„Chov dojnic s produkcí mléka je jedním z nejsložitějších výrobních procesů, který vyžaduje velké množství lidské práce. Cílem našeho projektu bylo vytvořit takové technologické zařízení, které by zajistilo řízený přesun dojnic ze stájí do dojírny a zpět bez nutnosti využití lidského faktoru,“ říká proděkan Agronomické fakulty MENDELU Daniel Falta. V běžném provozu musí krávy do dojírny nahánět zaměstnanci podniku. Vědci testovali a zavedli do provozu variantu, kdy se v čase vyhánění zvířat na dojení spustí ve stáji řetízkový pás, který se za doprovodu zvukové signalizace začne pomalu posouvat z jedné strany sekce na druhou, směrem k automaticky otevírané brance vedoucí do dojírny. Krávy tak bez lidské asistence samy přejdou na zvolené místo a teprve v dojírně se poprvé setkají s člověkem.

Nejenom že se tak ušetří lidská práce, ale navíc mají krávy na přesun více klidu. Přítomnost člověka má totiž v mnohých případech spíš negativní efekt. „Zaměstnanci někdy sami bývají nervózní, což se projevuje tak, že třeba na zvířata křičí nebo s nimi nevhodně zacházejí. Právě eliminace stresu je přitom pro chovy dojeného skotu klíčová. Vyvolaný stres negativně působí na produkci mléka u krav v laktaci. Vedle toho, při snahách o rychlý přesun mohou zvířata častěji upadnout a zranit se nebo si například poškodit paznehty,“ vyjmenovává vědec.

Nový systém spustili experti přesně před rokem. „Už nyní je jasné, že se automatizace osvědčila. Hlavní výhodou je celkové zklidnění krav při přesunu. Potvrdil se tak náš teoretický předpoklad, že díky automatizaci budou zvířata ve větší pohodě. Krávy neberou stroj jako agresora, což mnohé usnadňuje,“ říká Falta. Celý proces přeučení se na nový systém netrval kravám déle než týden, protože většina z nich reagovala už na samotné otevření branky a důležitý pro ně byl i obvyklý čas dojení.

Součástí instalace technologického zařízení do kravína byl i dílčí experiment. V něm vědci hodnotili, jak systém ovlivní celkový čas vyhánění ze sekcí, délku dojení, množství nadojeného mléka i tepovou frekvenci zvířat. Výsledky pokusu ukazují, že bezobslužný systém průkazně nezpomalil proces dojení, ale naopak vedl ke zklidnění zvířat během dojení a v souvislosti s tím k vyšší produkci mléka. „Můžeme tedy říct, že se nejenom ušetřila lidská práce a zvýšila její produktivita, ale zároveň, že systém přispěl k větší pohodě krav, které díky tomu, že nejsou ve stresu, zvládnou vyprodukovat větší množství mléka,“ uvedl Falta.

Po roce ostrého provozu „vylepšování“ nekončí. „Chystáme další vývoj a vylepšení, aby byly stájové přihaněče více autonomní a inteligentní. Třeba aby přizpůsobovaly svoji rychlost pohybujícím se kravám nebo aby s předstihem zastavily před překážkou,“ dodal Falta

Na výzkumu vědci MENDELU spolupracují s Výzkumným ústavem zemědělské techniky, v. v. i. a s firmami AGIN s. r. o. a AGROMONT Vimperk, s. r. o. Výzkum realizují v Zemědělském podniku Neveklov ve středních Čechách. Ten tvoří několik poboček. Železná brána s nápisem JZD a rudou hvězdou, před kterými pochodovali filmový Otík s panem Pávkem, dodnes najdou fanoušci komedie v obci Křečovice. Jen o sedm kilometrů dál se nachází druhá z neveklovských poboček, stáje Stranný. Právě tam vědci z Agronomické fakulty nainstalovali systém automatického nahánění dojnic.

Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Daniel Falta, Ph.D., proděkan Agronomické fakulty MENDELU, daniel.falta@mendelu.cz, +420 727 908 755