V průběhu července se otevře naučná stezka Prameny u Žárové neboli Štolnava u Velkých Losin. „Mobilní aplikace umožní zobrazovat na naučné stezce prostřednictvím mobilního telefonu zaniklé stavby přímo na jejich původních lokalitách, u těchto staveb se také spouští audiozáznam se vzpomínkami pamětníků,“ přiblížila Hana Vavrouchová z Ústavu aplikované a krajinné ekologie AF MENDELU. Podobná stezka vzniká i na Muzlově, který je dnes součástí Březové nad Svitavou, otevřít by se mohla už v srpnu. „Obec definitivně zanikla v 70. letech minulého století v souvislosti s výstavbou II. brněnského vodovodu, je zde prameniště, které zásobuje Brno pitnou vodou. Na této lokalitě je ještě možné komunikovat s pamětníky, kteří vzpomínají na život v obci, což promítáme do audio stránky naučné stezky,“ doplnila.
Pamětníků je v současnosti už velmi málo. „Pro oblast Jesenicka a Šumperska se podařilo navázat kontakt jen se třemi pamětníky – rodáky ze zaniklých obcí či s jejich potomky, kteří dnes žijí v Německu. Sídla zde zanikala v souvislosti s odsunem původního obyvatelstva po druhé světové válce, takže pamětníci jsou již ve vyšším věku či bohužel nežijí. V okolí obcí, které zanikaly později, například obce na Dukovansku či obec Muzlov, pamětníci stále žijí a podařilo se nám navázat úzkou spolupráci s celkem asi šesti z nich,“ popsala vědkyně. Většina pamětníků vnímá odchod ze svých domovů jako velkou ztrátu i po letech. Řada z nich zmiňuje, že si ze své domoviny vzali něco s sebou, například kámen, hlínu nebo štěp stromu. „Němci se postupně smířili, většinou o tom se svými dětmi moc nemluvili, ale jakmile měli možnost přijet se podívat, okamžitě přijeli. Většinou byli zklamaní zásadní změnou charakteru území. Mluvili také často o tom, že před odsunem zakopali v okolí vesnice důležité věci pro případ, že by se vrátili, třeba nádobí nebo šicí stroj,“ uvedla Vavrouchová.
Sídla na Moravě a ve Slezsku zanikla po druhé světové válce i později. „Drtivá většina budov byla zdemolována a území má nyní jinou než sídelní funkci. Vyloučili jsme samoty a zaměřovali jsme se na místa s původně alespoň třemi domy,“ přiblížila vědkyně. Většinou je nyní na místě les, trvalý travní porost nebo orná půda. Případně lokalita slouží jako vojenský újezd nebo ochranné pásmo. Nejčastěji sídla zanikala v periferních oblastech okresu Šumperk, Jeseník a Bruntál, kde se nachází asi šedesát lokalit. „Téměř výhradní příčinou zániku zde bylo vysídlení původního německého obyvatelstva, případně zánik v souvislosti s výstavbou vodní nádrže na Bruntálsku,“ doplnila. Více než 20 sídel zaniklo v souvislosti se zřízením vojenského výcvikového prostoru Libavá, odkud ale už předtím bylo vysídleno původní německé obyvatelstvo.
Na lokalitách byl život často velmi náročný. Nacházely se ve vyšších polohách, s drsnějším klimatem a málo úrodnými půdami. „Vedle vysídlení a následného nedosídlení bylo další příčinou zániku budování infrastruktury. Na Dukovansku vznikla jaderná elektrárna, dále vznikly poměrně četné vodní nádrže. Příčinou zániku byla i těžba, i když po druhé světové válce na území Moravy a Slezska už jen sporadicky,“ popsala Vavrouchová. Některé z obcí v současnosti ožívají zásluhou dobrovolníků.
V minulém roce připomínala zaniklé obce putovní výstava, kterou mohli vidět návštěvníci v regionálních muzeích. V současnosti je instalovaná trvale na zámku ve Slezských Rudolticích. Zmapovaná místa jsou popsána v interaktivní mapě zanikla-sidla.cz, kde je možné dohledat informace o počtu obyvatel, historii nebo důvodech zániku obcí. K některých obcím jsou i podrobnější informace na stránce Moderní kronika obce, kam lidé sami můžou vkládat fotky, texty, videa nebo audiozáznam, a tvořit tak paměť místa. Do pětiletého projektu se zapojili historici z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a informatici z Masarykovy univerzity.
