Vlci a psi jsou biologicky stejným druhem. To znamená, že se za určitých podmínek mohou křížit a produkovat životaschopné potomky. „Pokud by k takovému křížení docházelo opakovaně ve vysoké míře, hrozila by vlčí populaci genetická kontaminace, jež by mohla mít vliv na chování jedinců a snížit jejich význam z hlediska ochrany druhu,“ říká profesor Paolo Ciucci z katedry biologie a biotechnologie římské univerzity La Sapienza. Díky pokračující ochraně se vlci v posledních letech rozšiřují po celé Evropě a dostávají se tak do prostředí ovládaného člověkem, kde přicházejí do blízkého kontaktu se psy častěji, než tomu bylo v minulosti.
Téma je aktuální i v České republice. „Oproti jiným státům, například z jižní Evropy, je riziko vzniku kříženců relativně nízké zejména kvůli menšímu množství toulavých psů. Je mu však třeba i u nás věnovat pozornost,“ uvedl Miroslav Kutal z Mendelovy univerzity v Brně a vedoucí programu Šelmy v Hnutí DUHA. Odborníci v Česku křížence vlka a psa pozorovali ve volné přírodě v roce 2016 a jeho přítomnost pomocí fotopastí monitorovali do dubna 2017.
Studie pod vedením odborníků z Institutu aplikované ekologie v Římě je první, která analyzovala výskyt hybridů vlka a psa v rámci celé Evropy. „Součástí průzkumu bylo také zhodnocení, jak národní vlády dodržují dvě nejdůležitější evropské normy na ochranu přírody, kterými jsou Bernská úmluva a směrnice o stanovištích,“ říká hlavní autorka studie Valeria Salvatori z Institutu aplikované ekologie.
Průzkum odhalil, že většina evropských zemí se stabilní vlčí populací nemá vypracovány zásady pro účinné a včasné řešení problému hybridizace, a zpravidla ani neprovádí žádná preventivní opatření. Důvodem je neexistence mezinárodních dohod či standardů.
Případy křížení vlků a psů se mezitím na evropském kontinentu objevují čím dál častěji. „Obnovující se populace vlků se postupně rozšiřují po celé Evropě a stále častěji při tom přicházejí do kontaktu s volně se pohybujícími psy. Dochází k tomu zejména tam, kde do značné míry zmizela přirozená stanoviště nebo v zemědělské krajině s vysokou koncentrací psů. Roli hraje také lov či pytláctví, jež může narušit sociální soudržnost vlčích smeček, a tím vytvářet více příležitostí ke křížení,“ říká profesor Ciucci. Odborníci se varují, že v budoucnu může být fenomén křížení vlků se psy stále častější. V současnosti je však množství hybridů relativně nízké a Valeria Salvatori zdůrazňuje, že „jsme stále v pozici, kdy problematiku můžeme řešit efektivně, pokud budeme jednat rychle na evropské úrovni.“
Ve většině zemí se v současné době k rozpoznání kříženců využívají genetické analýzy, postupy a nástroje používané v různých laboratořích se však v jednotlivých státech liší, což snižuje možnost srovnání výsledků. „Dnes se může stát, že stejný jedinec bude jednou považován za čistokrevného vlka a podruhé za křížence podle toho, která laboratoř provedla analýzu. Vzhledem k tomu, že vlci nerespektují státní hranice a často je překračují, standardizace testovacích postupů a nástrojů v evropských laboratořích je zásadní pro zajištění účinné kontroly,“ upozorňuje Salvatori.
Podle Kutala jsou nutné i legislativní změny. „Součástí evropských a vnitrostátních právních předpisů by se měla co nejrychleji stát jasná, praktická vodítka, jak předcházet křížení vlků a volně žijících psů. Ta by měla vycházet z přístupů, jež se ukázaly jako účinné v Severní Americe. Zákonodárci ani správní orgány se při tom však nesmí chytit do právní pasti, kdy by křížence psů a vlků považovali za druh lovné zvěře. To by totiž zvýšilo riziko zabíjení vlků pod záminkou, že se jednalo o křížence, ačkoliv toto nelze pouze na základě morfologie spolehlivě rozlišit,“ dodal Kutal.
