvedl David Kryštof z Oddělení sociálních věd ICV MENDELU. Vzdělávací systém se přitom potýká s nedostatkem kvalifikovaných učitelů.

„Ve školství bobtná administrativa, učitelé jsou vystaveni neustálým změnám, které jsou občas nekoncepční. Před nedávnem museli dokázat naprosto změnit svůj styl výuky při přechodu do distančního vzdělávání. Do toho vstupují rodiče žáků, kteří mají představu, jak vzdělávání jejich ratolestí má vypadat. Nad vším je Rámcový vzdělávací program, který udává, co všechno žáci mají umět, tedy co je učitelé mají naučit,“ vyjmenoval Kryštof. Práce pedagogů je tedy psychicky náročná. 

Jednoduché řešení podle Kryštofa neexistuje. Je potřeba začít už na pedagogických fakultách, aby byli budoucí učitelé připravováni na různé situace. „Jako užitečné se jeví zavedení pozice uvádějícího učitele, který podpoří nového učitele na pracovišti. Smysluplné by byly i supervize učitelů, během kterých by mohli řešit aktuální situace,“ zhodnotil pedagog. Smysl má i zaměření sám na sebe. „Jedním z možných řešení pro udržitelnost sebe samého jako učitele je zacílení na psychohygienu a vlastní rozvoj učitelů. V rámci spolupráce s Masarykovou univerzitou a aplikačním garantem Age management z.s. na projektu TAČR jsme se v minulých letech podíleli na inovaci finské metody a vyvinutí metodiky, která má právě výše zmíněnému napomoci. Nyní tuto metodiku využíváme v rámci aplikovaného výzkumu v různých organizacích,“ uvedla Lenka Kamanová z Oddělení sociálních věd ICV MENDELU.

Letošní ročník konference ICOLLE vytvoří prostor pro diskuzi s odborníky z řad vysokých i středních škol nad tématem inovací, které chystá vláda v oblasti středního školství. „Jedná se o inovace, které nebyly dosud představeny a pro laickou i odbornou veřejnost zůstávají dosud skryty. Kromě sympozia bude tomuto tématu věnována také jedna z plenárních přednášek. Další přednáška bude například zaměřena na mikrocertifikáty, což je v oblasti celoživotního vzdělávání velmi aktuálním tématem, a třetí plenární přednáška je zacílena na řešení pracovního zdraví a spokojeného pracovního života učitelů,“ přiblížila Kamanová.

Kontakty pro bližší informace: Mgr. David Kryštof, Ph.D., +420 777 112 962, david.krystof@mendelu.cz, Institut celoživotního vzdělávání; Mgr. et Mgr. Lenka Kamanová, Ph.D., +420 739 589 206, lenka.kamanova@mendelu.cz, Institut celoživotního vzdělávání

Více aktualit

Všechny aktuality