Kontakt pro bližší informace: Mgr. et Mgr. Hana Vavrouchová, Ph.D., Ústav aplikované a krajinné ekologie AF MENDELU, hana.vavrouchova@mendelu.cz, +420 737 384 533
Na fotce: relikty posledního stavení z obce Hřibová, okres Jeseník
Více aktualit
-
Vědci z LDF MENDELU absolvovali v pořadí již druhou cestu za naplaveným dřevem na severní pobřeží Norska. Podobně jako v roce 2022 odebírali z naplaveného dřeva vzorky, které podrobí analýze v dendrochronologické a anatomické laboratoři MENDELU.…26. 9. 2023
-
MENDELU navštívil ministr zemědělství Marek Výborný
Mendelovu univerzitu dnes navštívil ministr zemědělství Marek Výborný. S vedením univerzity jednal o podpoře školního lesního i zemědělského podniku v rámci dotačních titulů, podpoře koncepce vzdělávání v agrárním sektoru i podpisu memoranda o…25. 9. 2023 -
Ceny rektora MENDELU dostalo sedm laureátek a laureátů
Sedm zaměstnanců a studentů Mendelovy univerzity v Brně dnes obdrželo Ceny rektora MENDELU za mimořádné výsledky své práce. Ocenění od rektora převzal například Radek Pokorný, který se významně podílí na popularizaci vědy a lesnictví, nebo Petr Rádl…21. 9. 2023 -
V Adamově mají nový lesopark, vznikl ve spolupráci se Školním lesním podnikem
Město Adamov veřejnosti představilo po třech letech prací nové relaxační místo s hracími i vzdělávacími prvky – Pohádkový lesopark. Vznikl na území bývalé skládky, v sousedství adamovského sídliště Ptačina. Pozemky Mendelovy univerzity, na nichž se…20. 9. 2023 -
Lesníci budou řešit adaptaci lesů v době globálních změn
Adaptace lesů na klimatickou změnu, pěstování druhově, prostorově i věkově pestrých lesů a udržitelná produkce dřeva. Nejen tato témata budou lesníci řešit na mezinárodní konferenci Pěstování nestejnověkých lesů: pohled na adaptaci lesů v době…18. 9. 2023 -
Titul honoris causa dostala na MENDELU nobelistka Emmanuelle Charpentier
Čestný vědecký titul doctor honoris causa dnes na Mendelově univerzitě v Brně převzala Emmanuelle Charpentier, francouzská výzkumnice v oblastech mikrobiologie, genetiky a biochemie. Vědkyně získala v roce 2020 společně s kolegyní Jennifer Doudna…13. 9. 2023 -
Jak zachovat učitelskou profesi udržitelnou? Tím se bude zabývat konference…
Učitelé patří k rizikovým skupinám ohroženým syndromem vyhoření. Jejich představy o školství se po absolutoriu na pedagogických či jiných fakultách rozcházejí s realitou, se kterou se denně potkávají ve školách. V důsledku toho ztrácí motivaci pro…11. 9. 2023 -
Experti z MENDELU hodnotili kvalitu nově vyšlechtěných druhů třapatkovek
Třapatkovky (Echinacea) jsou okrasné rostliny známé pro své léčivé účinky. Využívali je už domorodí obyvatelé Severní Ameriky, dnes se doporučují především na podporu imunity. Šlechtění těchto nenáročných trvalek se posledních dvanáct let věnují…7. 9. 2023 -
Krajinářští architekti se zaměří na globální výzvy současného světa
Mezinárodní konference Evropské rady škol krajinářské architektury ECLAS 2023: Labyrinth of the World – Landscape Crossroads přinese diskuzi o současných globálních změnách a jejich dopadu na krajinářskou architekturu a tvorbu prostředí. Jako hlavní…5. 9. 2023 -
Studentka MENDELU získala cenu Selgen za výzkum reakce ozimých pšenic na sucho
Na aktuální potřeby zemědělců v souvislosti se změnou klimatu a častějším výskytem sucha zareagovala ve svém výzkumu studentka MENDELU Nicole Frantová. V rámci disertační práce se úspěšná doktorandka zaměřila na testování reakcí různých odrůd…31. 8. 2023