Plasty se využívají prakticky ve všech oblastech lidské činnosti a jsou díky jejich vlastnostem v mnoha ohledech nenahraditelné. „Výzkum odhaluje, jak daleko se plastové částice ve své mikroskopické a nanoskopické podobě mohou dostat, a že jsou dnes již prakticky všudypřítomné. Kontaminace mikroplasty se tedy netýká pouze oceánů, lze je najít i ve vzduchu, v pitné vodě a potravinách, v půdě i rostlinách, a proto se také snadno dostávají do lidského organismu, kde patrně způsobují určité zdravotní problémy. Řešením plastového znečištění je primárně správný odpadový management, který ale v mnoha zemích buď neexistuje nebo nefunguje správně, dále pak implementace opatření omezujících pronikání plastů do životního prostředí a samozřejmě hledání způsobů, jak snižovat jejich spotřebu bez negativního dopadu na společnost,“ přiblížil Jiří Kučerík z výzkumné skupiny Půdní ekologie, Ústavu agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin AF MENDELU, který se problematikou znečištění životního prostředí plasty dlouhodobě zabývá.
Jednou ze slibných alternativ v boji proti znečištění konvenčními plasty, jejichž rozklad v přírodě může trvat několik desítek až stovek let, jsou takzvané biologicky rozložitelné plasty, u kterých je předpokládaná doba rozkladu v řádu měsíců až jednotek let. Vědci ale upozorňují, že ani tyto plasty nemusí být zcela bezproblémové. „Přestože jsou biologicky rozložitelné plasty v některých aplikacích zajímavou alternativou konvenčních plastů, studie z posledních několika let poukazují na určitá rizika. Ukazuje se, že již při relativně malých koncentracích mohou některé z nich ovlivnit celé půdní prostředí,“ nastínil možné problémy s biologicky rozložitelnými plasty Kučerík.
Podle týmu z MENDELU biologicky rozložitelné plasty v půdě mohou ovlivnit vodní režim, měnit druhové složení mikrobiálních společenstev s možnou preferencí patogenních organismů, změnit koloběh půdního uhlíku i dusíku a v neposlední řadě také negativně ovlivnit růst rostlin. „S nárůstem používání biologicky rozložitelných plastů lze očekávat i zvýšený vstup do půdy, a proto je třeba detailně prozkoumat, za jakých podmínek lze tyto plasty v půdě rozložit bez rizika. Znečištění zemědělské půdy plasty vnímáme jako velké téma nejenom pro nás, ale také pro budoucí generace. Problematice plastů se věnujeme již několik let a provádíme různé experimenty s cílem zjistit, jaký vliv mají nejen biologicky rozložitelné ale i konvenční mikroplasty na půdní mikroorganismy, půdní organickou hmotu a zemědělské plodiny. Nicméně, stejně důležité jako poukazovat na rizika, je důležité tyto výzvy řešit, a proto také testujeme různé environmentálně-agronomické přístupy, jak případným negativním dopadům předcházet,“ dodal Martin Brtnický, vedoucí výzkumné skupiny Půdní ekologie Ústavu agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin, která se problematikou na MENDELU zabývá.
