Prvním krokem při výzkumu zdivočelých holubů v Brně bylo stanovení jejich početnosti. Ve vnitřním městě je však k vidění jen zlomek holubů, kteří v něm žijí. Přebývají totiž především na střechách vysokých budov a jejich sčítání je proto problematické. „Využil jsem zkušeností se sčítáním havranů v Brně. Z nich jsem vycházel při návrhu metodiky, jak sečíst holuby, kteří létají z města za potravou do polí. Nejdříve jsme obešli město a zjistili, po jakých koridorech z města holubi létají do polí, a na nejfrekventovanější místa jsme postavili sčítače. Od rána do poledne jsme opakovaně sčítali holuby, co létají z města za potravou, každý den jich bylo okolo deseti tisíc. Na základě tohoto sčítání jsme dostali obrázek o tom, jaký je minimální počet holubů ve městě,“ vysvětlil zoolog Miloslav Homolka z Akademie věd, který na výzkumu s kolegy z LDF spolupracuje.
„Druhá metoda, kterou jsme zvolili, je klasická ornitologická. Část města jsme si rozdělili na sektory mající podobný charakter, například panelová sídliště, centrum s vysokými starými domy a tak dále, a provedli jsme klasické sčítání pozorováním. To znamená, procházeli jsme ta jednotlivá prostředí a počítali holuby, které jsme mohli zahlédnout. Díky tomu jsme získali druhý údaj o minimální početnosti holubů na modelové ploše a zároveň jsme zjistili, jak se liší početnost holubů v jednotlivých typech prostředí. Na 13 kilometrech čtverečních jsme napočítali přes 3 tisíce holubů, což je ale jen zlomek skutečného počtu,“ popsal Homolka.
Nejvíce holubů výzkumníci zaznamenali v centru města ohraničeném vnitřním okruhem, kde napočítali více než tisíc ptáků, a naopak zjistili, že v okrajových částech města s nízkou zástavbou se holubi nevyskytují. Každé vhodné prostředí obývá jedno hejno holubů, které zde má svůj domovský okrsek. K vzájemnému mísení a konfliktům tak mezi hejny nedochází.
Výzkum je zaměřen také na potravní chování holubů. Ukázalo se, že hejna, která mají v okolí hnízdiště dostatek potravy, mimo město nelétají. Analýza potravy, čítající 4 000 vzorků, ukázala, že do polí nelétají například hejna usazená na Zelném trhu, u bývalého obchodního domu Tesco na Dornychu či na Mendlově náměstí.
Lokality s dostatkem potravy jsou ale v Brně v menšině. Převažují takové, kde mají holubi sice dostatek příležitostí pro hnízdění, ale potravy se jim zde nedostává. Tito holubi musí za potravou migrovat do polí. „V polích se holubi slétají na místa, kde mohou nalézt dostatek potravy, jedná se například o pole s obilím v době žní nebo na podzim sklizená pole po kukuřici. Na jednom poli může být třeba i přes tisíc ptáků. Velká hejna jsou tady pro holuby výhodou, poskytují jim větší bezpečí před predátory,“ popsal situaci na poli Homolka.
Zajímavá zjištění získávají výzkumníci také analýzou trusu. „Rozborem padesáti vzorků od jednoho hejna z jednoho dne jsme zjistili, že hejno tvořilo 5 skupin, u kterých se lišilo složení potravy. To naznačuje, že ptáci z jednoho hejna za potravou nelétají společně, ale v menších skupinách, díky tomu mohou efektivněji využívat různé potravní zdroje,“ vysvětlil vědec.
Pohyb holubů, jejich zvyky i odběry vzorků jsou pro výzkumníky důležité pro získání představy o chování a životě holubů. Závěry včetně doporučení vztahujících se k problematice soužití člověka s holuby ve městě, respektive k potřebě případné redukce počtu zdivočelých holubů, budou následně předány Technologické agentuře ČRa pracovníkům státní správy.
Odborníci ale již nyní připouští, že situace nemá jednoznačné řešení. „Brno je obydleno stabilním počtem holubů a ta populace má určitou strukturu. Když holubům znemožníme hnízdění na budovách, kde mají optimální podmínky, už nemají moc prostoru, kam se přestěhovat, popřípadě se přestěhují do nevyhovujících podmínek a výsledkem bude jejich klesající hustota,“ odhadl Jiří Kamler z Ústavu ochrany lesů a myslivosti.
