České lesy jsou přes 200 let pěstovány systémem věkových tříd. „To znamená, že podobně jako například ve škole jsou ve třídách žáci stejného věku a nejstarší odchází, tak i v lese jsou starší věkové třídy nahrazovány mladšími, respektive novými výsadbami,“ uvedl vedoucí oddělení rozvoje a pedagogiky Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny Lumír Dobrovolný. Tento uměle nastavený koloběh měl na lesním majetku zaručovat neustálou produkci dříví, nicméně lesy pěstované tímto způsobem jsou náchylnější k narušení. S nejrůznějšími vlivy, jako je znečištění ovzduší, vítr, námraza, kůrovcovití, aj., se museli lesníci v historii lépe či hůře vypořádat. V posledních letech se ovšem vystupňoval další faktor.
„Extrémní sucho, které v posledních několika letech můžeme pozorovat je jednou z dalších příčin, proč nám stejnověké především jehličnaté lesy na velkých plochách odcházejí,“ uvedl Dobrovolný. Nové lesy podle něj budou muset být pestré nejen druhově, ale i věkově. Pěstební postupy, jak k tomu dospět, jsou z historie lesníkům dobře známy a není třeba vyvíjet nic nového. „Hlavní a zásadní přerod však musí v prvé řadě proběhnout v našich hlavách. Přestat svazovat les do nefunkčních věkových schémat a nevytvářet úmyslně holiny. Je třeba přistupovat k lesu jako k živému společenstvu, kde každý strom i každý metr čtvereční je vlastně jedinečný. Vždy je třeba individuálně zhodnotit úlohu každého jedince v tomto společenstvu, tzn. při těžbě využívat výběrné principy v souladu s konkrétními podmínkami a potřebami lesa,“ uvedl expert.
Lesníci a obecně lidé si podle něj musí uvědomit, že příroda není protivník, ale partner, tedy naučit se lépe využívat přírodních sil při volnějším způsobu lesnického hospodaření a do jisté míry připouštět i vznikající přírodní “chaos“. „To však neznamená přestat lesnicky hospodařit, netěžit dříví nebo jakkoliv rezignovat na ekonomiku. Naopak, v přírodě bližších lesích s vysokým podílem přirozeného zmlazení šetříme náklady na pěstební činnost, zvedáme přírůst na nejcennějších stromech, tedy produkujeme kvalitnější dříví a les se stává odolnějším“ uvedl Dobrovolný. Určitý ústupek z dosavadního zažitého vnímání lesů bude muset podle něj akceptovat i veřejnost. Pestré lesy s bohatým podrostem i ponechaným ležícím dřevem (větve, části stromů, apod.) např. po těžbě mohou být méně přehledné a prostupné v porovnání s jehličnatou monokulturou. Nicméně budou zelené a budou poskytovat vše, kvůli čemu do nich všichni rádi chodíme, včetně produkce dříví jako obnovitelné suroviny.
„Hlavní výzvou pro současné i budoucí generace lesníků bude zavádění modelů hospodaření přizpůsobující lesy na klimatickou změnu,“ uvedl Dobrovolný. Sám se spolu s kolegy z mateřské Mendelovy univerzity v Brně na tyto hospodářské přístupy v lesnictví zaměří, i díky projektu „Tvorba Adaptační strategie pro lesy Mendelovy univerzity“ podporovaného Státním fondem životního prostředí ČR v rámci programu „Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu“ – Norské fondy 2014-2021.
Lesy MENDELU ve správě Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny (ŠLP) si kladou za cíl být vzorovým majetkem právě při provozním zavádění adaptačních lesnických opatření. V univerzitních lesích MENDELU jsou zajímavé příklady k vidění již nyní. Jedná se např. o unikátní demonstrační objekt Klepačov u Blanska, kde jsou na ploše 145 hektarů výběrné principy uplatňovány již téměř 50 let. „Dříve to byla spíše méně známá ukázka pro studenty, ale dnes se stává inspirací pro mnoho českých lesníků, kteří přemýšlí nad tím, jak hospodařit lépe a v souladu s přírodou,“ dodal Dobrovolný.
