Označení Pando, vychází z latinského „rozšiřovat se“. „Pando se tak stal symbolem komplexního propojení, konají se zde například setkání potomků původních obyvatel Ameriky, náboženských skupin různých vyznání nebo svatby. Právě i díky popularitě klonu Pando se topol osikovitý stal národním stromem Utahu, točí se zde dokumentární filmy, Pando má svou vlastní poštovní známku a les přitahuje zájemce z celého světa,“ uvedl Jan Šebesta z Mendelovy univerzity v Brně, který se přímo v USA spolu s dalšími vědci snaží objasnit historii vývoje klonu Pando.
O věku klonu se odborníci dohadují a mnohdy se ani řádově neshodnou. Podle některých může mít několik set let, podle jiných i 80 000 let. „Zajímá nás, jak dlouho se klon vyvíjí bez přimíšení dalších dřevin, které se obvykle vyskytují na podobných stanovištích. Řešíme také, jestli předcházelo jeho současnému rozšíření bezlesí nebo les a jaké případně měla zájmová oblast druhové složení stromů,“ uvedl Šebesta.
Vědci se spoléhají na metodu pedoantrakologie. Pomocí ní lze získat představu o historickém druhovém složení lesa na stanovišti současného klonu s časovým údajem získaným radiokarbonovým datováním uhlíků pocházejících ze zbytků dávných požárů získaných z půdy. „Znalost historie, rozšíření a ekologie klonu Pando by mohla napomoci k efektivní ochraně a obnově tohoto unikátního organismu. V poslední době se na stránky nejvýznačnějších světových, ale i českých médií dostala zpráva o chřadnutí klonu, který se bohužel už nezšiřuje a není schopen se efektivně obnovovat. Jeho rozloha a počty kmenů se stále zmenšují, v poslední době ovšem zvýšenou rychlostí. Příčinou chřadnutí je především pastva dobytka, nedostatečná regulace jelenů a nevhodné zásahy ze strany člověka,“ uvedl Šebesta, který aktuálně působí na Utah State University v týmu Paula Rogerse, který je ředitelem nadace Western Aspen Alliance a ekologií topolu osikovitého a klonem Pando se zabývá řadu let. V loňském roce působil a přednášel i na Mendelově univerzitě jako expert Fulbrightovy nadace.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Jan Šebesta, Ph.D., tel.: Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU, mail: jan.sebesta@mendelu.cz
Článek k tématu od Paula Rogerse: https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371/journal.pone.0203619