Vědci k podobným výzkumům většinou odebírají vzorky naplaveného dřeva na Islandu, Špicberkách nebo v Grónsku, ale sever Norska byl v tomto ohledu dost přehlížen. „Kmenů na plážích tam není tolik jako v ostatních oblastech. Navíc některé pláže jsou poměrně těžko přístupné. Autem se nedá dojet až na místo, takže je potřeba jet lodí nebo jít pěšky, což je s veškerým vybavením, které potřebujeme poměrně náročné,“ uvedl dendrochronolog z lesnické a dřevařské fakulty MENDELU Tomáš Kolář s tím, že o původu naplaveného dřeva v Norsku existuje jen jedna publikace, která je ale stará přes 20 let a tím pádem zůstává spousta otázek.
Vědci budou stejně jako před třemi lety na Islandu zjišťovat druh dřeva, jeho stáří a lokalitu. „Samozřejmě nás taky bude zajímat odkud dřevo připlulo a jakou cestou. Mohlo by jít o dřevo nejen z východu, ale i ze západu Ruska, teoreticky i z Norska. Zajímat nás taky bude, jak velké množství dřeva připlouvá v posledních desítkách let. Podle pozorování lidí, kteří na místě žijí nebo tam jezdí na chatu, tak dřeva v posledních letech hodně ubývá, což se nám ukázalo i na Islandu,“ uvedl Kolář.
Klíčovou roli podle něj hraje nejen způsob těžby a dopravy dřeva na Sibiři, což byla hlavní zdrojová oblast dřeva na Islandu, ale také množství arktického ledu, který je nezbytný pro to, aby dřevo urazilo vzdálenost tisíce kilometrů. „To je v současnosti zajímavé i s ohledem na klimatickou změnu, protože zmenšování arktického zalednění velmi pravděpodobně vede k menšímu množství plaveného dřeva,“ uvedl Kolář.
Spolu s kolegy na severu Norska odebral vzorky z více jak 400 kmenů z 8 různých lokalit podél severního pobřeží. „Vzhledem k tomu, že jsme našli některé čerstvě připlavené kmeny a u jednoho dokonce víme přesný měsíc a rok, tak můžeme také upřesnit dobu, po kterou dřevo přes oceán driftovalo. Podle dřívějších studií a výpočtů se uvádí, že minimální doba jsou dva až tři roky,“ uvedl Kolář.
Norové využívají naplavené kmeny na výrobu nábytku, jako stavební dřevo nebo i pro umění, nejčastěji ale jako palivo. „Na severu Norska platí, že kdo si kmen dřív vezme nebo alespoň nějak označí, tomu patří, což samozřejmě platí o pobřeží, které je ve vlastnictví státu a nejedná se o chráněnou oblast,“ dodal Kolář.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Tomáš Kolář, Ph.D., tel.: 721 208 883, tomas.kolar.und@mendelu.cz, Ústav nauky o dřevě Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
Výzkum byl financován z Fondu pro bilaterální vztahy – EHP fondů. V Norsku bylo 5 vědců z MENDELU, kteří spolupracují s norským kolegou Paulem Ericem Aspholmem (NIBIO – Norwegian Institute of Bioeconomy Research)
Více aktualit
-
Mezigenerační univerzitu realizuje Institut celoživotního vzdělávání MENDELU třetím rokem. Od začátku se zaměřuje na spojení generací v rámci rodiny. Prarodiče se v rámci mezigeneračních programů setkávají se svými vnoučaty, společně se vzdělávají a…29. 3. 2023
-
FRRMS MENDELU slaví 15 let od založení
Nejmladší Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií dnes slaví patnácté výročí od svého založení. Oslavy odstartuje Day in Magenta, tedy den pro studenty, akademiky i zaměstnance ve fakultní růžové barvě. V duchu oslav se ponesou i další…28. 3. 2023 -
Krajinářské architektky ze ZF MENDELU uspěly v mezinárodní soutěži
Studentky krajinářské architektury postoupily do semifinále mezinárodní soutěže Streetlife Design Competition. Smíšený tým ze Zahradnické fakulty MENDELU a Fakulty architektury VUT pracoval na návrhu umístěném ve svahu nad Mendlovým náměstím. Cílem…23. 3. 2023 -
Nové Centrum odborného vzdělávání Voda v krajině pořádá Water days: přiblíží,…
Na Mendelově univerzitě v Brně vzniká Centrum odborného vzdělávání Voda v krajině. Jeho cílem bude podpora inovativních přístupů ve vzdělávání v oblasti vodního hospodářství. Tento týden centrum pořádá akci Water days, která probíhá nejen na MENDELU…21. 3. 2023 -
Školní lesní podnik slaví stovku výstavou Pestrý život v pestrém lese
Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny si letos připomíná 100 let od svého založení - 100 let kontinuální péče o lesy Mendelovy univerzity v Brně. Jedním z bodů letošních oslav je i výstava pod širým nebem, kterou autoři pojmenovali Pestrý život v…20. 3. 2023 -
Díky osvětě vlastníků půdy budou obce odolnější vůči klimatické změně
Jak se obce připravují na klimatickou změnu, aby vůči negativním vlivům byly odolnější, zkoumají vědci z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií MENDELU. K vyšší odolnosti venkova chtějí aktivně přispět působením na vlastníky zemědělské…16. 3. 2023 -
Rovnováhu mezi vlky a lidmi v kulturní evropské krajině hledá projekt LIFE WILD…
Porozumět interakcím lidí a vlků v kulturní evropské krajině a předcházet potenciálním kritickým situacím, to si klade za cíl unikátní mezinárodní projekt, který zahájila Mendelova univerzita v Brně. Na řešení se podílí rozsáhlý multidisciplinární…14. 3. 2023 -
MENDELU se proti rozhodnutí Rady NAÚ odvolala
Mendelova univerzita na základě podrobné analýzy formulovala odvolání proti rozhodnutí Národního akreditačního úřadu (NAÚ). Ten rozhodl o odnětí institucionální akreditace pro oblast vzdělávání Ekonomické obory v doktorském typu studijních programů.…10. 3. 2023 -
Hospodaření ve výmladkových lesích: zkáza pro les, či nikoli? Odpovědi hledají…
Výzkumem pařeziny, nebo také výmladkového nebo nízkého lesa, se zabývají už pátým rokem botanici, pedologové a další vědci Lesnické a dřevařské fakulty. Výmladkový les vzniká zpravidla po těžbě stromu tak, že z místa jeho pařezu nebo kořenu začnou…9. 3. 2023 -
ESA ocenila projekt satelitu, na kterém spolupracují studenti z VUT s…
Posunout se o krok dále na cestě za lidskou kolonizací Marsu a Měsíce chce pomoci mise s názvem CIMER (Cyanobacteria In Microgravity Environment Research), za kterou stojí vědecký tým Mendelovy univerzity společně se studentským týmem YSpace z VUT.…2. 3. 2023