I když je zřejmé, že znovuoživení krajiny je otázka mnoha let, věří Matějka, že se to povede. Memorandum 36 subjektů bylo podepsané teprve v roce 2018 a do roku 2030 by měly být vidět první pozitivní změny. „Ostrava tuto cestu nastoupila již dříve a změna je citelná. Myslím, že se odrazila zpět nahoru a čeká to i ostatní města v regionu. Zvlášť když budou spolupracovat, na to je program hodně zaměřený. Když jsem v roce 2007 psal diplomovou práci o oblasti vysokých pecí okolo Ostravice, bylo pro mnoho lidí nepředstavitelné, že by z bývalé továrny mohlo být něco jiného než zase továrna. Dnes je oblast Dolních Vítkovic jedno z nejnavštěvovanějších míst Česka a progres je obrovský. Karvinsko čeká to stejné,“ míní Matějka.
Ze staré Karviné zbyl jako „pomník“ jen hřbitov a blízký šikmý kostel svatého Petra z Alkantary. Ten se stane klíčovým uzlovým bodem pro koordinovaný přístup do těžbou proměněné krajiny. V Česku kromě národních parků neexistuje tak rozsáhlé neobydlené území. Zajímavé je už svou členitostí, protože jsou zde haldy, terénní zlomy a velké poklesy. Příroda je tu divoká, krajina zarůstá rychle vegetací a je v procesu stálé a poměrně rychlé přeměny. Rekultivovaná je jen částečně a nacházejí se zde rozsáhlé vodní plochy vzniklé na základě poklesů.
Program Poho2030 se liší od dřívějších rekultivací tím, že se zaměřuje nejen na obnovu enviromentální, ale i na ekonomickou a sociální. Snahou je tak vrátit do místa i lidi, kteří zde najdou buď rekreační či ekonomické aktivity. Nejprve však odborníci posoudili hodnoty území a společně vytipovali 22 lokalit, které mají mít přednost z hlediska ochrany. „Nastavuje se management ochrany, ale jinak než u klasických chráněných území, protože příroda je živá a některé hodnoty zanikají a jiné vznikají,“ vysvětlil Matějka. Vedle nich jsou vytipované také plochy, kde lze stavět průmyslové zóny zaměřené na rozvoj nových technologií. A také lokality, které budou sloužit jako rekreační. „Pro Ostravsko jsou velkou rekreační oblastí Beskydy, které množstvím lidí v některých místech trpí. Přitom pro některé aktivity je zdejší oblast lepší než Beskydy. Mohou tu být cyklostezky i terén pro biketrial, v jedné lokalitě už se jezdí motokros. Na Karvinsku také vzniklo golfové hřiště,“ popsal Matějka. Vodní plochy jsou vhodné i k vodní rekreaci a již nyní se hojně využívají pro rybaření.
Aby se však dařilo přilákat nové obyvatele na Karvinsko, je potřeba myslet i na tzv. měkké aktivity, protože nový typ průmyslu a nové technologie vážou jiný typ lidí než těžký průmysl. A tito lidí zde musí žít spokojený život. „Je třeba zastavit dlouhodobý odliv obyvatel a území stabilizovat,“ řekl Matějka. Věří, že se to povede. Předobrazem je Ostrava, která cestu obnovy po těžbě nastoupila již dříve. „Dějí se v ní převážně pozitivní změny, výrazně se mění image regionu. A slýchám řadu lidí, známých, že by si dokázali představit v případě zajímavé práce, že by zde žili,“ uvedl Matějka.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Daniel Matějka, Ph.D., Ústav plánování krajiny, e-mail: daniel.matejka@mendelu.cz
Více aktualit
-
Na konci listopadu se nepodařilo v rámci konference v jihokorejském Busanu vyjednat Globální plastovou úmluvu, která by směřovala nejen k omezení plastového odpadu, regulaci škodlivých látek v plastech a zlepšení systémů nakládání s odpady. Další…11. 12. 2024
-
Vědecký tým v čele s odborníky LDF MENDELU objevil nedaleko Brna nový druh…
Nový druh škodlivé houby byl objeven pod kůrou kmene ořešáku královského nedaleko Brna. Houba je aktivně šířena nepůvodním kůrovcem, který se na ořešácích v Evropě vyskytuje posledních 15 let. Vědci potvrdili, že tato houba dokáže působit závažná…9. 12. 2024 -
Soutěž Stockholm Junior Water Prize 2025 hledá nejlepší mladé talenty v oblasti…
Česká republika se opět připojuje k mezinárodní soutěži Stockholm Junior Water Prize (SJWP), která oceňuje středoškolské studující za inovativní projekty v oblasti udržitelného hospodaření s vodou a ochrany vodních zdrojů. Národní kolo, které…6. 12. 2024 -
Studentky PEF MENDELU uspěly v soutěži Cena Atlas Copco Services
Studentky Nina Škarbalová a Kateřina Vacková z Provozně ekonomické fakulty MENDELU obsadily 3. a 4. místo v soutěži o nejlepší ekonomické diplomové práce, které každoročně vyhlašuje společnost Atlas Copco. Do letošního ročníku se přihlásilo…5. 12. 2024 -
Vědecký tým se zaměří na dopady a prevenci extrémních meteorologických jevů
Extrémní jevy, jako jsou vysoké teploty, povodně nebo vichřice, jsou v posledních letech stále častější. Proto se vědci ze Zahradnické fakulty MENDELU zaměří na výzkum negativních dopadů extrémů počasí ve velkých městech. Na základě vyhodnocení…4. 12. 2024 -
Uchazečská kampaň letos cílí na uplatnění v praxi
Cílem letošní uchazečské kampaně Mendelovy univerzity v Brně je zdůraznit, že studijní obory jsou orientované na praktické uplatnění a přípravu studujících pro reálný trh práce. Pomocí krátkých videí a fotek ukazuje kampaň příběhy šesti studentů a…3. 12. 2024 -
Studie brněnských vědců varuje před riziky využívání kovů v zemědělství
Zemědělci před dvěma dekádami přestali využívat antibiotika v chovech hospodářských zvířat a nahradili je zinkem. Tehdy se předpokládalo, že tento krok bude k životnímu prostředí s ohledem na rozvoj antimikrobiální rezistence šetrnější. Výzkum…27. 11. 2024 -
Projekt Od vidlí až po vidličku…a ještě dál! míří do základních škol v ČR
Znalosti o správném zacházení s jídlem mezi žáky ve třetí až páté třídě vzrostly až o 40 procent. Ukázaly to výsledky pilotního hodnocení první fáze vzdělávacího projektu Smart Food. Ke zlepšení přispěla také digitální interaktivní forma výuky,…26. 11. 2024 -
Na distribuci pesticidů v krajině má vliv jak hospodaření, tak druh přírodního…
Komplexní interakce mezi lokálními a krajinnými faktory, které mají vliv na distribuci pesticidů v trvalých plodinách ovocných sadů a vinic, studovali vědci z Ústavu ekologie lesa a Ústavu ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU. Výzkum navazuje na…26. 11. 2024 -
Rostliny ošetřuje obohacenou vodou. Za ekologicky inovativní přístup získala…
V boji s houbovými chorobami může rostlinám pomoci plazmou aktivovaná voda. Zjistila to při svém výzkumu studentka Simona Rodopská z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Takzvaná caviplazmová voda podle ní nejen účinně ničí původce…22. 11. 2024