Lesy na ŠLP Křtiny byly historicky zakládány a pěstovány jako smíšené s vysokým podílem přirozené obnovy, což se v době klimatické změny a navazující kůrovcové kalamity ukázalo jako jednoznačná výhoda. Nedochází ke vzniku velkoplošných holin a potřebě nového zalesnění. Podíl listnáčů se pohybuje okolo 65 % (z toho buk 33 %) a jehličnanů okolo 35 % (z toho smrk 19 %).
Kontakt pro bližší informace: Ing. Lumír Dobrovolný, Ph.D., vedoucí oddělení rozvoje a pedagogiky ŠLP Křtiny, tel.: 731 623 185, lumir.dobrovolny@slpkrtiny.cz
Více aktualit
-
Odborníci z České republiky učí svoje mongolské protějšky, jak se starat o les. Lesnictví je v Mongolsku na nízké úrovni. V oboru chybí znalosti i zkušenosti a situace s úbytkem a degradací lesních porostů je kritická. Čeští experti, kteří vedou…11. 8. 2022
-
Vědci budou sdílet informace, jak efektivně hospodařit s vodou
Voda se stává nedostatkovou surovinou a lidstvo se s ní bude muset naučit hospodařit. V době klimatické změny bude tento problém čím dál akutnější. Voda je už nyní v určitých obdobích nedostatkovou komoditou. Vědci z 11 zemí se nyní spojí a budou…9. 8. 2022 -
MENDELU získala doktorský diplom svého prvního rektora
Mendelově univerzitě v Brně (MENDELU) se podařilo získat doktorský diplom jejího prvního rektora Františka Bubáka. Více než sto let starou archiválii našla rodina Krausova z Prahy v pozůstalosti. Po zjištění, koho se vzácné dokumenty týkaly, je…5. 8. 2022 -
Stromy ve městech trpí, řešením je injektáž
Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se snaží pomoci dřevinám rostoucím v městské zástavbě. Pro stromy je nejen v důsledku klimatické změny toto prostředí poměrně nehostinné. Čelí řadě stresových faktorů, což je problém zejména u…3. 8. 2022 -
Expert: Česká krajina je k požárům náchylnější, než bývala
Aktuální rozsáhlý požár v Národním parku České Švýcarsko podle experta Mendelovy univerzity v Brně Petra Čermáka jasně ukazuje, jak je česká krajina v posledních letech k podobným rizikovým situacím náchylná. Vzhledem ke klimatické změně a s ní…27. 7. 2022 -
Fermentace dělá z hrachu superpotravinu
V posledních letech roste celosvětově poptávka po bílkovinách rostlinného původu. Lidé častěji volí bezmasé alternativy například z etických důvodů nebo z přesvědčení, že rostlinná produkce méně zatěžuje životní prostředí. Ve srovnání se živočišnými…26. 7. 2022 -
Doležel: Bez geneticky upravených plodin se neobejdeme
Klimatická změna znásobila nároky na světové zemědělství. Jednou z cest, jak se vyhnout nedostatku potravin, je pěstování geneticky upravených plodin. Řada zemí už tímto směrem vykročila, Evropská unie chystá změnu legislativního rámce. Jiná cesta…23. 7. 2022 -
Mendelova réva i po sto letech roste v Brně
Gregor Johann Mendel byl nejen zakladatelem genetiky. Jeho činnost se profilovala i v mnoha dalších směrech. S oblibou pěstoval na Starém Brně i další plodiny, například révu vinnou, kterou si podle dostupných informací přivezl z Itálie. Její další…22. 7. 2022 -
Brno je díky Mendelovi mekkou genetiků
Navštívit Augustiniánské opatství na Starém Brně, kde žil a pracoval zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel, je pro světově uznávané vědecké kapacity v oboru genetika a příbuzných oblastech totéž jako zavítat do Mekky. Shodli se na tom nobelisté a…21. 7. 2022 -
Do Brna se sjely vědecké špičky z celého světa oslavit Mendela
Dnes přesně na den uplynulo 200 let od narození jednoho z největších vědeckých géniů historie. K poctě slavného genetika Gregora Johanna Mendela se do Brna sjely vědecké kapacity z celého světa včetně tří nobelistů, kteří budou ve čtvrtek přednášet…20. 7. 2022