Podle spolupředsedy Česko-lichtenštejnské komise historiků Tomáše Knoze se v souvislosti s rodem Lichtenštejnů často hovoří o „dlouhém trvání“ či o „kontinuitách a diskontinuitách“. Jednou z typických lichtenštejnských kontinuit, trvajících po staletí, je péče o přírodní prostředí a krajinu, její citlivé využívání, přetváření a dotváření prostřednictvím přírodních prvků i architektury, její přibližování člověku, například formou cestovního ruchu. „S vědomím odpovědnosti, že to, co nám bylo svěřeno, musíme v náležitém stavu předat našim následovníkům,“ říká Knoz.

Alois z Lichtenštejna se narodil v roce 1968. Je nejstarším synem nynějšího lichtenštejnského knížete Hanse Adama II. a korunním princem. Dnešní Mendelova univerzita v Brně má s Lichtenštejny mnoho společného. Majitel lednicko-valtického panství Jan II. z Lichtenštejna například poskytl tzv. Rybniční zámeček profesoru někdejší Vysoké školy zemědělské (dnes MENDELU) Emilu Bayerovi ke zřízení Biologické stanice českých vysokých škol. Dal také souhlas k přírodovědnému výzkumu místních rybníků a vzácné fauny a flory. Zároveň si také přál, aby stanice fungovala jako veřejně přístupné vědecko-výzkumné pracoviště.

Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny hospodaří na bývalém majetku rodu Lichtenštejnů, jejichž správci systematicky vytvářeli smíšené lesy. „Na to dnes naši lesníci v období klimatické změny navazují. V době chřadnutí lesů tak může náš školní podnik prezentovat ukázky odolnějších lesních porostů, které jsou na takto rozsáhlé ploše v republice málokde. Tyto lesy přitom byly zakládány ještě v době, kdy zde hospodářsky působil rod Lichtenštejnů,“ uvedla Nerudová.

Podle Knoze lze udělení zlaté medaile dědičnému princi Aloisi z Lichtenštejna chápat jako dík předcházejícím generacím jeho rodiny za vše, co v minulosti v oblasti správného využití a citlivého komponování krajiny vytvořily. „A kromě členů rodu, kteří tento přístup inspirovali, mám na mysli také lichtenštejnské architekty, umělce, lesníky, zemědělce i zahradníky, kteří jej přiváděli do praxe. Na to vše se dnes snaží navazovat i Mendelova univerzita v Brně, která v nezanedbatelné míře hospodaří na někdejších lichtenštejnských statcích. Také ona se totiž pokouší z diskontinuity vytvořit kontinuitu. Také Mendelova univerzita se snaží krajinu na Brněnsku i Lednicku využívat i kultivovat, aby ji v utěšeném stavu mohla předávat dalším generacím,“ uvedl Knoz.

Vzorem příkladného hospodaření v lesích i péči o krajinu je i rodina Kinských, za kterou ocenění přebere Constantin Kinský (nar. 1961). Jeho rodina obhospodařuje 750 hektarů rybníků, lesní hospodářství v okolí Žďáru nad Sázavou a podniká v zemědělství. „Lesní majetek Kinských na Žďársku je vynikajícím příkladem dlouhodobé péče o krajinu a památky kraje Vysočina a poskytování služeb veřejnosti,“ uvedla Nerudová.

S Mendelovou univerzitou v Brně dlouhodobě spolupracoval již otec Constantina Radoslav Jiří, který byl absolventem MENDELU a členem vědecké rady Lesnické a dřevařské fakulty (LDF). Po jeho úmrtí v roce 2008 pokračuje spolupráce školy s dědici v čele s Constantinem. Lesní majetek Kinských je jedním z nejvýznamnějších partnerů LDF, mimo jiné při zajištění terénní výuky a praxe studentů. Významná je spolupráce při aktivitách Pro Silva Bohemica, což je sdružení lesníků a přátel lesa, kteří praktikují a prosazují co možná největší využití přírodních procesů v lesním hospodaření. „Již od restituce majetku v roce 1993 rodina Kinských spolupracuje s naší univerzitou v oblasti výzkumu i pedagogiky a snaží se uplatňovat nejnovější poznatky při péči o lesní majetky,“ dodala Nerudová.

Listopadové udílení zlatých medailí patří k vrcholům letošních oslav 100 let MENDELU. Z programu ostatních slavnostních akcí bylo vyděleno mj. s ohledem na náročnost protokolu. Další z akcí spojených s oslavami sto let MENDELU bylo například slavnostní zasedání Vědecké rady 15. října, na kterém univerzita udělila 16 vědcům a vědeckým institucím pamětní medaile za mimořádné zásluhy o rozvoj univerzity, vědy a vzdělání. Mezi oceněnými byl například jeden z nejslavnějších krajinářských architektů, profesor Ivar Otruba. Tečkou za staletými narozeninami bude koncem ledna udělení čestného doktorátu anglickému genetiku Siru Paulu Maximu Nurse. Britský vědec je mimo jiné držitelem Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu za rok 2001 za objevy klíčových regulátorů buněčného cyklu.