Klíčovými producenty a současně vývozci pšenice jsou aktuálně země EU, Rusko, Kanada a USA. Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) odhaduje do poloviny století 43% nárůst celosvětové roční poptávky po obilovinách, včetně pšenice, a to především v rozvojových zemích. Pokud udržitelná zemědělská intenzifikace v těchto regionech nebude úspěšná, bude narůstat potřeba pšenice právě pro tyto země. Riziko zvýšení intenzity a četnosti sucha bylo v letech 2011-2013 čtyřikrát vyšší než v 90. letech a zjevně již mělo a má značný dopad na klíčové oblasti odpovídající za celosvětovou produkci pšenice, uvedl bioklimatolog Mendelovy univerzity v Brně Miroslav Trnka, hlavní autor studie aktuálně zveřejněné v časopise Science Advances. Taková sucha by byla podle něj šokem pro světovou potravinovou produkci.

„Pokud suchu čelí v daném čase pouze jedna země nebo produkční region, býval negativní dopad obvykle kompenzován produkcí z jiných regionů. Pokud však bude postiženo více regionů současně, a naše studie jasně říká, že to reálně hrozí, velmi pravděpodobně dojde k negativnímu ovlivnění globální produkce. Nedávné zkušenosti ukazují, že pokud k takové epizodě dojde a jsou zvolena nevhodná opatření omezujících obchod (např. plošné zákazy vývozu) může se takové sucho podstatně podepsat i na cenách potravin a vést k volatilitě trhu a v některých zvláště citlivých regionech výrazně zhoršit potravinovou situaci,“ uvedl Trnka. V období 2006-2016 bylo podle studie téměř současně zasažena až 1/3 produkční plochy 10 hlavních vývozců pšenice v rozmezí tří po sobě jdoucích let. To vedlo v letech 2011-2013 k nárůstu cen až o 2/3 ve srovnání s hladinou před rokem 2005.

Vědecký tým s využitím počítačových kapacit v USA analyzoval 27 klimatických modelů, z nichž každý měl tři různé scénáře. „Byly to terabajty informací, a spuštění několika i při využití výkonných počítačů trvaly základní výpočty několik měsíců a to se některé museli z důvodu kontrol opakovat,“ říká profesor geověd na Arkansaské univerzitě Song Feng, který tyto analýzy vedl. Profesoři Trnka a Feng načrtli první koncept studie na ubrousek v pizzerii. Od první skici celé studie do finální publikace výsledků pak ale uplynuly čtyři roky práce podstatně širšího autorského týmu.

Studie poměrně zřetelně ukázala, že výměra produkčních ploch pšenice zasažených v daném roce výrazným suchem úzce souvisí s její světovou cenou. A to tím těsněji čím více jsou zasažený produkční oblasti v deseti regionech, které ovládají 

světový export pšenice. Na příkladu dat z posledních 20 let autoři ukázali, že rozsáhlejší sucho znamenalo vyšší ceny potravin a to je důvod proč by nárůst ploch ohrožených suchem neměl být podceňován.

Studie uvádí, že za současného klimatu může být epizodou sucha schopnou dramaticky snížit produkci pšenice ovlivněno až 15 procent současných produkčních regionů během tří po sobě jdoucích let. I když se podaří naplnit cíle Pařížské dohody a globální oteplování nepřekročí 2 °C nad úrovní před industrializací, je pravděpodobné že sucho stejných parametrů bude postihovat třetinu všech současných oblastí, kde se pšenice pěstuje. A protože podobně je ohrožena velká část již obdělávané půdy, nestačí pouze produkci přesunout jinam. „To jasně naznačuje, že globální oteplování může právě skrze výskyt sucha dosti zásadně ovlivnit produkci potravin,“ dodal Trnka.

Kontakt pro bližší informace: prof. Ing. Mgr. Miroslav Trnka, Ph.D., miroslav.trnka@mendelu.cz, tel.: +420 725 950 927, Ústav agrosystémů a bioklimatologie (AF), koordinátor týmu Intersucho

Ani výrazné snížení emisí nezbrání narůstu nedostatku vláhy v klíčových oblastech pěstování pšenice.

{FUNCTION[„po-modules-multimedia-player“](id=284)}