Nová odrůda pochází z křížení odrůd Velkopavlovická a Stark Early Orange, v jejímž rodokmenu je i čínský původ. Křížení bylo započato v roce 1984 a následná selekce probíhala od roku 1991 v rámci šlechtitelského programu na Ústavu ovocnictví. Aktuální registrací nové odrůdy byla završena třetí etapa šlechtění meruněk na Zahradnické fakultě v Lednici, v jejímž rámci byly již registrovány a právně chráněny v roce 2017 odrůdy Adriana, Betinka a Candela.
V České republice je podle evidence Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) aktuálně zapsáno do státní odrůdové knihy 64 odrůd meruněk, přičemž šlechtěním se zaobírají pouze 3 subjekty a klíčovou roli zaujímá právě Zahradnická fakulta v Lednici. „Proces šlechtění je velmi náročný zejména na čas potřebný k získání nové odrůdy s přidanou hodnotou a na znalosti dědičnosti požadovaných znaků meruněk. Vyšlechtit standardní odrůdu včetně registrace trvá nejméně 15 let. V případě rezistentních odrůd je to i více,“ uvedl Tomáš Nečas z Ústavu ovocnictví ZF.
Odborníci z lednické fakulty se aktuálně zabývají šlechtěním adaptabilních odrůd se zvýšenou odolností meruněk vůči mrazu nebo prodloužením dormance, což je souhrnné označení pro přechodné zastavení fyziologických procesů, které pomáhá rostlině přežít nepříznivé období. Další výzvou je šlechtění odrůd s nízkým požadavkem na období chladu, což je důsledek klimatické změny a oteplování. „Přitom stále klademe důraz na kvalitu a atraktivitu plodů pro konzumenty, což je i případ Sophinky. Celkově lze říci, že u šlechtění na několik požadovaných znaků současně mluvíme v případě meruněk o více než generační práci,“ uvedl Nečas. Po vyšlechtění každé odrůdy musí vědci zajistit certifikovaný rozmnožovací materiál příslušné zdravotní třídy. Po dokončení cyklu a uznání matečných stromů u ÚKZÚZ následuje distribuce roubů školkařům včetně těch zahraničních. „Očekáváme, že distribuce roubů ve velkém bude v případě Sophinky možná během dvou až tří let,“ uvedl Nečas.
Pro konzumenty jsou meruňky zajímavé zejména sezónností (po třešních je to druhé dozrávající ovoce) a charakterovými vlastnostmi, mezi které patří lákavý vzhled a výborné nutriční složení. Plody jsou zdrojem mnoha důležitých látek a obsahují například 15-25 % cukru, beta-karoten, některé vitamíny ze skupiny B, jsou bohaté na železo, draslík, hořčík a vápník, mangan a měď. Sušené jsou významným zdrojem proteinů a také železa. Po zdravotní stránce napomáhají zraku a působí jako antiseptikum.
Meruňky se pěstují v ČR na ploše cca 840 hektarů, což je mezi ovocem pátá největší plocha. Průměrná roční sklizeň v letech 2011-2017 se pohybovala na úrovni 6700 tun. Meruňky jsou po třešních druhým nejvýhodněji obchodovatelným ovocem v ČR. Průměrná výrobní cena za rok 2018 se pohybovala cca na 22,- Kč/kg. Pro srovnání – velkovýrobní cena třešní byla 34 korun u jablek 12 korun za kilogram.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Tomáš Nečas, Ph.D., Ústav ovocnictví (ZF) Mendelovy univerzity v Brně, tomas.necas@mendelu.cz, tel.: 776 024 434
Poznámka pro editory k nové odrůdě Sophinka: Habitus a vzrůst stromu je kompaktní, vzpřímený, středně silný. Plodnost je brzká, vysoká a pravidelná. Zralost nastává 5 – 7 dní po odrůdě Velkopavlovická. Kvalita plodů je výborná, chuť standardní, pevnost dužniny je vysoká proto se vyznačuje především dobrou transportabilitou, plod je velký průměrně okolo 65 g a vzhledově velmi atraktivní.
