Vědci od veřejnosti dostali několik desítek hlášení, výskyt rysa se potvrdit nepodařilo

22. 5. 2019
Vědci za tři měsíce po vyhlášení pátrání po rysovi Kryštofovi dostali několik desítek podnětů o jeho možném výskytu v Moravském krasu a jeho blízkém okolí. Potvrdit opětovný výskyt rysa v regionu po jeho zmizení se jim ani přesto nepodařilo. Informace, které lidé hlásili, se týkaly většinou přímých pozorování, které nebyly podložené žádnou fotografií, nešlo je tedy ověřit. Výzkumníci přesto dál vyzývají veřejnost, aby jim svoje podněty hlásila na mailu stopy@selmy.cz.

„Jsme rádi, že se veřejnost ozvala a dál ozývá. Bohužel následná pozorování a šetření v terénu, které jsme na základě podnětů veřejnosti dělali, nepřinesly žádné tvrdé údaje o výskytu rysa v Moravském krasu, například v podobě otisku stop nebo trusu. Také stržená kořist,  která se objevila, nebyla od největší kočkovité šelmy, ale pravděpodobně od nějakého  zaběhnutého psa,“ uvedl zoolog a vedoucí výzkumu rysa z  Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně Martin Duľa.

Svědci například hlásili, že rysa viděli na konci dubna na zahradě ve stráni podél značené turistické stezky ze Sloupu do Vavřince. Podle svědectví měla šelma odhadem kolem 70 centimetrů, tmavě  okrovou barvu a štětiny na uších. Zvíře,  jakmile lidi zahlédlo, zmizelo z dohledu. „Je to ale opět neověřená  informace, chybí důkazy. Nemáme ani žádné pobytové znaky, například stopy v bahně a to ani v  okolí Moravského krasu. Na území také probíhá intenzivní monitoring pomocí fotopastí,“ uvedl zoolog.

Rys Kryštof, který v roce 2016 překonal mnoho bariér, aby se dostal z Karpat až do Moravského krasu, je tak od loňského podzimu stále nezvěstný. Mladý samec byl pro účely telemetrického sledování v červnu 2017 odchycen a vybaven GPS obojkem. Výzkumníci následně získali unikátní časo-prostorové údaje, poznatky o prostorové aktivitě a habitatových preferencích rysa, které odráží přizpůsobivost jedince po jeho návratu na území, kde se dlouhodobě nevyskytoval. Vědci například zjistili, že velikost ročního domovského okrsku mladého samce obývajícího území Moravského krasu přesáhla 360 km2. Rys Kryštof se kromě intenzivního turistického ruchu adaptoval i na frekventované silnice, které překonal během sledování nejméně 673krát. Oblíbenou kořistí byl jednoznačně srnec, alternativou ve 24 procentech případů muflon. Mendelova univerzita v Brně se i díky poznatkům získaných z telemetrie mladého samce stala členem expertní sítě EUROLYNX (https://www.eurolynx.org/), která se zabývá výzkumem a ochranou rysa ostrovida v Evropě.

Dlouhodobé přežívání rysa ve střední Evropě je podle vědců závislé na schopnosti přesunu mladých jedinců mezi stávajícími izolovanými populacemi, které jsou například na Šumavě. Místo toho ale mladí rysové, kteří se vydají na delší potulky mimo jádrová území, beze stopy mizí či umírají pod koly aut. Osud rysa Kryštofa je symbolický a podobný osudu mnoha mladých rysů z Pošumaví nebo z Moravskoslezských Beskyd, kteří ze svých teritorií po několika letech beze stopy mizí. Poslední publikované studie a konkrétní případy potvrzují, že hlavní příčinou mortality rysů a stagnace populací je na středoevropské úrovni ilegální lov. V České republice stále chybí efektivní strategie, která by vedla k odhalení a vyšetření případu pytláctví velkých šelem. Vědci v této souvislosti žádají veřejnost také o poskytnutí informací o případném nelegálnímu ulovení nebo otrávení rysího jedince.

Kontakt pro bližší informace:

Martin Duľa, zoolog a vedoucí výzkumu rysa z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně, martindulazoo@gmail.com, tel. 770 137 635

Více aktualit

Všechny aktuality