Otázkou pak je, zda lze na uvedeném vývoji najít nějaká pozitiva? Nedošlo i díky výrazně fiskální expanzi k výraznému propadu spotřebitelských výdajů. Odložené nákupy předmětů střední a dlouhodobé spotřeby budou realizovány se zpožděním, jakmile domácnosti a firmy uvěří, že problém spojený s pandemií COVID-19 byl nebo bude v blízké budoucnosti vyřešen. Za pozitivní lze považovat i to, že dojde k pročištění trhu od firem, které měly finanční problémy již v době ekonomického růstu a uvolní tak prostor pro vstup nových firem na trh, respektive uvolní pracovní sílu pro stále napjatý trh práce.

Pozitivem může být i skutečnost, že firmy i spotřebitelé byli konfrontování s křehkostí globálních dodavatelských řetězců a nová zkušenost by mohla přispět k částečnému návratu produkce k místu spotřeby.

Za negativní pak považuji skutečnost růstu deficitu a celkového dluhu. Je otázka, zda státní výdaje dokáží podpořit budoucí ekonomický růst, který je podmínkou generování dostatečných příjmů státního rozpočtu a splacení v současnosti vytvořených dluhů.“

prof. Ing. Lubor Lacina, Ph.D.

Kontakt pro bližší informace: Prof. Ing. Lubor Lacina, Ph.D., lacina@mendelu.cz; tel.: 608 483 615, Ústav financí (PEF). Zakladatel a ředitel think tanku Mendelova evropského centra (mec.mendelu.cz)

Obrázek: Pixabay