„Mastitidy jsou celosvětový problém. Chovatelům dojnic způsobují obrovské ztráty, například v Evropské unii to vychází na dvě stě až tři sta euro za krávu ročně,“ říká vedoucí výzkumu Petr Sláma z Ústavu morfologie, fyziologie a genetiky zvířat. V současnosti se k léčbě mastitid používají běžně antibiotika. Vzhledem k problematice rezistence, a jejich masivnímu nasazování, se ale vědci rozhodli najít jiný typ léčby. Soustředili se přitom na jeden z častých patogenů, bakterii Streptococcus uberis.
Zmíněná bakterie se díky specifické molekule na své cytoplazmatické membráně dokáže přilepit na epitelové buňky, které tvoří výstelku dutinového systému mléčné žlázy. „Když se tato bakterie dostane strukovým kanálkem do dutinového systému, zaleze si do epitelových buněk a tam si v klidu přežívá. Antibiotika se k ní nedostanou, takže je jejich použití v této situaci vlastně bez efektu,“ vysvětluje Sláma.
Vakcína, která by měla antibiotika nahradit, funguje právě na principu využití dendritických buněk. Ty si vědci umí uměle vyrobit v laboratoři. Celý proces zabere zhruba pět dní. Dendritická buňka pracuje jako pomyslný spojovatel mezi vrozenou a získanou imunitou. Svými dlouhými výběžky vzorkuje prostředí v organismu, a když rozpozná škodlivou bakterii, pozře ji a ve svém těle rozloží. Část bakterie ale dendritická buňka zároveň vystaví na své cytoplazmatické membráně a ukáže ji tak lymfocytům. T-lymfocyty buď přímo zničí napadené buňky, nebo mohou stimulovat B-lymfocyty, které jsou následně schopné produkovat protilátky.
„Princip léčby je takový, že dendritické buňce v in vitro prostředí předložíme naši bakterii. Buňka si ji vezme, část „rozžvýká“ a část by byla schopná ukázat lymfocytům. V této fázi dendritickou buňku vezmeme a vrátíme ji zpátky do těla krávy,“ upřesňuje Sláma. Tímto způsobem vědci urychlí získanou imunitu, protože tělu předloží už hotové informace, které jsou dále předávány lymfocytům. Díky tomu se organismus dokáže vypořádat se zánětem rychleji a bez nutnosti použití antibiotik. Cílem je vakcínu dodat do lymfatických uzlin, ve kterých lymfocyty čekají na potřebné informace.
Zatím vědci pracují na vakcíně proti bakterii Streptococcus uberis. Pokud se princip léčby osvědčí, přenesou ho vědci na další typy patogenů. „Není to tak, že vytvoříte nějakou vakcínu, aplikujete ji do všech chovů a najednou budou všechny v pořádku. Bylo by to opravdu cíleně, podle toho, kdo má s čím problém,“ shrnuje Sláma, který za naprostý základ považuje čistotu chovu. Čím čistší je prostředí, tím méně organismů, které se mohou dostat do mléčné žlázy.
Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Petr Sláma, Ph.D., tel.: 774 089 177, e-mail: petr.slama@mendelu.cz, vedoucí Ústavu morfologie, fyziologie a genetiky zvířat (AF)
Více aktualit
-
Lidé z okolí Brna se stále častěji zapojují do péče o les, který kolem nich roste. Sbírají klestí, staví oplocenky, které chrání mladé stromky před zvěří, sází stromy a podobně. Začínají si uvědomovat, jak je lesnická práce náročná a lesa si více…18. 8. 2022
-
Dendrochronologové odebírali vzorky dřeva v Norsku
Porozumět, jaký dopad má klimatická změna na množství naplaveného dřeva na arktickém pobřeží, má napomoci aktuální výzkum, na kterém se podílejí vědci Mendelovy univerzity v Brně. Na začátku srpna odebírali vzorky z naplaveného dřeva na severu…16. 8. 2022 -
Čeští lesníci školí mongolské kolegy, snaží se zachránit místní lesy
Odborníci z České republiky učí svoje mongolské protějšky, jak se starat o les. Lesnictví je v Mongolsku na nízké úrovni. V oboru chybí znalosti i zkušenosti a situace s úbytkem a degradací lesních porostů je kritická. Čeští experti, kteří vedou…11. 8. 2022 -
Vědci budou sdílet informace, jak efektivně hospodařit s vodou
Voda se stává nedostatkovou surovinou a lidstvo se s ní bude muset naučit hospodařit. V době klimatické změny bude tento problém čím dál akutnější. Voda je už nyní v určitých obdobích nedostatkovou komoditou. Vědci z 11 zemí se nyní spojí a budou…9. 8. 2022 -
MENDELU získala doktorský diplom svého prvního rektora
Mendelově univerzitě v Brně (MENDELU) se podařilo získat doktorský diplom jejího prvního rektora Františka Bubáka. Více než sto let starou archiválii našla rodina Krausova z Prahy v pozůstalosti. Po zjištění, koho se vzácné dokumenty týkaly, je…5. 8. 2022 -
Stromy ve městech trpí, řešením je injektáž
Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se snaží pomoci dřevinám rostoucím v městské zástavbě. Pro stromy je nejen v důsledku klimatické změny toto prostředí poměrně nehostinné. Čelí řadě stresových faktorů, což je problém zejména u…3. 8. 2022 -
Expert: Česká krajina je k požárům náchylnější, než bývala
Aktuální rozsáhlý požár v Národním parku České Švýcarsko podle experta Mendelovy univerzity v Brně Petra Čermáka jasně ukazuje, jak je česká krajina v posledních letech k podobným rizikovým situacím náchylná. Vzhledem ke klimatické změně a s ní…27. 7. 2022 -
Fermentace dělá z hrachu superpotravinu
V posledních letech roste celosvětově poptávka po bílkovinách rostlinného původu. Lidé častěji volí bezmasé alternativy například z etických důvodů nebo z přesvědčení, že rostlinná produkce méně zatěžuje životní prostředí. Ve srovnání se živočišnými…26. 7. 2022 -
Doležel: Bez geneticky upravených plodin se neobejdeme
Klimatická změna znásobila nároky na světové zemědělství. Jednou z cest, jak se vyhnout nedostatku potravin, je pěstování geneticky upravených plodin. Řada zemí už tímto směrem vykročila, Evropská unie chystá změnu legislativního rámce. Jiná cesta…23. 7. 2022 -
Mendelova réva i po sto letech roste v Brně
Gregor Johann Mendel byl nejen zakladatelem genetiky. Jeho činnost se profilovala i v mnoha dalších směrech. S oblibou pěstoval na Starém Brně i další plodiny, například révu vinnou, kterou si podle dostupných informací přivezl z Itálie. Její další…22. 7. 2022