Ročně v Česku vznikne asi 800 tisíc tun neodvodněných čistírenských kalů. Obsahují spektrum anorganických i organických látek, jsou zdrojem základních živin a stopových prvků. V praxi se proto využívají jako hnojivo pro zemědělskou půdu, při rekultivaci skládek nebo bývají kompostovány. Od odpadní vody se kaly v čistírnách nejčastěji oddělují pomocí dávkování chemikálií na bázi polyakrylamidů, což jsou látky používané i v potravinářství nebo stavebnictví, kde slouží například k úpravě vlastností betonu.
Nahradit tyto polymery látkami na přírodní bázi aktuálně zkouší vědci z Agronomické fakulty. „Důvodem, proč cílíme na změnu flokulantů, je mimo jiné to, že polyakrylamidy tvoří velké shluky, které při aplikaci kalu na půdu brání tomu, aby se do země uvolňovaly živiny. Shluky přitom dokážou v kalu vydržet třeba i půl roku bez jakéhokoli rozkladu,“ upozornil Pavel Suchý, který působí na Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky AF MENDELU.
Podle vedoucího projektu Tomáše Vítěze navíc doposud neexistuje mnoho výzkumů, které by se zabývaly tím, jak konkrétně polyakrylamidy půdu ovlivňují. „Našli jsme několik publikací ze Španělska a ty výsledky nebyly úplně uspokojivé. Do přírody se prostřednictvím flokulantů dostává obrovské množství syntetických látek, což může představovat riziko,“ řekl.
Na základě předchozích výzkumů vědci jako nadějnou alternativu vytipovali tanin. Látku, která je obsažená v kávové sedlině nebo třeba odpadu ze zpracování vína. „Tanin je pro nás zajímavý nejen proto, že na jižní Moravě máme spoustu kaváren a aktivní vinařský průmysl – tudíž můžeme efektivně využívat odpad, který se u nás produkuje. Taninu si ceníme i pro jeho vlastnosti. Například to, že dokáže narušit buňku a přispívá tak k efektivnějšímu odvodnění kalu,“ vysvětlil Suchý.
Využitelnost taninu letos odborníci otestují v laboratoři, získané poznatky by následně rádi přenesli přímo do provozu. V rámci projektu TAČR chystají vědci spolupráci s českým výrobcem čistíren odpadních vod pro města i obce. Podle Vítěze je zásadní, aby výsledný flokulant nebyl drahý a byl ho na trhu dostatek. „Musíme nabídnout řešení, které je cenově konkurenceschopné těm řešením současným,“ řekl.
Do budoucna odborníci plánují výzkum rozšířit také o úpravu pitné vody. I v tomto případě by svou roli mohla sehrát káva. „Z pitné vody se většinou kvůli chuti odstraňuje železo nebo mangan. A tím, že taniny vyvazují kovy, dala by se ekonomicky snížit náročnost úpravy takové vody,“ dodal Vítěz.
Kontakt pro bližší informace: prof. Ing. Tomáš Vítěz, Ph.D., tomas.vitez@mendelu.cz, +420 545 132 382, Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky AF MENDELU; Ing. Pavel Suchý, xsuchy2@node.mendelu.cz, +420 604 588 657, Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky AF MENDELU
Více aktualit
-
Vědci z LDF MENDELU absolvovali v pořadí již druhou cestu za naplaveným dřevem na severní pobřeží Norska. Podobně jako v roce 2022 odebírali z naplaveného dřeva vzorky, které podrobí analýze v dendrochronologické a anatomické laboratoři MENDELU.…26. 9. 2023
-
MENDELU navštívil ministr zemědělství Marek Výborný
Mendelovu univerzitu dnes navštívil ministr zemědělství Marek Výborný. S vedením univerzity jednal o podpoře školního lesního i zemědělského podniku v rámci dotačních titulů, podpoře koncepce vzdělávání v agrárním sektoru i podpisu memoranda o…25. 9. 2023 -
Ceny rektora MENDELU dostalo sedm laureátek a laureátů
Sedm zaměstnanců a studentů Mendelovy univerzity v Brně dnes obdrželo Ceny rektora MENDELU za mimořádné výsledky své práce. Ocenění od rektora převzal například Radek Pokorný, který se významně podílí na popularizaci vědy a lesnictví, nebo Petr Rádl…21. 9. 2023 -
V Adamově mají nový lesopark, vznikl ve spolupráci se Školním lesním podnikem
Město Adamov veřejnosti představilo po třech letech prací nové relaxační místo s hracími i vzdělávacími prvky – Pohádkový lesopark. Vznikl na území bývalé skládky, v sousedství adamovského sídliště Ptačina. Pozemky Mendelovy univerzity, na nichž se…20. 9. 2023 -
Lesníci budou řešit adaptaci lesů v době globálních změn
Adaptace lesů na klimatickou změnu, pěstování druhově, prostorově i věkově pestrých lesů a udržitelná produkce dřeva. Nejen tato témata budou lesníci řešit na mezinárodní konferenci Pěstování nestejnověkých lesů: pohled na adaptaci lesů v době…18. 9. 2023 -
Titul honoris causa dostala na MENDELU nobelistka Emmanuelle Charpentier
Čestný vědecký titul doctor honoris causa dnes na Mendelově univerzitě v Brně převzala Emmanuelle Charpentier, francouzská výzkumnice v oblastech mikrobiologie, genetiky a biochemie. Vědkyně získala v roce 2020 společně s kolegyní Jennifer Doudna…13. 9. 2023 -
Jak zachovat učitelskou profesi udržitelnou? Tím se bude zabývat konference…
Učitelé patří k rizikovým skupinám ohroženým syndromem vyhoření. Jejich představy o školství se po absolutoriu na pedagogických či jiných fakultách rozcházejí s realitou, se kterou se denně potkávají ve školách. V důsledku toho ztrácí motivaci pro…11. 9. 2023 -
Experti z MENDELU hodnotili kvalitu nově vyšlechtěných druhů třapatkovek
Třapatkovky (Echinacea) jsou okrasné rostliny známé pro své léčivé účinky. Využívali je už domorodí obyvatelé Severní Ameriky, dnes se doporučují především na podporu imunity. Šlechtění těchto nenáročných trvalek se posledních dvanáct let věnují…7. 9. 2023 -
Krajinářští architekti se zaměří na globální výzvy současného světa
Mezinárodní konference Evropské rady škol krajinářské architektury ECLAS 2023: Labyrinth of the World – Landscape Crossroads přinese diskuzi o současných globálních změnách a jejich dopadu na krajinářskou architekturu a tvorbu prostředí. Jako hlavní…5. 9. 2023 -
Studentka MENDELU získala cenu Selgen za výzkum reakce ozimých pšenic na sucho
Na aktuální potřeby zemědělců v souvislosti se změnou klimatu a častějším výskytem sucha zareagovala ve svém výzkumu studentka MENDELU Nicole Frantová. V rámci disertační práce se úspěšná doktorandka zaměřila na testování reakcí různých odrůd…31. 8. 2023