Vlci a psi jsou biologicky stejným druhem. To znamená, že se za určitých podmínek mohou křížit a produkovat životaschopné potomky. „Pokud by k takovému křížení docházelo opakovaně ve vysoké míře, hrozila by vlčí populaci genetická kontaminace, jež by mohla mít vliv na chování jedinců a snížit jejich význam z hlediska ochrany druhu,“ říká profesor Paolo Ciucci z katedry biologie a biotechnologie římské univerzity La Sapienza. Díky pokračující ochraně se vlci v posledních letech rozšiřují po celé Evropě a dostávají se tak do prostředí ovládaného člověkem, kde přicházejí do blízkého kontaktu se psy častěji, než tomu bylo v minulosti.
Téma je aktuální i v České republice. „Oproti jiným státům, například z jižní Evropy, je riziko vzniku kříženců relativně nízké zejména kvůli menšímu množství toulavých psů. Je mu však třeba i u nás věnovat pozornost,“ uvedl Miroslav Kutal z Mendelovy univerzity v Brně a vedoucí programu Šelmy v Hnutí DUHA. Odborníci v Česku křížence vlka a psa pozorovali ve volné přírodě v roce 2016 a jeho přítomnost pomocí fotopastí monitorovali do dubna 2017.
Studie pod vedením odborníků z Institutu aplikované ekologie v Římě je první, která analyzovala výskyt hybridů vlka a psa v rámci celé Evropy. „Součástí průzkumu bylo také zhodnocení, jak národní vlády dodržují dvě nejdůležitější evropské normy na ochranu přírody, kterými jsou Bernská úmluva a směrnice o stanovištích,“ říká hlavní autorka studie Valeria Salvatori z Institutu aplikované ekologie.
Průzkum odhalil, že většina evropských zemí se stabilní vlčí populací nemá vypracovány zásady pro účinné a včasné řešení problému hybridizace, a zpravidla ani neprovádí žádná preventivní opatření. Důvodem je neexistence mezinárodních dohod či standardů.
Případy křížení vlků a psů se mezitím na evropském kontinentu objevují čím dál častěji. „Obnovující se populace vlků se postupně rozšiřují po celé Evropě a stále častěji při tom přicházejí do kontaktu s volně se pohybujícími psy. Dochází k tomu zejména tam, kde do značné míry zmizela přirozená stanoviště nebo v zemědělské krajině s vysokou koncentrací psů. Roli hraje také lov či pytláctví, jež může narušit sociální soudržnost vlčích smeček, a tím vytvářet více příležitostí ke křížení,“ říká profesor Ciucci. Odborníci se varují, že v budoucnu může být fenomén křížení vlků se psy stále častější. V současnosti je však množství hybridů relativně nízké a Valeria Salvatori zdůrazňuje, že „jsme stále v pozici, kdy problematiku můžeme řešit efektivně, pokud budeme jednat rychle na evropské úrovni.“
Ve většině zemí se v současné době k rozpoznání kříženců využívají genetické analýzy, postupy a nástroje používané v různých laboratořích se však v jednotlivých státech liší, což snižuje možnost srovnání výsledků. „Dnes se může stát, že stejný jedinec bude jednou považován za čistokrevného vlka a podruhé za křížence podle toho, která laboratoř provedla analýzu. Vzhledem k tomu, že vlci nerespektují státní hranice a často je překračují, standardizace testovacích postupů a nástrojů v evropských laboratořích je zásadní pro zajištění účinné kontroly,“ upozorňuje Salvatori.
Podle Kutala jsou nutné i legislativní změny. „Součástí evropských a vnitrostátních právních předpisů by se měla co nejrychleji stát jasná, praktická vodítka, jak předcházet křížení vlků a volně žijících psů. Ta by měla vycházet z přístupů, jež se ukázaly jako účinné v Severní Americe. Zákonodárci ani správní orgány se při tom však nesmí chytit do právní pasti, kdy by křížence psů a vlků považovali za druh lovné zvěře. To by totiž zvýšilo riziko zabíjení vlků pod záminkou, že se jednalo o křížence, ačkoliv toto nelze pouze na základě morfologie spolehlivě rozlišit,“ dodal Kutal.
