V rámci projektu, na který výzkumný tým čerpá peníze z Technologické agentury ČR, proběhly na počátku měsíce srpna první sběry dat. Odborníci provedli za pomoci společnosti SAKO Brno unikátní rozbor komunálního odpadu celkem více než 900 brněnských domácností. Vědci vybrali tři typy zástaveb, protože se vzhledem k odlišnému stylu života v jednotlivých lokalitách předpokládá i jiné složení odpadu. Venkovskou zástavbu tvoří rodinné domy s převažujícím podílem lokálního vytápění pevnými palivy, a tedy i možností spalovat odpad v kamnech, dále tu lze kompostovat biologický odpad na zahradě, případně i zkrmovat zvířaty. Vilová zástavba je městskou zástavbou rodinných domů a nájemních vil s etážovým či lokálním vytápěním plynem nebo elektřinou, s možností zahradního kompostování. Sídlištní zástavba nemá možnost jakéhokoliv využití odpadů v místě jeho vzniku.

Komunální odpad byl manuálně rozebrán, pomocí sít byly identifikovány potravinové složky, vše bylo roztříděno, zváženo a zaznamenáno. Výzkumníci nejprve zjišťovali, jak je v komunálním odpadu zastoupen biologický odpad (listí, zbytky kytek, podestýlky pod zvířata) a jak odpad kuchyňský, u něj pak rozlišovali složku rostlinného a složku živočišného původu. Ukázalo se, že v sídlištní zástavbě bylo v komunálním odpadu celkem 39 % biologického odpadu, v odpadu kuchyňského původu tvořil rostlinný 28 % a živočišný 4 %. Ve vilové zástavbě byl podíl biologického odpadu na celkovém komunálním odpadu také 39 %, ale lišilo se zastoupení odpadu kuchyňského původu: rostlinný tvořil 14 % a živočišný 5 %.  Venkovská zástavba měla v komunálním odpadu celkem 43 % biologického odpadu, odpad kuchyňského původu rostlinný činil 16 % a živočišný 4 %.

Ačkoliv není možné z prvních sběrů dělat definitivní závěry, protože právě u plýtvání potravinami je  třeba respektovat vliv sezonnosti, první výsledky naznačují zajímavá zjištění.  Výzkumníci se pokusili o první odhady přepočtu reálně vyplýtvaných potravin na osobu/rok.  „Překvapivé pro nás nebyly celkové objemy, ale zajímavé rozdíly v objemu potravinové složky komunálního odpadu u jednotlivých typů zástaveb. Nejvíce potravin skončí v popelnicích na sídlištích, tam je v přepočtu na jednoho obyvatele a rok vyhozeno do popelnic asi 33 kg potravin.  Zřejmě tu hraje roli fakt, že v sídlištích není možnost kompostování nebo zkrmení zbytků zvířaty. Tento typ lokality dá tedy nejpřesnější obrázek o tom, kolik potravin je v domácnostech vyplýtváno. U vilové zástavby odhadujeme objem vyplýtvaných potravin v přepočtu na člověka a rok cca 20 kilogramů, u venkovské jeden člověk vyhodí do popelnice v průměru cca 21 kg potravin ročně,“ dodala Lea Kubíčková.

Statistiky EU uvádí, že v ČR se ročně znehodnotí 829 851 tun potravin a objem potravin vyplýtvaných v přepočtu na jednoho člověka činí ročně 81 kilogramů. Potravinami se však plýtvá i v maloobchodě a velkoobchodě, ve výrobě i v provozech veřejného stravování. Je tedy třeba vypočíst, jakou měrou se na celkovém množství znehodnocených potravin podílí právě domácnosti.

Zajímavé je porovnání reálného objemu vyhozených potravin a subjektivního odhadu vyplýtvaného množství. Výzkumný tým z PEF Mendelu realizoval v loňském roce také rozsáhlé dotazníkové šetření (1569 respondentů) z ČR, které bylo zaměřeno na problematiku nákupu, spotřeby a na jejich postoj k problematice plýtvání potravinami. Z něj vyplynulo, že průměrné množství potravinového odpadu podle subjektivního odhadu respondentů po přepočtu odpovídá pouze 4,2 kg na osobu a rok.  „Je tedy vidět, že lidé nemají vůbec odhad, kolik potravin v domácnosti vyhodí a že ve skutečnosti je jejich odhad výrazně nižší než jejich reálné chování,“ uvedla Kubíčková.

„Nosná myšlenka našeho projektu je, že lidé si plýtvání neuvědomují a ani netuší, kolik jídla vyplýtvají a kolik peněz takto vyhodí. Předpokládáme ale, že pokud by lidé tyto informace měli, své chování by mohli změnit. Je tedy třeba ukázat realitu plýtvání se všemi ekonomickými a environmentálními dopady,“ doplnila Lea Kubíčková.

Výzkumníci budou ve sběrech dat pokračovat, v listopadu proběhne podzimní šetření, dále se plánuje rozbor komunálního dopadu ve vybraných lokalitách také v zimě a na jaře, aby bylo možnost vyloučit sezonní odchylky produkce potravinového odpadu. Projekt však nemá za cíl pouze zjistit, kolik potravin se reálně vyplýtvá v domácnostech. Po zjištění těchto dat budou výzkumníci provádět experiment ve vybraných lokalitách a budou se pomocí různých intervenčních módů snažit změnit chování domácností a přimět obyvatele, aby méně plýtvali. Efekty tohoto experimentu budou měřeny a srovnány s již zjištěnými daty, aby mohlo být prokázáno, zda existují nějaké způsoby, kterými je možno chování obyvatel v oblasti plýtvání potravinami změnit a jak významný vliv tyto intervence na změnu chování lidí mohou mít. „V tomto je projekt unikátní, neboť v takovém rozsahu zatím podobný experiment nebyl realizován nejen v ČR, ale není známé ani z odborné literatury, že by projekt tohoto rozsahu byl realizován jinde ve světě,“ dodala Kubíčková.

Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Lea Kubíčková, Ph.D., tel.: 739 348 950, vedoucí Ústavu marketingu a obchodu PEF