Výzkumný tým, který se zabývá plýtváním potravinami, se však nesoustředí jen na Mendelovu univerzitu, problém řeší na více frontách. „Zabýváme se nejen plýtváním potravinami v hromadném stravování, zajímá nás také, kolik potravin vyplýtvají běžné domácností. Brzy například bude startovat projekt, v rámci kterého bude v konkrétním okresním městě vážen a tříděn komunální odpad a bude vyčíslen podíl potravinové složky tohoto odpadu. Dále v rámci našeho výzkumného týmu právě nyní vyhodnocujeme deníky lidí ze 100 domácností, kde se po dobu jednoho měsíce vážilo a zapisovalo, kolik a jaké potraviny vyhodili,“ uvedla členka výzkumného týmu projektu Lea Kubíčková.
Na Provozně ekonomické fakultě se tomuto problému věnují již více než rok. Vloni měl velký úspěch mezi zúčastněnými kulatý stůl, kam pozvali odborníky z akademické sféry, zemědělce, zúčastnili se ho také zástupci hromadného stravování i zástupci neziskových organizací (Zachraňte jídlo, Potravinová banka). „A právě u tohoto kulatého stolu vznikla myšlenka, že bychom mohli začít řešit plýtvání „u sebe“ – tzn. zaměřit se na studenty a plýtvání v menze. Mladá generace je zajímavým vzorkem ke zkoumání, protože jsou mladí, bez mnoha zažitých stereotypů, a tím, že jsou to vysokoškolští studenti, předpokládáme, že jsou vzdělaní a inteligentní. Studie ze zahraničí naznačují, že tato mladá generace je vnímavá k dopadům na životní prostředí a ochotná měnit stereotypy,“ vysvětlila Lea Kubíčková.
Plýtvání potravinami je globální problém. I kvůli rostoucímu počtu obyvatel na planetě je nutné pokusit se snížit na minimum současnou jednu třetinu až polovinu potravin, která je vyplýtvána nebo ztracena během cesty ke konzumaci v dodavatelsko-odběratelském řetězci. OSN má jeden se svých Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) redukci plýtvání potravinami a akcentuje kromě ekonomického dopadu plýtvání potravinami i sociální a environmentální dopady tohoto jevu. Na světě v současnosti každý devátý člověk trpí podvýživou, a navíc s přibývajícím potravinovým odpadem na skládkách roste i emise skleníkových plynů do ovzduší (OSN, 2016). Je to téma, které zajímá celý svět, redukce plýtvání potravinami je i jeden z cílů EU. Nicméně celosvětově chybí přesná data o plýtvání potravinami v jednotlivých státech EU a právě od těchto čísel by se následně mělo odvíjet snižování plýtvání potravinami o 50 %, jak si Evropská unie do roku 2030 předsevzala (Evropský parlament, 2017). Tento problém v souvislosti s diskusemi o udržitelnosti a životním prostředím je považován za společensky významný.
Dle statistik v Evropě a v Americe nejvíce vyplýtvá koncový spotřebitel. Každý obyvatel Evropy a Severní Ameriky dle odhadů Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vyplýtvá průměrně 95-115 kg potravin za rok, zatímco africká a asijská populace plýtvá potravinami mnohem méně, mezi 6-11 kg za rok na osobu (FAO, 2011). Alarmujícímu stavu nasvědčuje i fakt, že v roce 2012 došlo k vyhození více než 88 milionů tun potravin v celé Evropě. Náklady spojené s takovým množstvím potravin jsou 143 miliard euro a na jednoho obyvatele připadá více než 173 kilogramů vyplýtvaných potravin za rok. Tato potravinová ztráta či odpad představují 20 % celkové produkce potravin. Čísla vyplynula ze zprávy Estimate of European food waste levels z roku 2016, jež vycházela z dat sesbíraných během roku 2012, (EU REFRESH, 2015).
Právě na koncové spotřebitele se tedy výzkumný tým Provozně ekonomické fakulty primárně zaměřuje. „U spotřebitelů v oblasti plýtvání jídlem se patrně projevuje tzv. omezená racionalita, kdy se chování lidí zdá neracionální – jdou do menzy, koupí si jídlo za určitý obnos a pak pětinu jídla vyhodí, a nikomu to nepřipadá divné. Ale kdyby šli do obchodu a koupili si balení 5 párů ponožek a jeden pár po příchodu domů vyhodili, tak se nad tím všichni pozastavíme,“ říká Lea Kubíčková.
Nosná myšlenka projektu je, že lidé si plýtvání neuvědomují a ani netuší, kolik jídla vyplýtvají a kolik peněz takto vyhodí. Je pro ně náročné tyto informace zjistit. Výzkumníci předpokládají, že pokud by lidé tyto informace měli, své chování by mohli změnit. Je tedy třeba ukázat realitu plýtvání se všemi ekonomickými a environmentálními dopady.
