Vědci zjišťují jak omezit bobří škody

16. 7. 2019
Odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty (LDF) Mendelovy univerzity v Brně hledají cesty jak snížit škody, které kolem vodních toků způsobuje bobr. Zatím zjistili, že i v hospodářských porostech chráněnému živočichovi chutnají více měkké dřeviny, jako jsou vrby. Ty mají oproti hospodářsky cennějším dubům a jasanům přitom mnohem větší schopnost žravost bobra přežít.

Bobr je na našem území více než třicet let. Od té doby se dokázal rozšířit na nemalou část povodí. Lesy jsou bobrů plné, ti se proto stěhují blíže k městům a zemědělským oblastem. Vodohospodáři vídají jeho činnost v celém povodí Moravy. Vyskytuje se jak na Dyji, tak na všech přítocích i odvodňovacích kanálech. Hlodavce pozorují například i na Brněnské přehradě.

„Naše krajina všeobecně poskytuje bobrům dostatek vhodných lokalit i potravy. Pomáhá jim i samotná ochrana tohoto druhu a absence přirozeného predátora, kterým je například vlk,“ uvedl Ondřej Mikulka z LDF Mendelovy univerzity v Brně. V celé České republice žije kolem 6 000 bobrů, z toho asi třetina na jižní Moravě.

Příkladem lokality, kde lze bobra potkat prakticky na každém kroku, je okolí Tvrdonic na Břeclavsku, kde žije asi 200 – 250 jedinců. Právě zde pozorují brněnští vědci bobří apetit. „Z výsledků je pro nás zásadní, že v případě, že jsou na místech s duby i měkké dřeviny, tak se poškození dubů zásadně snižuje. Potvrdili jsme si hypotézu, že měkké dřeviny dokážou snížit škodu,“ uvedl Mikulka.

Vědci proto testují nárazníková pásma s vrbami a topoly. Jedno je na polesí Tvrdonice, další má být u Strážnice či Litovelském Pomoraví. Jde o místa, která bobr vyžral a vytvořil tak bezlesí. „Lesníci jsou povinni tyto plochy opětovně vysadit, ale jejich snažení bývá často marné, protože bobři se po deseti patnácti letech do porostů vrátí. Dřeviny jako dub však nemají velkou schopnost se zmlazovat oproti právě vrbě nebo topolu,“ uzavírá Mikulka.  Jestli pomůže na holé plochy nasadit místo dubů vrby nebo topoly, zjistí vědci časem, až stromy vyrostou. Pokud ano, tak do budoucna předpokládají efektivní kombinaci např. s loveckým managementem, který je již povolen v několika zemích Evropy a dokonce na velké části ČR.

Kontakt pro bližší informace: Mgr. Ondřej Mikulka, ondrejmikulka@seznam.cz, +420 739 465 167, Ústav ochrany lesů a myslivosti (LDF)

 

Více aktualit

Všechny aktuality