Na monitoringu a terénním výzkumu se podílejí Hnutí DUHA Olomouc, Mendelova univerzita v Brně, Česká zemědělská univerzita v Praze, Správa národního parku Šumava a Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Přeshraniční teritoria byla konzultována s polským sdružením WILK, partnery projektu OWAD ze Saska a s Veterinární univerzitou ve Vídni. Genetické analýzy prováděla Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Česká zemědělská univerzita a CEwolf konsorcium.

Mapa vychází z prokázaných případů rozmnožování vlka, doložených fotopastmi nebo genetickou analýzou, případně z opakovaných věrohodných nálezů stopních drah a trusu, z nichž bylo možné přítomnost teritoria potvrdit. V mapě nejsou zahrnuty údaje o nahodilém pozorování samostatných vlků, jejichž dočasný výskyt nelze vzhledem k vysoké mobilitě druhu vyloučit na většině území ČR. I tato data je potřebné vyhodnocovat, pro stanovení počtu osídlených teritorií však nejsou relevantní.

Údaje se vztahují k takzvanému vlčímu roku 2019/2020, což zahrnuje období od května 2019 do konce dubna 2020, které lépe odpovídá rozmnožovacímu cyklu vlků než kalendářní rok: vlčata se totiž většinou rodí v dubnu.

Nejčastěji se do Česka dostávají vlci ze severu – ze středoevropské nížinné populace, jejíž centrum je v západním Polsku a v Německu. Minimálně jedna telemetricky označená vlčice k nám však přišla z Rakouska, kdy cestou do Doupovských hor urazila minimálně 430 km [2]. Na Moravu a do Slezska se zatím šíří vlci ze slovenských a polských Karpat. Podrobnější informace k jednotlivým smečkám jsou k dispozici na www.mapa.selmy.cz, podrobnosti k česko-saskému pohraničí je možno nalézt na stránkách projektu OWAD.

„Kdo by si před deseti lety vsadil, že do Česka bude v roce 2020 zasahovat přes dvacet vlčích teritorií a že tyto šelmy budou druhým rokem vychovávat mláďata 80 kilometrů od Amsterdamu? Vlci prokázali obdivuhodnou přizpůsobivost k životu v kulturní krajině střední i západní Evropy. Soužití s divokými šelmami je stále výzvou pro skloubení zájmů ochrany přírody a zemědělství,“ uvedl Miroslav Kutal, akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně a vedoucí programu Šelmy v Hnutí DUHA. 

Podle Pavla Hulvy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy genetická data pomohla odhalit v České republice další setkávání dříve izolovaných vlčích populací, stejně tak jako přesuny vlků přes hranice se sousedními státy. „Přesto je genetická variabilita tohoto druhu u nás stále nižší než např. v sousedním Slovensku. Je proto důležité zachovat průchodnost krajiny, zajišťující příliv nových genů. V minulém roce se opět neprokázal žádný případ hybridizace se psem. Je pozitivní, že i přes zdokumentované případy mortality vlivem dopravy a pytláctví se vlkům daří nacházet partnery výhradně v rámci svého druhu,“ uvedl Hulva.

„Letošní výsledky jednoznačně potvrzují trend v osidlování severních pohraničních hor, kde je jasný vliv populace, která vznikla na pomezí Polska a Německa. To, že je střední Evropa křižovatkou, potvrzuje i několik dálkových přesunů vlků. V Krušných horách se objevil vlk, který byl poprvé zachycen u Hamburku, u Norimberka byl přejet mladý vlk z Krušnohorska atd. Velmi zajímavým záznamem je také přesun mladé vlčice z Horního Rakouska do Doupovských hor, kde patrně založila pár. Díky tomu, že prošla střední Evropou s telemetrickým obojkem, zanechala za sebou vědecky i ochranářsky významnou stopu – velmi dobře víme kdy, kudy přesně prošla a jakým místům se vyhnula. Dokumentuje to také, že vlci jsou schopni se i v naší silně fragmentované krajině přesouvat rychle a na velké vzdálenosti,“ doplňuje Aleš Vorel, akademický pracovník České zemědělské univerzity v Praze, vedoucí česko-saského projektu OWAD. 

Poznámky:
[1] Více informací o vlčích teritoriích v sezóně 2018/2019 naleznete v loňské tiskové zprávě: https://www.selmy.cz/tiskove-zpravy/pocet-vlcich-smecek-se-za-rok-zvysil-do-ceska-zasahuje-osmnact-vlcich-teritorii/
[2] Podrobnosti o přesunu telemetricky sledované vlčice z Rakouska naleznete zde: https://www.selmy.cz/clanky/vlcice-z-rakouska-presla-do-doupovskych-hor/

Kontakty pro bližší informace: Miroslav Kutal, expert na velké šelmy Hnutí DUHA a akademický pracovník Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně, 728 832 889, miroslav.kutal@hnutiduha.cz, Pavel Hulva, molekulární ekolog a akademický pracovník Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, 608 676 877, hulva@natur.cuni.cz, Aleš Vorel, akademický pracovník Fakulty životního prostředí ČZU a vedoucí projektu OWAD, 605 281 401, vorel@fzp.czu.cz