„Na základě našeho experimentu chceme ověřit, zda informační kampaň může ovlivnit chování spotřebitelů. Pokud jsou tito mladí lidé citliví na intervenci a změní své chování, je možné tento fakt začít opatrně zobecňovat a snažit se využít k tomu, že člověka je možno namotivovat ke změně svých zvyků dobrovolně (např. touha zachránit planetu, společenská zodpovědnost apod.) není tak nutné se uchylovat k metodám „biče“, tzn. hrozit nějakými restrikcemi, daněmi apod. aby se chování spotřebitelů změnilo,“ dodal člen výzkumného týmu Vladimír Hajko.
Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Lea Kubíčková, Ph.D., tel.: 739 348 950, vedoucí Ústavu marketingu a obchodu (PEF).
Více aktualit
-
Na městské trávníky ale i na travní porosty ve volné krajině negativně dopadá změna klimatu. Ta s sebou přináší horko a sucho, které způsobuje nejen vysychání trávníků, ale také změnu jejich složení a klesající druhovou rozmanitost. Trávníky a…2. 7. 2025
-
Výzkumný tým Mendelovy univerzity v Brně rozšiřuje zkoumání plýtvání…
Výzkumnice z PEF MENDELU se věnují už více než 7 let tématu plýtvání potravinami z nejrůznějších úhlů pohledu. Jejich cílem je najít metody a prostředky, jak ovlivnit domácnosti i jednotlivce, aby snížili množství vyhozených potravin do popelnic a…1. 7. 2025 -
Univerzita podepsala memorandum s výzkumnou organizací Agritec Plant Research
Mendelova univerzita v Brně a výzkumná organizace Agritec Plant Research s.r.o. uzavřely memorandum o spolupráci. Kontrakt podpoří spolupráci při realizaci aktivit směřujících k rozvoji obou účastníků tohoto memoranda. Obě strany vnímají posílení…27. 6. 2025 -
Obnovující se krajina po požáru svědčí suchomilným druhům brouků
V květnu 2012 zasáhl požár přibližně 165 hektarů lesa v oblasti Moravské Sahary. Výzkum ukázal, že požár měl pozitivní dopad na obnovu biodiverzity. Vědci a vědkyně z Lesnické a dřevařské a Agronomické fakulty MENDELU pod vedením Emanuela Kuly se…24. 6. 2025 -
Ve druhém ročníku studentské soutěže MENDELU Boost vyhrály zdravé energy shoty
Vítězem druhého ročníku studentské soutěže podnikatelských nápadů MENDELU Boost se staly zdravé energetické nápoje. Druhé místo obsadily automobilové doplňky z 3D tiskárny se speciální povrchovou úpravou, třetí místo získaly drony ze dřeva. Odborná…23. 6. 2025 -
MENDELU otevírá zrekonstruovanou budovu Ústavu chemie a biochemie
Po přibližně dvou letech otevírá Mendelova univerzita v Brně opět budovu D, která prošla kompletní rekonstrukcí. Budova, ve které sídlí Ústav chemie a biochemie, nově nese jméno Pavilon profesora Adama, podle zesnulého Vojtěcha Adama, který ústav…20. 6. 2025 -
Mendelova univerzita v Brně povede mezinárodní projekt na podporu inovací v…
Mendelova univerzita v Brně získala prestižní grant od Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) a povede mezinárodní projekt InnovPrecMed zaměřený na podporu rozvoje inovací v oblasti precizní medicíny. Projekt propojí univerzity,…12. 6. 2025 -
Digitální revoluce a stárnutí populace: Jak se mění evropský trh práce?
Digitální technologie přetvářejí evropský trh práce tempem, které nemá obdoby. Umělá inteligence, automatizace, robotika nebo cloud computing už nejsou jen pojmy z budoucnosti – staly se součástí každodenního pracovního života. Zároveň je počet…10. 6. 2025 -
Studující ZF MENDELU vystavují na akci Festival International de Jardins v…
Tým studujících Zahradnické fakulty letos vystavuje na 20. ročníku unikátní světové výstavy Festival Internacional de Jardins v portugalském Ponte de Lima. V rámci tématu Zahrada Míru – Zahrada pro mír se studentkám a studentovi podařilo zaujmout…5. 6. 2025 -
Mezinárodní vědecký tým se zaměřil na dopady středomořských cyklonů
Středomořská pánev je často vystavena silným povětrnostním jevům způsobeným středomořskými cyklony (tzv. medcyklony). Tyto meteorologické jevy, které jsou svou intenzitou a dopadem někdy srovnatelné s hurikány, ovlivňují počasí v regionu a jsou…3. 6. 2025