V průběhu července se otevře naučná stezka Prameny u Žárové neboli Štolnava u Velkých Losin. „Mobilní aplikace umožní zobrazovat na naučné stezce prostřednictvím mobilního telefonu zaniklé stavby přímo na jejich původních lokalitách, u těchto staveb se také spouští audiozáznam se vzpomínkami pamětníků,“ přiblížila Hana Vavrouchová z Ústavu aplikované a krajinné ekologie AF MENDELU. Podobná stezka vzniká i na Muzlově, který je dnes součástí Březové nad Svitavou, otevřít by se mohla už v srpnu. „Obec definitivně zanikla v 70. letech minulého století v souvislosti s výstavbou II. brněnského vodovodu, je zde prameniště, které zásobuje Brno pitnou vodou. Na této lokalitě je ještě možné komunikovat s pamětníky, kteří vzpomínají na život v obci, což promítáme do audio stránky naučné stezky,“ doplnila.
Pamětníků je v současnosti už velmi málo. „Pro oblast Jesenicka a Šumperska se podařilo navázat kontakt jen se třemi pamětníky – rodáky ze zaniklých obcí či s jejich potomky, kteří dnes žijí v Německu. Sídla zde zanikala v souvislosti s odsunem původního obyvatelstva po druhé světové válce, takže pamětníci jsou již ve vyšším věku či bohužel nežijí. V okolí obcí, které zanikaly později, například obce na Dukovansku či obec Muzlov, pamětníci stále žijí a podařilo se nám navázat úzkou spolupráci s celkem asi šesti z nich,“ popsala vědkyně. Většina pamětníků vnímá odchod ze svých domovů jako velkou ztrátu i po letech. Řada z nich zmiňuje, že si ze své domoviny vzali něco s sebou, například kámen, hlínu nebo štěp stromu. „Němci se postupně smířili, většinou o tom se svými dětmi moc nemluvili, ale jakmile měli možnost přijet se podívat, okamžitě přijeli. Většinou byli zklamaní zásadní změnou charakteru území. Mluvili také často o tom, že před odsunem zakopali v okolí vesnice důležité věci pro případ, že by se vrátili, třeba nádobí nebo šicí stroj,“ uvedla Vavrouchová.
Sídla na Moravě a ve Slezsku zanikla po druhé světové válce i později. „Drtivá většina budov byla zdemolována a území má nyní jinou než sídelní funkci. Vyloučili jsme samoty a zaměřovali jsme se na místa s původně alespoň třemi domy,“ přiblížila vědkyně. Většinou je nyní na místě les, trvalý travní porost nebo orná půda. Případně lokalita slouží jako vojenský újezd nebo ochranné pásmo. Nejčastěji sídla zanikala v periferních oblastech okresu Šumperk, Jeseník a Bruntál, kde se nachází asi šedesát lokalit. „Téměř výhradní příčinou zániku zde bylo vysídlení původního německého obyvatelstva, případně zánik v souvislosti s výstavbou vodní nádrže na Bruntálsku,“ doplnila. Více než 20 sídel zaniklo v souvislosti se zřízením vojenského výcvikového prostoru Libavá, odkud ale už předtím bylo vysídleno původní německé obyvatelstvo.
Na lokalitách byl život často velmi náročný. Nacházely se ve vyšších polohách, s drsnějším klimatem a málo úrodnými půdami. „Vedle vysídlení a následného nedosídlení bylo další příčinou zániku budování infrastruktury. Na Dukovansku vznikla jaderná elektrárna, dále vznikly poměrně četné vodní nádrže. Příčinou zániku byla i těžba, i když po druhé světové válce na území Moravy a Slezska už jen sporadicky,“ popsala Vavrouchová. Některé z obcí v současnosti ožívají zásluhou dobrovolníků.
V minulém roce připomínala zaniklé obce putovní výstava, kterou mohli vidět návštěvníci v regionálních muzeích. V současnosti je instalovaná trvale na zámku ve Slezských Rudolticích. Zmapovaná místa jsou popsána v interaktivní mapě zanikla-sidla.cz, kde je možné dohledat informace o počtu obyvatel, historii nebo důvodech zániku obcí. K některých obcím jsou i podrobnější informace na stránce Moderní kronika obce, kam lidé sami můžou vkládat fotky, texty, videa nebo audiozáznam, a tvořit tak paměť místa. Do pětiletého projektu se zapojili historici z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a informatici z Masarykovy univerzity.