Plasty se začaly vyrábět ve větším měřítku ve 40. letech jako levné, lehké a odolné náhrady tradičních materiálů. Termín mikroplasty poprvé použil v roce 2004 britský oceánograf Richard Thompson a jeho tým v časopise Science. Autoři v ní upozornili na přítomnost drobných persistentních plastových částic v oceánech. Už v 70. letech byly publikovány první zprávy o hromadění plastového odpadu v oceánech, zejména v Pacifiku. Na přelomu století pak byla zvýšená pozornost upřena na mikroplasty a chemikálie uvolňované z plastů, jako je bisfenol A nebo ftaláty.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Martin Brtnický, Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin, AF MENDELU, martin.brtnicky@mendelu.cz, +420 607 036 907; prof. Ing. Jiří Kučerík, Ph.D., Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin, AF MENDELU, jiri.kucerik@mendelu.cz
Foto: Tele krmící se na plastových odpadcích v Národním parku Gorkhi-Terelj, Mongolsko. Co nesežerou volně se pasoucí hospodářská zvířata, dostane se do půdy, je odneseno větrem nebo to spláchne voda při povodních. (Václav Pecina)
Více aktualit
-
V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobených nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na produkčních rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na řece Dyji. Hledají se viníci. Množí se dotazy, jestli…30. 7. 2025
-
Letos vychází publikace detailně zaměřená na biodiverzitu lužní krajiny v…
Ekologické změny a biodiverzita lužní krajiny v oblasti soutoku Moravy a Dyje je název knihy, která vyjde v druhé polovině roku 2025 a která je výsledkem práce širokého spektra odborníků na jednotlivé skupiny organismů. V mnoha případech se jedná o…28. 7. 2025 -
Druhé kolo pro podání přihlášek do studia
Momentálně probíhá druhé kolo pro podávání přihlášek do bakalářského i navazujícího magisterského studia na Agronomické fakultě a Zahradnické fakultě MENDELU. Agronomická fakulta Bc. Až do 18. 8. 2025 si můžete podat přihlášku do…25. 7. 2025 -
Zástupci MENDELU se účastní světové výstavy EXPO 2025 v Ósace, na Tchaj-wanu…
Rektor Jan Mareš a prorektor pro internacionalizaci a vnější vztahy Jiří Skládanka se v těchto dnech účastní zahraniční mise do Japonska a na Tchaj-wan, kterou organizuje Dům zahraniční spolupráce. Cesta je součástí oficiální prezentace České…25. 7. 2025 -
Kurkuma a extrakt ze šišáku bajkalského snižují tepelný stres u drůbeže
Tepelný stres je spojený s výskytem tropických dnů a nocí hlavně v letních měsících. Při zvýšených teplotách kuřata méně žerou, tudíž méně rostou a část energie používají na termoregulační chování. To se u kuřat projevuje tak, že mají odtažena…23. 7. 2025 -
Mendel na trafostanici na ulici Drobného zápasí s hrachovým monstrem
U univerzitního kampusu MENDELU nově zdobí trafostanici na ulici Drobného jedinečný mural věnovaný otci genetiky Gregoru Johannu Mendelovi. Cílem je připomínat jeho osobnost a přínos vědě kolemjdoucím i projíždějícím. Netradičně ztvárněnou podobu…21. 7. 2025 -
Antarktické bakterie mohou pomoci ochránit plodiny před mrazem, látky v nich…
V extrémních podmínkách na Antarktidě žijí endemické organismy, které se musely náročným podmínkám přizpůsobit. Odolnost vůči extrémům se týká i antarktických bakterií, na jejichž výzkum se zaměřil vědecký tým z Agronomické fakulty MENDELU podpořený…17. 7. 2025 -
Saharské bakterie podporují růst kořenů vinné révy až o polovinu
Kmínek révy vinné napadá řada patogenních hub, které dokážou rostlinu v průběhu několika let úplně zlikvidovat. Dovnitř se dostávají většinou skrz ránu po řezu. A pokud je rostlina navíc stresovaná suchem a vysokými teplotami, je jejich působení…15. 7. 2025 -
MENDELU na Českých akademických hrách 2025 vybojovala 14 medailí
Z 23. ročníku Českých akademických her v Ostravě si studující z MENDELU přivezli 14 medailí. Mendelovu univerzitu v Brně na Českých akademických hrách reprezentovalo celkem 16 sportujících. Letošní ročník hostila společně Ostravská univerzita a…4. 7. 2025 -
Horko a sucho škodí městským trávníkům. Zvýšit odolnost mají nové druhy z…
Na městské trávníky ale i na travní porosty ve volné krajině negativně dopadá změna klimatu. Ta s sebou přináší horko a sucho, které způsobuje nejen vysychání trávníků, ale také změnu jejich složení a klesající druhovou rozmanitost. Trávníky a…2. 7. 2025