Kontakt pro bližší informace: Miroslav Kutal, expert na velké šelmy Hnutí DUHA a akademický pracovník Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně: tel.: 728 832 889, miroslav.kutal@hnutiduha.cz
Poznámky:
[1] Celou studii je možné do 2. 8. 2020 zdarma stáhnout zde.
[2] Foto Hnutí DUHA křížence vlka a psa. Šelma se pohybovala v okolí Rumburka od léta 2016 do dubna 2017, po několika měsících beze stopy zmizela. Od té doby se přítomnost křížence vlka a psa nepodařilo na českém území prokázat.
Více aktualit
-
Vědecký tým z Provozně ekonomické fakulty bude ve spolupráci s půdoznalci posuzovat možnosti dočasného využití brownfieldů, nevyužívaných nemovitostí a areálů, zejména ve městě Brně před tím, než dané lokality budou finálně revitalizovány. Ve…3. 10. 2023
-
Vědci odebírali vzorky naplaveného dřeva na severu Norska, teď budou zjišťovat…
Vědci z LDF MENDELU absolvovali v pořadí již druhou cestu za naplaveným dřevem na severní pobřeží Norska. Podobně jako v roce 2022 odebírali z naplaveného dřeva vzorky, které podrobí analýze v dendrochronologické a anatomické laboratoři MENDELU.…26. 9. 2023 -
MENDELU navštívil ministr zemědělství Marek Výborný
Mendelovu univerzitu dnes navštívil ministr zemědělství Marek Výborný. S vedením univerzity jednal o podpoře školního lesního i zemědělského podniku v rámci dotačních titulů, podpoře koncepce vzdělávání v agrárním sektoru i podpisu memoranda o…25. 9. 2023 -
Ceny rektora MENDELU dostalo sedm laureátek a laureátů
Sedm zaměstnanců a studentů Mendelovy univerzity v Brně dnes obdrželo Ceny rektora MENDELU za mimořádné výsledky své práce. Ocenění od rektora převzal například Radek Pokorný, který se významně podílí na popularizaci vědy a lesnictví, nebo Petr Rádl…21. 9. 2023 -
V Adamově mají nový lesopark, vznikl ve spolupráci se Školním lesním podnikem
Město Adamov veřejnosti představilo po třech letech prací nové relaxační místo s hracími i vzdělávacími prvky – Pohádkový lesopark. Vznikl na území bývalé skládky, v sousedství adamovského sídliště Ptačina. Pozemky Mendelovy univerzity, na nichž se…20. 9. 2023 -
Lesníci budou řešit adaptaci lesů v době globálních změn
Adaptace lesů na klimatickou změnu, pěstování druhově, prostorově i věkově pestrých lesů a udržitelná produkce dřeva. Nejen tato témata budou lesníci řešit na mezinárodní konferenci Pěstování nestejnověkých lesů: pohled na adaptaci lesů v době…18. 9. 2023 -
Titul honoris causa dostala na MENDELU nobelistka Emmanuelle Charpentier
Čestný vědecký titul doctor honoris causa dnes na Mendelově univerzitě v Brně převzala Emmanuelle Charpentier, francouzská výzkumnice v oblastech mikrobiologie, genetiky a biochemie. Vědkyně získala v roce 2020 společně s kolegyní Jennifer Doudna…13. 9. 2023 -
Jak zachovat učitelskou profesi udržitelnou? Tím se bude zabývat konference…
Učitelé patří k rizikovým skupinám ohroženým syndromem vyhoření. Jejich představy o školství se po absolutoriu na pedagogických či jiných fakultách rozcházejí s realitou, se kterou se denně potkávají ve školách. V důsledku toho ztrácí motivaci pro…11. 9. 2023 -
Experti z MENDELU hodnotili kvalitu nově vyšlechtěných druhů třapatkovek
Třapatkovky (Echinacea) jsou okrasné rostliny známé pro své léčivé účinky. Využívali je už domorodí obyvatelé Severní Ameriky, dnes se doporučují především na podporu imunity. Šlechtění těchto nenáročných trvalek se posledních dvanáct let věnují…7. 9. 2023 -
Krajinářští architekti se zaměří na globální výzvy současného světa
Mezinárodní konference Evropské rady škol krajinářské architektury ECLAS 2023: Labyrinth of the World – Landscape Crossroads přinese diskuzi o současných globálních změnách a jejich dopadu na krajinářskou architekturu a tvorbu prostředí. Jako hlavní…5. 9. 2023