Kontakt pro bližší informace: Mgr. et Mgr. Hana Vavrouchová, Ph.D., Ústav aplikované a krajinné ekologie AF MENDELU, hana.vavrouchova@mendelu.cz, +420 737 384 533
Na fotce: relikty posledního stavení z obce Hřibová, okres Jeseník
Více aktualit
-
Na konci listopadu se nepodařilo v rámci konference v jihokorejském Busanu vyjednat Globální plastovou úmluvu, která by směřovala nejen k omezení plastového odpadu, regulaci škodlivých látek v plastech a zlepšení systémů nakládání s odpady. Další…11. 12. 2024
-
Vědecký tým v čele s odborníky LDF MENDELU objevil nedaleko Brna nový druh…
Nový druh škodlivé houby byl objeven pod kůrou kmene ořešáku královského nedaleko Brna. Houba je aktivně šířena nepůvodním kůrovcem, který se na ořešácích v Evropě vyskytuje posledních 15 let. Vědci potvrdili, že tato houba dokáže působit závažná…9. 12. 2024 -
Soutěž Stockholm Junior Water Prize 2025 hledá nejlepší mladé talenty v oblasti…
Česká republika se opět připojuje k mezinárodní soutěži Stockholm Junior Water Prize (SJWP), která oceňuje středoškolské studující za inovativní projekty v oblasti udržitelného hospodaření s vodou a ochrany vodních zdrojů. Národní kolo, které…6. 12. 2024 -
Studentky PEF MENDELU uspěly v soutěži Cena Atlas Copco Services
Studentky Nina Škarbalová a Kateřina Vacková z Provozně ekonomické fakulty MENDELU obsadily 3. a 4. místo v soutěži o nejlepší ekonomické diplomové práce, které každoročně vyhlašuje společnost Atlas Copco. Do letošního ročníku se přihlásilo…5. 12. 2024 -
Vědecký tým se zaměří na dopady a prevenci extrémních meteorologických jevů
Extrémní jevy, jako jsou vysoké teploty, povodně nebo vichřice, jsou v posledních letech stále častější. Proto se vědci ze Zahradnické fakulty MENDELU zaměří na výzkum negativních dopadů extrémů počasí ve velkých městech. Na základě vyhodnocení…4. 12. 2024 -
Uchazečská kampaň letos cílí na uplatnění v praxi
Cílem letošní uchazečské kampaně Mendelovy univerzity v Brně je zdůraznit, že studijní obory jsou orientované na praktické uplatnění a přípravu studujících pro reálný trh práce. Pomocí krátkých videí a fotek ukazuje kampaň příběhy šesti studentů a…3. 12. 2024 -
Studie brněnských vědců varuje před riziky využívání kovů v zemědělství
Zemědělci před dvěma dekádami přestali využívat antibiotika v chovech hospodářských zvířat a nahradili je zinkem. Tehdy se předpokládalo, že tento krok bude k životnímu prostředí s ohledem na rozvoj antimikrobiální rezistence šetrnější. Výzkum…27. 11. 2024 -
Projekt Od vidlí až po vidličku…a ještě dál! míří do základních škol v ČR
Znalosti o správném zacházení s jídlem mezi žáky ve třetí až páté třídě vzrostly až o 40 procent. Ukázaly to výsledky pilotního hodnocení první fáze vzdělávacího projektu Smart Food. Ke zlepšení přispěla také digitální interaktivní forma výuky,…26. 11. 2024 -
Na distribuci pesticidů v krajině má vliv jak hospodaření, tak druh přírodního…
Komplexní interakce mezi lokálními a krajinnými faktory, které mají vliv na distribuci pesticidů v trvalých plodinách ovocných sadů a vinic, studovali vědci z Ústavu ekologie lesa a Ústavu ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU. Výzkum navazuje na…26. 11. 2024 -
Rostliny ošetřuje obohacenou vodou. Za ekologicky inovativní přístup získala…
V boji s houbovými chorobami může rostlinám pomoci plazmou aktivovaná voda. Zjistila to při svém výzkumu studentka Simona Rodopská z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Takzvaná caviplazmová voda podle ní nejen účinně ničí původce…22. 11. 2024