„Lokální plemena hospodářských zvířat si zaslouží naši pozornost a ochranu. V České republice, ale i po celém světě je zřejmé, že se o tato plemena zvyšuje zájem. Přeštické černostrakaté prase má přesto v českých chovech minoritní zastoupení, ačkoli tomu bylo v minulosti jinak,“ uvedl Pavel Nevrkla z Ústavu chovu a šlechtění zvířat Agronomické fakulty.
Přeštické černostrakaté prase je starobylé plemeno. Produkčně se v českých zemích začalo uplatňovat od druhé poloviny 19. století. Koncem 80. let 20. století začalo z bývalých JZD postupně mizet. Od roku 1992 bylo zařazeno mezi genetické zdroje a od roku 1996 je chováno in situ v uzavřené populaci. „Masově se toto plemeno nerozšíří, z hlediska klasické produkce to ani není reálné, protože jeho růstová intenzita je oproti hybridům nižší, stejně tak nižší je i zmasilost. Také vyšší vrstva hřbetního tuku efektivnímu zpeněžení nenahrává,“ uvedl Nevrkla.
Vědec nicméně dodává, že i přes horší uplatnění v klasické komerční produkci může toto plemeno najít svoje místo v ekologických chovech, či jako potravina s příběhem od lokálních producentů, což může být i ekonomicky zajímavé. Nevrkla tvrdí, že z některých zdánlivých nevýhod jde vytvořit přednost. „Právě pomalejší růst a vyšší protučnění těchto prasat může určitou část spotřebitelů oslovovat,“ uvedl. K pozitivům tohoto původního českého plemene patří jeho odolnost a nenáročnost. „Je to i naše kulturní bohatství s určitou historií, v podstatě jde o návrat ke kořenům,“ uvádí Nevrkla.
Přeštické černostrakaté prase má určité vlastnosti, které mohou být ceněny. „Z výsledků našeho výzkumu vyplývá, že přeštická černostrakatá prasata mohou oproti komerčním hybridům vykazovat lepší technologické vlastnosti masa, například stabilnější hodnotu pH, nižší odkap masové šťávy, vyšší zastoupení vnitrosvalového tuku, avšak ne tak vysokého, aby to spotřebitel neakceptoval. Výhodou může být i příznivější oxidační stabilita tuku v mase, což je pozitivní při zpracování,“ uvedl vědec, který zjistil i vyšší obsah některých masných kyselin u přeštických prasat oproti hybridům. Tento rozdíl může souviset s vyšší jemností masa, šťavnatostí a chutností masa.
Podle něj se přeštické černostrakaté prase zřejmě znovu nikdy masově nerozšíří, protože to z komerčního pohledu ani není možné a není to ani cílem. „Alternativně ale ano. Cestou jsou obchody s lokálními potravinami a posilování širšího povědomí o původu tohoto plemene. Doba a zvýšený zájem spotřebitelů o regionální potraviny tomu nahrává,“ dodal Pavel Nevrkla.
Přeštické černostrakaté prase je původní české plemeno, které se odvozuje od původních klapouchých prasat z oblasti západních Čech. Přeštické černostrakaté prase zabezpečovalo od roku 1890 do 60. let 20. století produkci masa v Západních Čechách i ostatních přilehlých krajích. Práce přeštických zemědělců a plemenářů proslavila přeštické černostrakaté plemeno prasat, a tím i Přeštice a dostala je do velké části odborných zemědělských učebnic po celém světě.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Pavel Nevrkla, Ph.D., +420 737 347 541, pavel.nevrkla.uchhz@mendelu.cz, Ústav chovu a šlechtění zvířat (AF)
Více aktualit
-
Poslední únorovou sobotu se v Arboretu Řícmanice koná zimní den otevřených dveří. Součástí programu jsou komentované prohlídky s dendrology Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU. Návštěvníci mají možnost dozvědět se více o vzácných jehličnanech,…24. 2. 2026
-
Univerzita v budově X otevírá nový MENDELU SHOP
Dnes se v přízemí budovy X slavnostně otevírá nový MENDELU SHOP, kde bude možné zakoupit univerzitní merch, jako jsou mikiny a trička. Novou kategorii reklamních předmětů tvoří kolekce Green Choice, ve které návštěvníci obchodu najdou například…23. 2. 2026 -
Počet minipivovarů na jihu Moravy zůstává stabilní
Na jižní Moravě loni vznikly dva nové minipivovary a stejný počet podle dostupných informací z pivovarských webů zanikl. Region však stále patří ke krajům s největším počtem provozů, aktuálně je jich 70.20. 2. 2026 -
Výuková videa k CNC technologiím reagují na proměnu dřevařského průmyslu
Pandemie covid-19 zásadně ovlivnila podobu výuky technických oborů. Omezení praktické výuky tehdy přivedlo pedagogy Lesnické dřevařské fakulty MENDELU k hledání nových cest, jak studujícím zprostředkovat klíčové dovednosti. V důsledku této situace…16. 2. 2026 -
Loňský úhyn ryb v Dyji zapříčinil nedostatek kyslíku, toxická pěna ze sinic a…
Loňský úhyn ryb na řece Dyji u Bulhar na Břeclavsku s největší pravděpodobností způsobilo několik faktorů. Tím hlavním byl nedostatek kyslíku. K úhynu ale rovněž dopomohla vysoká teplota vody a toxická pěna, která vznikla ze sinic ve vodní nádrži…12. 2. 2026 -
V Brně-Komíně se otevírá nová pobočka Univerzity třetího věku
Mendelova univerzita v Brně ve spolupráci s městskou částí Brno-Komín otevírá novou pobočku Univerzity třetího věku. Jde o vůbec první pobočku U3V MENDELU přímo na území města Brna mimo areál univerzity a zároveň již osmou pobočku v celé síti.…11. 2. 2026 -
Prohlídka laboratoří on-line i virtuální pitevní stůl. Výuku na MENDELU…
Výuka biologických a biotechnologických předmětů se na Agronomické fakultě MENDELU rozrůstá o digitální novinky. Podnětem k tomu byla dlouhotrvající distanční výuka během pandemie, při které museli pedagogové a pedagožky výuku upravovat a…10. 2. 2026 -
Soutěž Czech Brew Star na MENDELU představí piva ze šesti zemí, přihlášeno je…
Na Mendelově univerzitě Brně se dnes koná degustační den prvního ročníku mezinárodní soutěže nefiltrovaných a nepasterizovaných piv Czech Brew Star, navazuje na pilotní nultý ročník, který na univerzitě proběhl loni. Organizátorem je Beer Academy ve…6. 2. 2026 -
Antioxidanty v odpadních materiálech se dají využít v potravinářství i k…
Vědecký tým ze Zahradnické fakulty se zabývá výzkumem antioxidantů v odpadních materiálech, zejména ve dřevinách. Často totiž může rostlinný odpadní materiál obsahovat větší množství vybraných antioxidantů než běžné potraviny, využít se dají jak v…4. 2. 2026 -
Vědkyně z Agronomické fakulty je na Antarktidě. Zkoumá DNA mikroorganismů,…
Vědecké expedice na Antarktidu se účastní vědkyně Stanislava Bezdíček Králová poprvé pod záštitou Agronomické fakulty MENDELU. Na ledovém kontinentu zkoumá, jakým způsobem tamní mikroorganismy produkují bioaktivní peptidy. Součástí výzkumu je také…27. 1. 2026