S jednotlivými roky se proměňuje skladba migrantů podle zemí, odkud přicházejí. „Jestliže v roce 2015 zhruba půl milionu lidí přišlo do Evropy ze Sýrie, tak dnes už většinu tvoří imigranti ze severní Afriky. Zejména jde o Tunisko, Alžírsko a Maroko. Nejvíce lidí nyní přichází z Tuniska, tato země zažívá politickou krizi spojenou s arabským jarem, které tam před deseti lety začalo,“ uvedl Stojanov.
Mění se i motivace příchozích do Evropy. Před lety, kdy v Sýrii, Iráku a Afghánistánu zuřily občanské války, byla bezpečnost a politická situace v zemi hlavním důvodem pro emigraci. Tyto důvody už mnohdy nahradily jiné. „Válečné konflikty už nejsou latentní. Lidé migrují především z ekonomických a kombinace osobních důvodů. Navíc mladí lidé necítí možnost, že by se ve své zemi mohli uplatnit a něco tam dokázat,“ uvedl Stojanov.
Další vlnu migrace komplikuje situace kolem covidu-19. Většina zemí se uzavírá, takže nově příchozí směřují hlavně do více liberálního Španělska a Itálie, které se stávají klíčovou imigrační zemí. „Covid imigraci významně zpomalil, dostat se do cílových zemí, kterými jsou Německo nebo Francie je čím dál těžší. Ví to i imigranti přes svoje sítě, takže zájem významně klesl. Nyní už nejsou vítaní a s pandemií to platí o to více. Hranice jsou v podstatě zavřené,“ uvedl Stojanov, podle kterého je další vývoj trochu věštěním z křišťálové koule.
„Ve chvíli, kdy bude stále pokračovat pandemická krize a pohyb v Evropě bude omezený, tak se domnívám, že počty migrantů budou klesat nebo stagnovat,“ uvedl Stojanov. Jedním dechem ale upozorňuje na další velké téma, kterým například velký exodus v rámci Sýrii před lety začal, a tím jsou dopady změny klimatu. Lidé přichází o základní zdroje a stěhují se do velkých aglomerací, které na to nejsou připravené.
„Změna klimatu ovlivňuje celý svět a důsledky, jako je zvýšený počet přírodních katastrof a intenzita environmentálních změn, narušují systémy výroby potravin, přírodní ekosystémy, mají dopady na globální i lokální ekonomiky. Změna klimatu transformuje naši planetu, společnost, ekonomiku. Jsme nuceni se tomu přizpůsobovat, ale tam, kde to už není možné, tam nastává proces vysídlení, migrace, pohybu,“ popisuje Stojanov dlouhodobé procesy.
Jako místa, která jsou celosvětově nejvíce ohrožená, zmiňuje kromě Sahelu nízko ležící ostrovy, které jsou negativně ovlivněné zvyšující se hladinou moře. Problémy mají i oblasti delt velkých řek a města na pobřeží moří a oceánů. Podle Stojanova je současná rozvojová pomoc špatně mířená. Pomoc a donoři se často zaměřují na projekty, které mají podpořit setrvání obyvatel v postižených oblastech. Jde však často o omyl, který nefunguje. „Lidé ví sami nejlíp, jestli jsou schopni se ještě adaptovat, nebo už musí odejít. Urbanizované oblasti by měly mít nějaké plány, měly by počítat s migranty, aby nedocházelo k růstu slumů. Měli by mít pro příchozí připravenou infrastrukturu. Časem nezbyde nic jiného, než lidi přemístit i plánovaně,“ míní Stojanov.
