Mendelova univerzita se bude agrolesnictví věnovat na plochách v různé nadmořské výšce a na odlišných půdních podmínkách. Využije k tomu území spadající pod Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny a Školní zemědělský podnik Žabčice. V Žabčicích je pilotní plocha na poli o necelých pěti hektarech, v Babicích nad Svitavou jde o menší území hned vedle lesa. Plocha v Žabčicích na zemědělské půdě byla osázena rychle rostoucími topoly a ořešáky. Projede kolem nich pohodlně traktor nebo kombajn, který pole obdělává. V Babicích lesníci zvolili lípu, topol, javor, ale také třešeň, nebo jeřáb, jejichž plody mohou sloužit také jako potrava pro volně žijící zvířata.
„Pokud nám stromy neuschnou, uvidíme první výsledky již za pět až sedm let, kdy dřeviny odrostou,“ uvedl prorektor MENDELU Martin Klimánek. Univerzita do projektu vloží řádově stovky tisíc korun. Některé plochy bude muset oplotit, aby mladé stromky neokousala zvěř, další škody mohou způsobit hraboši. Agrolesnictví, jehož jsou stromy na zemědělské půdě jen jednou z forem, vyrovnává klimatické extrémy. „Dřeviny poskytnou hlavní plodině, která na poli roste, stín. Plodina není tak stresovaná slunečním zářením. Experimentální plochy budeme sledovat desítky let, protože každý rok má jiná specifika,“ uvedl Klimánek, který plánuje další agrolesnickou plochu například v okolí Řícmanic v Moravském krasu.
Podle Antonína Martiníka z Ústavu zakládání a pěstění lesů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU agrolesnictví není všelékem na neduhy hospodaření v krajině. Lidé by tuto formu měli spíše vnímat jako jednou z možností, jak zlepšit stav krajiny a zemědělství především. „Agrolesnictví tu už bylo v minulosti, ale vlivem historických událostí, moderního hospodaření v krajině ve střední Evropě prakticky zaniklo. Dnes jsou tu jen určité relikty. Agrolesnictví je běžným způsobem hospodaření v rozvojovém světě, ve vyspělých zemích je to progresivní trend,“ uvedl Martiník. Podle něj hospodaření kombinující stromy a zemědělskou výrobu vede nejen k větším výnosům, ale má řadu příznivých dopadů na krajinu, ať už jde o zabránění erozi nebo zlepšení klimatických podmínek. Nezbytným předpokladem je ale fungující legislativa, což je aktuálně největší problém.
Řada zemědělců je zatím k této „novince“ skeptická. Největší obavu mají z byrokracie. Dále jde o stereotypy typu „dřeviny berou vodu“, nebo že hospodaření s dřevinami je komplikovanější. Podle sociologa Lukáše Kaly je většina zemědělců ochotná sadit dřeviny, ale jen na vlastní půdě. Většina z nich souhlasí s tím, že dřeviny jsou krásné a utváří estetickou stránku krajiny. Zemědělci ale zároveň upozorňují na řadu legislativních překážek. „Dřeviny chtějí sadit, ale bojí se, že by přišli o dotace na zemědělskou půdu. Dřeviny na zemědělské půdě se stávají krajinným prvkem. Když ale vyrostou, nejde je kdykoliv pokácet a volně s nimi nakládat,“ uvedl Kala. Zemědělec se tak podle něj nemůže stát správcem krajiny, což by veřejnost chtěla. Agrolesnictví provází i řada skeptických názorů. Sedláci například nevěří, že by stromy na poli mohly zvýšit produkci obilí. „Věří sice pozitivním ekologickým dopadům, že to pomůže pastvinám, ale ne obilí,“ uvedl Kala, podle kterého lze agrolesnictví skloubit s konvenčním zemědělstvím.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Antonín Martiník, Ph.D., Ústav zakládání a pěstění lesů (LDF) Mendelovy univerzity v Brně, antonin.martinik@mendelu.cz; 730 165 622, doc. Ing. Martin Klimánek, Ph.D., prorektor MENDELU, martin.klimanek@mendelu.cz, 777 101 224, Mgr. Lukáš Kala, Ph.D., lukas.kala@mendelu.cz, 778 425 693.
