V průběhu července se otevře naučná stezka Prameny u Žárové neboli Štolnava u Velkých Losin. „Mobilní aplikace umožní zobrazovat na naučné stezce prostřednictvím mobilního telefonu zaniklé stavby přímo na jejich původních lokalitách, u těchto staveb se také spouští audiozáznam se vzpomínkami pamětníků,“ přiblížila Hana Vavrouchová z Ústavu aplikované a krajinné ekologie AF MENDELU. Podobná stezka vzniká i na Muzlově, který je dnes součástí Březové nad Svitavou, otevřít by se mohla už v srpnu. „Obec definitivně zanikla v 70. letech minulého století v souvislosti s výstavbou II. brněnského vodovodu, je zde prameniště, které zásobuje Brno pitnou vodou. Na této lokalitě je ještě možné komunikovat s pamětníky, kteří vzpomínají na život v obci, což promítáme do audio stránky naučné stezky,“ doplnila.

Pamětníků je v současnosti už velmi málo. „Pro oblast Jesenicka a Šumperska se podařilo navázat kontakt jen se třemi pamětníky – rodáky ze zaniklých obcí či s jejich potomky, kteří dnes žijí v Německu. Sídla zde zanikala v souvislosti s odsunem původního obyvatelstva po druhé světové válce, takže pamětníci jsou již ve vyšším věku či bohužel nežijí. V okolí obcí, které zanikaly později, například obce na Dukovansku či obec Muzlov, pamětníci stále žijí a podařilo se nám navázat úzkou spolupráci s celkem asi šesti z nich,“ popsala vědkyně. Většina pamětníků vnímá odchod ze svých domovů jako velkou ztrátu i po letech. Řada z nich zmiňuje, že si ze své domoviny vzali něco s sebou, například kámen, hlínu nebo štěp stromu. „Němci se postupně smířili, většinou o tom se svými dětmi moc nemluvili, ale jakmile měli možnost přijet se podívat, okamžitě přijeli. Většinou byli zklamaní zásadní změnou charakteru území. Mluvili také často o tom, že před odsunem zakopali v okolí vesnice důležité věci pro případ, že by se vrátili, třeba nádobí nebo šicí stroj,“ uvedla Vavrouchová.

Sídla na Moravě a ve Slezsku zanikla po druhé světové válce i později. „Drtivá většina budov byla zdemolována a území má nyní jinou než sídelní funkci. Vyloučili jsme samoty a zaměřovali jsme se na místa s původně alespoň třemi domy,“ přiblížila vědkyně. Většinou je nyní na místě les, trvalý travní porost nebo orná půda. Případně lokalita slouží jako vojenský újezd nebo ochranné pásmo. Nejčastěji sídla zanikala v periferních oblastech okresu Šumperk, Jeseník a Bruntál, kde se nachází asi šedesát lokalit. „Téměř výhradní příčinou zániku zde bylo vysídlení původního německého obyvatelstva, případně zánik v souvislosti s výstavbou vodní nádrže na Bruntálsku,“ doplnila. Více než 20 sídel zaniklo v souvislosti se zřízením vojenského výcvikového prostoru Libavá, odkud ale už předtím bylo vysídleno původní německé obyvatelstvo.

Na lokalitách byl život často velmi náročný. Nacházely se ve vyšších polohách, s drsnějším klimatem a málo úrodnými půdami. „Vedle vysídlení a následného nedosídlení bylo další příčinou zániku budování infrastruktury. Na Dukovansku vznikla jaderná elektrárna, dále vznikly poměrně četné vodní nádrže. Příčinou zániku byla i těžba, i když po druhé světové válce na území Moravy a Slezska už jen sporadicky,“ popsala Vavrouchová. Některé z obcí v současnosti ožívají zásluhou dobrovolníků.

V minulém roce připomínala zaniklé obce putovní výstava, kterou mohli vidět návštěvníci v regionálních muzeích. V současnosti je instalovaná trvale na zámku ve Slezských Rudolticích. Zmapovaná místa jsou popsána v interaktivní mapě zanikla-sidla.cz, kde je možné dohledat informace o počtu obyvatel, historii nebo důvodech zániku obcí. K některých obcím jsou i podrobnější informace na stránce Moderní kronika obce, kam lidé sami můžou vkládat fotky, texty, videa nebo audiozáznam, a tvořit tak paměť místa. Do pětiletého projektu se zapojili historici z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a informatici z Masarykovy univerzity.

Kontakt pro bližší informace: Mgr. et Mgr. Hana Vavrouchová, Ph.D., Ústav aplikované a krajinné ekologie AF MENDELU, hana.vavrouchova@mendelu.cz, +420 737 384 533

Na fotce: relikty posledního stavení z obce Hřibová, okres Jeseník