„Čechům nejvíce pomohly koníčky, kontakt s přáteli na dálku a sledování seriálů a filmů. Před napjatou atmosférou, kterou vytvářely zprávy v médiích i na sociálních sítích o neustále se zvyšujících počtech obětí koronaviru, nacházeli útočiště i v práci,“ uvedl Jiří Čeněk z Ústavu sociálních studií Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií MENDELU. Oproti tomu až na konci spektra aktivit skončil Bůh a náboženství. Útočiště ve víře v době krizové situace hledal tedy jen zlomek lidí.
Vědci sledovali také, jaké faktory měly největší negativní vliv na prožívanou úroveň stresu. Faktorem, který u respondentů budil největší obavy, byl strach o národní hospodářství. Nejistotu a stres v nich vyvolávala skutečnost, že nevěděli, jak dlouho karanténní opatření potrvají a kdy se dočkají návratu do normálu. Data odhalila i jeden paradox. Lidé se sice báli toho, aby nemuseli být hospitalizovaní, popřípadě aby v nemocnici neskončil někdo z jejich blízkých, na druhé straně ale měli velkou důvěru v systém zdravotní péče v Česku a překvapivě i ve Světovou zdravotnickou organizaci, která byla v té době médii za svůj přístup k celosvětovému řešení pandemie kritizována.
Zatímco důvěra ve zdravotníky byla značná, vláda ani státní správa ji v takové míře neměla. Přesto zhruba polovině dotázaných přišla zavedená bezpečnostní opatření v Česku jako adekvátní. Možná právě proto jen zhruba dvacet procent lidí přiznalo, že si kupovalo zásoby potravin na delší dobu. Drtivá většina lidí uvedla, že se snažili dodržovat mezi sebou fyzický odstup, aby se tak zabránilo případnému přenosu a šíření koronaviru. Z výzkumu celkově vyplynulo, že Češi jsou disciplinovaní a většinově se podřizují vládním nařízením.
V ČR se do výzkumu zapojilo okolo 1500 osob. Většina z nich odpovídala i na otevřené otázky, což je v dotaznících ne zcela obvyklé, lidé totiž mají tendenci tyto otázky přeskakovat. „Máme tedy dost odpovědí na otázky typu, co dělali, co je stresovalo, štvalo,“ doplnil vědec. Nejčastěji si lidé stěžovali na témata týkající se obtíží v práci, ztrátu lidského kontaktu a odloučení od partnera, ale také na omezení osobních svobod, zavřená obchodní centra, obávali se dostupnosti zdravotní a sociální péče. Celý projekt je podle Čeňka ojedinělý svým rozsahem. „Formou dotazníkového šetření jsme společně s kolegy na dalších univerzitách zajistili data od desetitisíců lidí na všech kontinentech. To vše ve snaze pochopit psychologické důsledky koronaviru,“ uvedl Čeněk. Cílem je podle něj zmapovat faktory, které mohou ovlivňovat psychologickou pohodu (tzv. well-being) lidí a jejich rozhodování během vypuknutí pandemie nemoci Covid-19. Nastínit mohou vývoj společnosti za situace, pokud by se virus vrátil.