Více aktualit
-
Ubývá obchodů v malých obcích v Česku, v nichž žije řádově několik set obyvatel. Vytlačují je především supermarkety vznikající v přilehlých větších městech, problémem jsou například i zvyšující se náklady. Klasické prodejny na malých vesnicích by…16. 9. 2025
-
Jihomoravská seniorská akademie se letos otevírá v Kuřimi a Hustopečích
Od poloviny září se otevře Jihomoravská seniorská akademie pro seniory a seniorky z Kuřimi, Hustopečí a okolí. Čekají na ně nejen přednášky, ale i praktická cvičení a doprovodné aktivity. Vzdělávat se budou v tématech, jako je prevence požárů v…9. 9. 2025 -
Vědci vyvíjejí bio-fólie, které mohou nahradit plasty v zemědělství
Zatímco běžné plasty se ve volné přírodě rozkládají tisíce let, biodegradovatelné materiály jen několik měsíců nebo dokonce týdnů. Právě na vývoji těchto materiálů pracují vědci na Agronomické fakultě. Vyrábějí z nich takzvané bio-folie, které se v…4. 9. 2025 -
Vědecká expedice v Mongolsku: nové nálezy motýlů i varovné známky ekologické…
Odborníci Mendelovy univerzity ve spolupráci s kolegy z dalších vědeckých instituci v rámci letního třítýdenního pobytu v Mongolsku prováděli mapování biodiverzity se zaměřením na jihozápadní část země, oblast Gobijské Altaje. Bezprostředně v terénu…25. 8. 2025 -
Malá, trnitá a dokonale kamuflovaná. Český vědec v Somálsku nalezl zcela nový…
Je drobný, měří zhruba dva centimetry a v terénu je téměř neviditelný. Barevně totiž splývá s okolním prostředím. Řeč je o novém druhu pryšce, který objevil v západní Africe Pavel Hanáček s mezinárodním vědeckým týmem z Kapského města. Právě…21. 8. 2025 -
Olivovníky mohou být v Česku častější, množit se snadněji dají v laboratoři
Olivovníky se v Česku pěstují spíš okrajově. Vlivem mírnějších zim se jejich pěstování nicméně stává reálnější, množení ale není snadné. Rostou pomalu, potřebují teplo a specifické podmínky. Ty se dají zajistit v laboratoři. Doktorandka Pavla…19. 8. 2025 -
Univerzita podepsala memorandum s obcí Červená Voda
Rektor Mendelovy univerzity v Brně Jan Mareš podepsal memorandum o vzájemné spolupráci s vedením obce Červená Voda v Pardubickém kraji, spolupracovat spolu budou v rámci vzdělávání i výzkumu.18. 8. 2025 -
MENDELU přivezla do Mongolska hravou lesní pedagogiku
Široké spektrum odborníků a odbornic MENDELU strávilo tři intenzivní týdny v Mongolsku, během nichž se věnovali tématům z oblasti lesnictví, biodiverzity a posilování vztahu mezi lesem a společností. Do této sekce spadal i propracovaný program lesní…11. 8. 2025 -
Krátké potravinové řetězce propojí zemědělce přímo se spotřebiteli
V České republice, Polsku, Maďarsku a na Slovensku roste poptávka zákazníků po specifických zemědělských produktech a potravinách, díky tomu dochází k rozvoji krátkých potravinových řetězců. Tato specifičnost může být dána jak podobou samotného…7. 8. 2025 -
Pěstování kávy má kvůli změně klimatu špatnou budoucnost, agrolesnický systém…
Káva v celosvětovém měřítku poskytuje obživu 125 milionům lidí. Prognostické modely ale ukazují, že její pěstování má kvůli změně klimatu špatnou budoucnost. Lokalit vhodných pro pěstování druhu Coffea arabica má podle vědeckých predikcí razantně…4. 8. 2025