Kontakt pro bližší informace: Mgr. et Mgr. Robert Stojanov, Ph.D., robert.stojanov@mendelu.cz
Provozně ekonomická fakulta, Mendelova univerzita
Migrace do Evropy přes Středozemní moře v jednotlivých letech
Rok |
Počet migrantů |
2020 |
94.950 |
2019 |
123.663 |
2018 |
141.472 |
2017 |
185.139 |
2016 |
373.652 |
2015 |
1,032.408 |
Zdroj: The United Nations High Commissioner for Refugees (UNHCR)
FOTO: Migranti z Asie na břeclavském nádraží v noci na 1. 9. 2015. Foto: Igor Zehl
Více aktualit
-
Podzimní den otevřených dveří připadá na sobotu 18. října. Organizátoři zvou návštěvníky na zrenovované dřevěné sochy nacházející se na různých místech arboreta, pokračující proměnu hned několika zákoutí, především pak místa s vrbami, a nový…13. 10. 2025
-
MENDELU otevírá novou poradnu. Bude poskytovat informace o potravinách i…
Na Mendelově univerzitě v Brně vznikla nová Poradna pro zajištění správného životního stylu prostřednictvím stravování. Bude pomáhat nejen studujícím, zaměstnankyním a zaměstnancům, ale také široké veřejnosti. Za vznikem poradny stojí Ústav…9. 10. 2025 -
Ve Znojmě vzniká nová pobočka Univerzity třetího věku
Univerzita třetího věku MENDELU otevírá v pondělí 13. října už sedmou pobočku, tentokrát ve Znojmě. Navazuje tím na úspěšnou loňskou Jihomoravskou seniorskou akademii, o kterou projevili senioři a seniorky značný zájem. Nová pobočka vzniká ve…8. 10. 2025 -
MIND FEST 2025 bude o vztazích, které nás tvoří
Poradenské a profesní centrum Mendelovy univerzity v Brně pořádá 9. a 10. října dvoudenní festival MIND FEST 2025. Program nabídne více než dvacet dva hodin přednášek a workshopů vedených odborníky a odbornicemi z oblasti psychologie, komunikace a…6. 10. 2025 -
Nový kurz MENDELU pro seniory a seniorky propojuje vědu, vzdělávání a cestování
Semestrální kurz Příběhy z daleka, aneb když věda pomáhá, představí seniorům a seniorkám aktivity Mendelovy univerzity v rozvojovém světě. Tvůrci kurzu zvolili pro prezentaci témat atraktivní formu propojení přednášek poukazujících na výsledky práce…2. 10. 2025 -
Krmná aditiva přispívají k dlouhodobé udržitelnosti v chovu ryb
Výživa patří mezi klíčové faktory úspěšného a udržitelného chovu ryb. V současnosti moderní akvakultura stojí před výzvami spojenými s rostoucí poptávkou po kvalitních rybích produktech, potřebou snižovat ekologickou stopu produkce a zároveň…30. 9. 2025 -
Botanická zahrada významně zlepší hospodaření s vodou
Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity v Brně (BZA MENDELU) je v současnosti zavlažovaná ze dvou vodovodních řadů. Jelikož jsou stávající zdroje nedostatečné, plánuje BZA zhotovení hlubinného vrtu, který bude sloužit jako trvalý zdroj…25. 9. 2025 -
Noc vědců letos oslaví dvacet let, tématem je Bohatství
Už po dvacáté se celé Česko přesvědčí o tom, že věda nemusí být jen výsadou vědců a vědkyň v laboratořích. Poslední pátek v září bude i na Mendelově univerzitě v Brně opět patřit Noci vědců, největší popularizační akci svého druhu, tentokrát s…22. 9. 2025 -
Cenu rektora převzalo osm laureátek a laureátů
Osm zaměstnanců, zaměstnankyň a studujících Mendelovy univerzity v Brně dnes obdrželo Ceny rektora MENDELU za mimořádné výsledky své práce. Ocenění od rektora převzal například krajinářský architekt Přemysl Krejčiřík za dlouhodobé propojování…19. 9. 2025 -
Budoucností nakupování v malých obcích by mohly být automatizované prodejny
Ubývá obchodů v malých obcích v Česku, v nichž žije řádově několik set obyvatel. Vytlačují je především supermarkety vznikající v přilehlých větších městech, problémem jsou například i zvyšující se náklady. Klasické prodejny na malých vesnicích by…16. 9. 2025