Více aktualit
-
Čtyři studentky z Agronomické fakulty a jedna studentka ze Zahradnické fakulty zvítězily v letošním ročníku soutěže MENDELU Ph.D. talent. V pěti minutách měly v angličtině prezentovat své vědecko-výzkumné záměry před odbornou komisí. Výherkyně…13. 3. 2026
-
V kampusu MENDELU přibyly nové koše na třídění odpadu
Mendelova univerzita pořídila celkem 334 nových odpadkových košů na plasty, papír, sklo a směsný odpad. Nové koše budou k dispozici po celém areálu univerzitního kampusu v Černých Polích, Botanické zahrady a arboreta, i v kampusu Zahradnické fakulty…12. 3. 2026 -
Orchideje i tropické motýly je možné navštívit ve druhé polovině března ve…
Botanická zahrada a arboretum MENDELU získala na Mezinárodní výstavě orchidejí ve Vídni zlatou medaili za expozici a pět stříbrných a šest bronzových medailí za rostliny. Podařilo se jí uspět v konkurenci dalších třiceti vystavovatelů z Evropy, Asie…9. 3. 2026 -
Na MENDELU se dnes koná SPACE DAY a SPACE NET, přiblíží vesmírný výzkum
Mendelova univerzita v Brně dnes pořádá dvě akce zaměřené na probíhající vesmírný výzkum. SPACE NET MENDELU se zaměřuje na to jak současné i budoucí aplikace space technologií chytře integrovat do výuky i výzkumné praxe. SPACE DAY MENDELU představí…4. 3. 2026 -
Europoslankyně Vrecionová debatovala na MENDELU o budoucnosti zemědělství a…
Mendelovu univerzitu v Brně navštívila europoslankyně Veronika Vrecionová, přijala pozvání k odborné i studentské debatě zaměřené na aktuální výzvy evropského zemědělství.3. 3. 2026 -
Zima mezi jehličnany: Arboretum Řícmanice zve na den otevřených dveří
Poslední únorovou sobotu se v Arboretu Řícmanice koná zimní den otevřených dveří. Součástí programu jsou komentované prohlídky s dendrology Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU. Návštěvníci mají možnost dozvědět se více o vzácných jehličnanech,…24. 2. 2026 -
Univerzita v budově X otevírá nový MENDELU SHOP
Dnes se v přízemí budovy X slavnostně otevírá nový MENDELU SHOP, kde bude možné zakoupit univerzitní merch, jako jsou mikiny a trička. Novou kategorii reklamních předmětů tvoří kolekce Green Choice, ve které návštěvníci obchodu najdou například…23. 2. 2026 -
Počet minipivovarů na jihu Moravy zůstává stabilní
Na jižní Moravě loni vznikly dva nové minipivovary a stejný počet podle dostupných informací z pivovarských webů zanikl. Region však stále patří ke krajům s největším počtem provozů, aktuálně je jich 70.20. 2. 2026 -
Výuková videa k CNC technologiím reagují na proměnu dřevařského průmyslu
Pandemie covid-19 zásadně ovlivnila podobu výuky technických oborů. Omezení praktické výuky tehdy přivedlo pedagogy Lesnické dřevařské fakulty MENDELU k hledání nových cest, jak studujícím zprostředkovat klíčové dovednosti. V důsledku této situace…16. 2. 2026 -
Loňský úhyn ryb v Dyji zapříčinil nedostatek kyslíku, toxická pěna ze sinic a…
Loňský úhyn ryb na řece Dyji u Bulhar na Břeclavsku s největší pravděpodobností způsobilo několik faktorů. Tím hlavním byl nedostatek kyslíku. K úhynu ale rovněž dopomohla vysoká teplota vody a toxická pěna, která vznikla ze sinic ve vodní nádrži…12. 2. 2026