Kontakt pro bližší informace: Miroslav Kutal, expert na velké šelmy Hnutí DUHA a akademický pracovník Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně: tel.: 728 832 889, miroslav.kutal@hnutiduha.cz
Poznámky:
[1] Celou studii je možné do 2. 8. 2020 zdarma stáhnout zde.
[2] Foto Hnutí DUHA křížence vlka a psa. Šelma se pohybovala v okolí Rumburka od léta 2016 do dubna 2017, po několika měsících beze stopy zmizela. Od té doby se přítomnost křížence vlka a psa nepodařilo na českém území prokázat.
Více aktualit
-
Agronomická fakulta a Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU koordinují mezinárodní projekt v Amazonii, který přispívá k ochraně biodiverzity, udržitelnému hospodaření a zvyšování kvality života. Jde o první projekt Erasmus+, který přímo řeší…16. 12. 2025
-
Novým děkanem Lesnické a dřevařské fakulty je Vladimír Gryc
Akademický senát zvolil novým děkanem Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) v Brně profesora Vladimíra Gryce, dosavadního vedoucího Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií. Od 3. dubna 2026 v čele fakulty nahradí…10. 12. 2025 -
MENDELU spouští Středoškolskou univerzitu, ode dneška je možné se hlásit
Mendelova univerzita v Brně na začátku roku 2026 spustí první ročník Středoškolské univerzity pro studující druhých a třetích ročníků středních škol. Cílem je umožnit dvaceti pěti středoškolákům a středoškolačkám nahlédnout do univerzitního…8. 12. 2025 -
Popularita mezigeneračního učení stoupá v Česku i na Slovensku
Mendelova univerzita v Brně a Žilinská univerzita v Žilině v prosinci pokračují v intenzivní spolupráci na rozvoji mezigeneračních programů, jejichž popularita v obou zemích v posledních letech roste. Společným cílem obou univerzit je vytvářet…4. 12. 2025 -
Superčervi pod drobnohledem: Vědci na Agronomické fakultě zkoumají, jak larvy…
Tým vědců na Mendelově univerzitě v Brně zkoumá, jak larvy potemníka druhu Zophobas morio dokážou rozkládat různé typy plastů. Cílem je detailně objasnit biodegradační mechanismy larev na molekulární úrovni a porozumět roli enzymů i dalších proteinů…2. 12. 2025 -
Devět set jedliček ze Křtin zamíří na brněnský vánoční trh, projekt ŠLP Křtiny…
Druhým rokem pokračuje spolupráce Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny) s brněnskou neziskovou organizací Nadace Veronica v rámci projektu prodeje vánočních jedliček v květináči. Letos na předvánoční trh v Brně poputuje 900…19. 11. 2025 -
Vědecký tým Zahradnické fakulty se zabývá ochranou unikátních hustopečských…
Mandloňové sady v Hustopečích jsou evropský unikát, ale obdobně jako vinnou révu mohou i dřevo peckovin, kam patří mandloně, napadat patogenní houby. Stromy lze chránit dodržováním správných agrotechnických postupů, především realizovat řez v suchém…13. 11. 2025 -
Část finalistů soutěže MENDELU Boost podniká už v rámci studia
Ve třetím kole třetího ročníku soutěže studentských podnikatelských nápadů MENDELU Boost se odborná porota rozhodla finančně podpořit všechny čtyři finálové projekty. Posun v podnikání za posledního půl roku, tedy od vyhlášení finalistů ve druhém…12. 11. 2025 -
Akademický senát zvolil novým rektorem Martina Klimánka
Akademický senát dnes zvolil novým rektorem Mendelovy univerzity v Brně dosavadního prorektora pro strategii, udržitelnost a účelovou činnost Martina Klimánka. Od 31. března 2026 v čele univerzity nahradí Jana Mareše. O funkci v pořadí 35. rektora…3. 11. 2025 -
Vánoční Brno ozdobí osmdesátiletá jedle bělokorá z lesů Mendelovy univerzity
Stromem Brněnských Vánoc 2025 je jedle bělokorá. Strom městu věnuje Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně (ŠLP Křtiny), který v univerzitních lesích hospodaří. Na cestu do města bude vypraven 15. listopadu již tradičně…30. 10. 2025