Vědci chtějí identifikovat, zdokumentovat a prezentovat antropogenní prvky v terénu s ohledem na možné ohrožení tohoto typu kulturního dědictví současným hospodařením v lesích. „V současné době procházejí lesy na území našeho státu kůrovcovou kalamitou nebývalých rozměrů, proto je téma ohrožení a poškozování antropogenních objektů v lese více než aktuálním tématem,“ uvedl Jan Kadavý z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU.

Vědci musí nejdříve vytipovat jednotlivé pozůstatky hospodářské činnosti člověka. K tomu využívají archivní mapy a letecké laserové snímkování terénu. Propojení těchto metod testují na třech experimentálních územích o velikosti 5 km2. Na nich už našli kamenolomy na slepence a droby, uměle navršené hromady hlíny a kamene, relikty rybniční soustavy, vodní nádrž a hráz, úvozy, milířiště nebo tři zaniklé středověké vesnice (Bezděčice, Bohdalůvka a Polom).

Vědci sledují i hospodářské zázemí hradu Vildenberk u Pozořic, kde lokalizovali například cihlářskou pec, pece na pálení vápna, obslužnou komunikaci a několik vzájemně propojených cisteren na vodu. Jinde v terénu zmapovali drobné fortifikace (Hradištěk, Hrádek u Vítovic) a pařeziny, tedy pozůstatky historického způsobu intenzivního hospodaření v lesích.

„Bohužel musíme konstatovat, že některé z vytipovaných objektů je dnes velmi těžké, především díky dosavadní lesnické hospodářské činnosti, identifikovat v terénu. Jedná se například o zázemí hradu Vildenberk, jehož severovýchodní prostor je značně znepřehledněn spadanými stromy a stopami po jejich následném odklízení,“ uvedl Kadavý. Podobně jsou zdevastované zbytky staveb v místě zaniklé středověké vesnice Bezděčice. Vědci zaznamenali také stopy po nelegálních výkopech v prostoru zaniklé středověké vesnice Bohdalůvka a porušení hráze bývalého rybníka na stejné lokalitě.

Výzkum je v mnoha směrech unikátní, a to nejen tím, že propojuje obory, které spolu dosud systematicky nespolupracovaly. „Dosavadní přístupy neřešily nedestruktivní archeologický výzkum, moderní způsob zpracování dat leteckého laserového skenování a zacílení na práci v lesích,“ uvedl Kadavý. Výsledkem snažení týmu odborníků budou certifikované metodiky vážící se k antropogenním prvkům a pařezinám, s návrhy na jejich identifikaci a ochranu. Odborníci vytvoří systém jak v budoucnu ke kulturnímu dědictví našich předků v lesích přistupovat. Projekt, který financuje Ministerstvo kultury v rámci NAKI II, potrvá do konce roku 2022 s náklady necelých 15 milionů korun.

Kontakt pro bližší informace: doc. Dr. Ing. Jan Kadavý, Ústav hospodářské úpravy lesů a aplikované geoinformatiky (LDF), mail: jan.kadavy.@mendelu.cz, tel.: +420 545134145.

Obrázek 1: Situace výrobních areálů severovýchodně od hradu Vildenberk na podkladu leteckých laserových dat (topex): č. 1–3 cisterny na vodu, č. 4 – hliník, č. 5 – výrobní objekt P002 (cihlářská pec), šipky – zahloubené objekty na hraně svahu, čárkovaně – kanál přivádějící vodu.

 Část kanálu na vodu mezi cisternami č. 1 a č. 2 (Autor: Jakub Novák, 2020)

Foto v záhlaví článku: Cisterna (č. 1) na vodu (Autor: Jakub Novák, 2020)