Výsledky celosvětové studie, kterou koordinují odborníci z Aarhuské univerzity a jejíž kompletní výsledky budou teprve zveřejněny, nemusí nutně sloužit pouze pro psychology. „Mohou pomoci odborníkům různých profesí porozumět psychologickým důsledkům pandemie. Případně mohou orgánům státní moci napomoci v identifikaci skupin obyvatel v psychologické rovině nejvíce ohrožených pandemií,“ vysvětlil Čeněk. Výzkum je podle něj zajímavý i tím, že se řídí principy otevřené vědy. Zdrojová data a statistické analýzy budou tedy zveřejněny na internetu a k dispozici každému, kdo by je chtěl sám zanalyzovat. Ve světě se jedná o trend, který do České republiky zatím doputoval jen v omezené míře.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Mgr. Jiří Čeněk, Ph.D., Ústav sociálních studií (FRRMS), tel.: 775157692, jiri.cenek@mendelu.cz
Foto: pixabay.cz
Více aktualit
-
Školní zemědělský podnik v Žabčicích navštívil ministr zemědělství Marek Výborný, ministr životního prostředí Petr Hladík a hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich. S vedením univerzity a zemědělského podniku jednali například o zemědělské politice…26. 7. 2024
-
Evropská komise podpořila novou evropskou univerzitní alianci HEROES, která…
Aliance HEROES spojuje devět univerzit aplikovaných věd v rámci EU s jediným společným cílem: posílit odolnost regionů, ve kterých se nacházejí, a to prostřednictvím digitálních inovací. Celkem 120 000 studentů a 14 000 zaměstnanců rozprostřených ve…4. 7. 2024 -
Vědci zkouší prodloužit život imunitním buňkám, využívají látky chránící…
Na posílení imunitního systému lidí i zvířat se v novém výzkumu zaměřili vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Výzkumníci zkouší podpořit délku života imunitních buněk pomocí látek, které využívají rostliny k ochraně před stresem.…27. 6. 2024 -
Téměř třetina pokrmů, které se uvaří ve školních jídelnách, skončí jako odpad
Podrobný výzkum ve čtyřech školních jídelnách v Praze ukázal, že odpad z talířů žáků a nevydané pokrmy, které zůstávají po skončení výdeje v kuchyni, tvoří dohromady 31 % z hmotnosti uvařených pokrmů. Výzkum se uskutečnil v rámci projektu Prague…26. 6. 2024 -
Lesy Mendelovy univerzity zasáhla silná bouře, poničeny jsou tisíce stromů
Lesy Mendelovy univerzity zasáhla v pátek 21. června silná bouře. Ze tří polesí Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny), který v lesích MENDELU hospodaří, je nejvíce postiženo polesí Habrůvka. První odhady hovoří o více než 40…26. 6. 2024 -
MENDELU podpořila hry handicapované mládeže Emil Open
Mendelova univerzita se podílela na organizaci soutěžního dne sportu Boccia v rámci třináctého ročníku Evropských her handicapované mládeže Emil Open. Ředitelem soutěže byl Radek Procházka, paralympionik a absolvent Provozně ekonomické fakulty…24. 6. 2024 -
Studentskou soutěž MENDELU Boost vyhrál projekt Citymind: AI asistent pro města…
Vítězem prvního ročníku podnikatelské studentské soutěže MENDELU Boost se stal projekt Citymind, který slouží jako AI asistent pro města a obce. Druhé místo získalo hledání skrytých rizik a výhod na pozemcích. O třetí místo se dělí dostupné…19. 6. 2024 -
Přídavek hmyzu může zlepšit výživovou hodnotu masných výrobků
O hmyzu se mluví jako o potenciálním zdroji bílkovin pro budoucnost. Malé larvy obsahují vysoké množství proteinů i zdravých tuků. V porovnání s ostatními hospodářskými zvířaty se zdá být chov hmyzu také ekologičtější. Vědci z Agronomické fakulty…11. 6. 2024 -
Jak zastavit plýtvání potravinami? Na MENDELU vznikl FOOD WASTE INSTITUT
Stále rostoucí plýtvání potravinami je ekonomický, ekologický i etický problém. O jeho řešení se bude snažit FOOD WASTE INSTITUT (FWI), který má sídlo na Mendelově univerzitě v Brně. Univerzita je klíčovým partnerem tohoto unikátního projektu, na…5. 6. 2024 -
Studující Mendelovy univerzity v Brně a vrchní sládek pivovaru Starobrno uvaří…
Studující Mendelovy univerzity v Brně a pivovar Starobrno poprvé v historii společně připravili limitovanou edici pivního speciálu, který ponese název Chmendel. Ochutnají ho návštěvníci Mendel festivalu, který se bude konat 20. července v opatství a…5. 6. 2024