Vzhledem k rozmanitým podmínkám ve městě nemá podle Kamlera redukce zdivočelých holubů centrální řešení a zodpovědnost by v případě potřeby jejich redukce měla spočívat především na majitelích nemovitostí, kde holubi hnízdí. „Příkladem může být Mendelova univerzita, kde působím. Poté, co jsme uzavřeli půdu na jedné z budov v kampusu v Černých Polích, zhruba dvě stě holubů ztratilo svůj domov.“
Projekt zaměřený na volně žijící živočichy ve městech, a to jak suchozemské, tak vázané na vodu, bude uzavřený v prosinci 2025.
Kontakty pro více informací: prof. Ing. Jiří Kamler, Ph.D., vedoucí Ústavu ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU, +420 603 744 658, jiri.kamler@mendelu.cz; RNDr. Miloslav Homolka CSc., Ústav biologie obratlovců AV ČR, +420 776 122 884; homolkamilo@gmail.com
- Celkový počet holubů v Brně je odhadován minimálně na 15–20 tisíc jedinců.
- Podíl migrujících holubů kolísá od 10 % do 90 %, v průměru do polí létá 60 % jedinců.
- Na okolní pole létá každý den minimálně 10 tisíc holubů, ostatní se živí ve městě.
- Roční přírůstek a zároveň i počet uhynulých holubů v Brně je odhadován na 50 tisíc jedinců.
Více aktualit
-
Městské lavičky se překvapivě často vyrábí z exotického dřeva, které se dováží z druhého konce planety, protože i s postupem času si pořád zachovává svou přirozenou trvanlivost. Běžné dřevo by v náročném venkovním prostředí brzy změnilo tvar nebo…1. 4. 2026
-
Vedení Mendelovy univerzity se ujal rektor Martin Klimánek
Funkce rektora Mendelovy univerzity v Brně se dnes ujal Martin Klimánek, který povede univerzitu v následujících čtyřech letech. Akademický senát zvolil Klimánka v pořadí 35. rektorem v listopadu loňského roku. Spolu s ním nastupuje od 1. dubna nový…31. 3. 2026 -
Ochrana velkých šelem v Evropě vyžaduje přeshraniční spolupráci
Tříletý mezinárodní projekt LECA přinesl nové poznatky o pohybu a ochraně vlků, rysů a medvědů v Karpatech a ukázal, že jejich budoucnost závisí na úzké přeshraniční spolupráci. Do výzkumu se zapojilo šest zemí, vědci monitorovali šelmy na území…30. 3. 2026 -
Nejmodernější pila v ČR zahájila provoz v Olomučanech
Pilařský provoz v Olomučanech vstupuje do nové éry. Mendelova univerzita v Brně zde po náročné rekonstrukci zprovoznila moderní pilu, která svým technologickým vybavením patří v současné době k nejpokročilejším provozům svého druhu v České…26. 3. 2026 -
Oheň může pomoci zachránit biodiverzitu suchých trávníků, ukazuje výzkum vědců…
Vědci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity (LDF MENDELU) ve spolupráci s kolegy z maďarského centra pro ekologický výzkum – HUN-REN Centre for Ecological Research zjistili, že řízené vypalování může při správném postupu podpořit…25. 3. 2026 -
MENDELU podporuje stanovisko ČKR k připravovanému zákonu
MENDELU se připojuje ke stanovisku České konference rektorů a Rady vysokých škol, které vyjadřuje znepokojení nad připravovanou legislativou týkající se povinné registrace subjektů spolupracujících se zahraničními partnery. Mendelova univerzita…24. 3. 2026 -
Agronomickou fakultu povede i nadále profesor Leoš Pavlata
Akademický senát Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně zvolil děkanem pro období 2026–2030 profesora Leoše Pavlatu. Ve funkci tak naváže druhým funkčním obdobím na své dosavadní působení.23. 3. 2026 -
Knihovna po rekonstrukci otevírá své studovny
Knihovna MENDELU dnes po rozsáhlé rekonstrukci slavnostně otevřela nové studovny. Cílem rekonstrukce bylo vytvořit moderní, uživatelsky příjemné a otevřené prostory, kde budou spokojeni jak uživatelé a uživatelky, kteří potřebují tichá studijní…23. 3. 2026 -
Spolupráce MENDELU a Albertu se zaměří na podmínky chovu hospodářských zvířat
Mendelova univerzita v Brně spojuje síly s řetězcem Albert, zaměří se na lepší život hospodářských zvířat na českých farmách. Nové partnerství cílí na praktický výzkum, jehož snahou je zavádět postupná efektivní opatření zlepšující podmínky chovu a…19. 3. 2026 -
Lidé vrátí vánoční jedličky do lesa, pak se mohou vydat na prohlídku Arboreta…
Jedličky v květináči z produkce Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny, které si lidé zakoupili na sklonku loňského roku prostřednictvím Nadace Veronica a partnerských organizací, budou 21. března během společné výsadby navráceny zpět do lesa…16. 3. 2026