Obnova historických památek je pomyslnou mozaikou. Tvoří ji správný postup při stavebních pracích, volba vhodných materiálů, a také správný výběr stromů a keřů pro okolí daného objektu. Stejně důležitá je i autentická úprava záhonů nebo výběr květin pro interiér. V mnoha ohledech panuje dosud v této oblasti nesoulad. U větších památek je sice při rekonstrukci poměrně přísný dohled ze strany státu, jsou ale i majitelé menších objektů, kteří se při úpravách chtějí co nejvíce přiblížit k historické realitě, ale nevědí jak na to. Výzkumníci proto do konce projektu chtějí spustit internetové stránky, které majitelům památek v tomto ohledu pomohou. Momentálně sbírají data. Využívají starých fotografií, pro starší období pak poslouží historické malby. „Odpovědi na to, jaké květiny, rostliny či dřeviny se v dané historické epoše používaly, a to včetně nejrůznějších postupů, nalézáme v archivech, v historické literatuře i na vybledlých fotografiích,“ uvedl Martinek.
Sběr dat, jejich zpracování a vyhodnocování je velmi obtížné. Vědci proto výzkumný projekt, jenž byl zahájen v roce 2018, rozdělili na několik témat. Každé z nich má svého specialistu. Samostatnou oblastí je historie používání rostlin v interiérech. Dalším tématem jsou květiny a květinový záhon. Třetí oblast se věnuje historickým oranžeriím, sbírkovým skleníkům a rostlinám v nich. Samostatnou kategorii mají zahradníci a osobnosti zahradního oboru, a to s ohledem na jejich tvorbu. Jedno z témat je také věnováno dřevinám z okolí památek.
Podle Martínka si dnes investor nevystačí se základními informacemi typu, že k renesanci patří tulipány, baroko pracovalo s hyacinty a v pozdějším krajinářském období byly hojně využívány například narcisy. Zvolit správný postup při rekonstrukci, a to včetně výběru rostlin či dřevin, je mnohem složitější, než se laikům může zdát. Jen například v oblasti květin a květinových záhonů, které zdobí prostor téměř před každým zámkem, je nutné vzít v potaz, že 19. století a první polovina 20. století představují etapu, v níž se dovážely i šlechtily nové odrůdy květin ve velkém, což se projevovalo v tehdejším zahradním umění. „Součástí analýzy tehdejšího sortimentu květin bude i jejich srovnání se soudobou botanickou taxonomií. Ověří se také pravost některých starých odrůd a budeme se též zabývat jejich vhodnými náhradami za vybrané soudobé druhy a kultivary,“ vysvětlil Martinek.
Výše zmíněné oblasti historie zahradního umění podle něj dosud stály stranou zájmu. Dosud nebyl zmapován vliv především uměleckých zahradníků, a to zámeckých či městských, na dobovou zahradní tvorbu na území současné České republiky v 18. a 19. století. Odborníky při zpracování projektu zajímá nejen to, jaké principy uplatňovali ve své práci, ale co je po odborné stránce formovalo, tedy kde sbírali zkušenosti a jaký měli profesní postup.
Výzkumníci ve výsledku vytvoří komplex doporučení, jak by měli správci památkových objektů při jejich rekonstrukcích postupovat. Nejde zdaleka jen o kastelány či památkáře, ale také o soukromé majitele například měšťanských domů nebo vil, kteří chtějí, aby byla jejich rekonstrukce kvalitní. Nahlédnout pod pokličku aranžování květinové výzdoby dle jednotlivých epoch mohou od soboty návštěvníci bučovického zámku.
Bližší informace k akci najdete zde:
Foto: Snímek představuje aranžmá v duchu renesančního manýrismu.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Jiří Martinek, Ph.D., tel. 777 575 445, Ústav biotechniky zeleně (ZF), jiri.martinek@mendelu.cz