Že by personalisté na ročníky 2000-2002 pohlíželi v budoucnu s nějakým despektem podle vědkyně nehrozí. „Nemyslím si, že mladá generace bude nedovzdělaná, rozhodně to nebude platit plošně, pravděpodobně to bude obtížnější pro některé odborné profese, které potřebují výcvik v terénu, nicméně lidé a obzvlášť mladí lidé se učí všude, tedy nejen ve škole,“ říká Rašticová. Mladým studentům podle ní nestandardní situace poskytla řadu podnětů, zkušeností a zážitků, které si ponesou po celý život.

Někteří uchopili příležitost a naučili se žít s flexibilitou, která je pro poslední měsíce typická. To se jim do budoucna bude hodit. Naučili se stanovovat si hranice, zažili krizi, což každého spíše zocelí. „V podstatě se dá říci, že jsme všichni zažili jinou zkušenost, přišli o své blízké a naučili jsme se pomáhat. Některé jistoty se rozplynuly a už se nikdy nevrátí,“ uvedla vědkyně. Skupina mladých bude podle ní více ohrožena trendem digital divide, tedy novou společenskou stratifikací, která bude vytvářet sociální skupiny nejen podle pohlaví, věku, sociální třídy apod., ale roli bude hrát také přístup jednotlivých skupin k digitálním technologiím a digitální gramotnost. V součtu tím pak potenciálně hrozí vytváření nových sociálních nerovností.

„Do budoucna si budou více vážit setkávání s ostatními. Za krize ale přitom poznali více sebe, své kamarády, spolužáky. Mohou se orientovat také podle toho, kdo jak reagoval na pandemii, soucítil s ostatními a respektoval nebo nerespektoval nařízená opatření,“ uvedla Rašticová.
Mladou populaci rozdělila do pěti skupin. V první jsou lidé, kteří situaci využili pro sebe, krize je posílila, naučili se nový jazyk, rozjeli byznys. „Pak je tu skupina těch, kteří se během pandemie věnovali ostatním, další množina situaci kolem sebe vůbec neřešila. Zapomenout nesmíme ani na ty, kteří za pandemie utrpěli psychickou újmu včetně například neurotických problémů, které ale jde ještě napravit a v páté skupině jsou ti, kteří počítají ztráty ať už zdravotní nebo si ponesou dál problémy způsobené rozpadem rodiny, vztahů a podobně,“ uvedla Rašticová, která na MENDELU vede Ústav práva a humanitních věd.

Podle vědkyně se nyní společnost bude významně polarizovat. „Bude zajímavé sledovat, zda se prohloubily stereotypy genderové a jiné. Osobně si myslím, že to v tomto smyslu to nebude tak vážné. Krize je nestereotypní situace. Jiná praxe je samozřejmě u matek malých dětí, které musely kloubit homeschooling a homeoffice,“ dodala Rašticová.

Kontakt pro bližší informace: doc. PhDr. Martina Rašticová, Ph.D., vedoucí Ústavu práva a humanitních věd PEF, mail: martina.rasticova@mendelu.cz, tel.: 773 504 508