Ročně v Česku vznikne asi 800 tisíc tun neodvodněných čistírenských kalů. Obsahují spektrum anorganických i organických látek, jsou zdrojem základních živin a stopových prvků. V praxi se proto využívají jako hnojivo pro zemědělskou půdu, při rekultivaci skládek nebo bývají kompostovány. Od odpadní vody se kaly v čistírnách nejčastěji oddělují pomocí dávkování chemikálií na bázi polyakrylamidů, což jsou látky používané i v potravinářství nebo stavebnictví, kde slouží například k úpravě vlastností betonu.
Nahradit tyto polymery látkami na přírodní bázi aktuálně zkouší vědci z Agronomické fakulty. „Důvodem, proč cílíme na změnu flokulantů, je mimo jiné to, že polyakrylamidy tvoří velké shluky, které při aplikaci kalu na půdu brání tomu, aby se do země uvolňovaly živiny. Shluky přitom dokážou v kalu vydržet třeba i půl roku bez jakéhokoli rozkladu,“ upozornil Pavel Suchý, který působí na Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky AF MENDELU.
Podle vedoucího projektu Tomáše Vítěze navíc doposud neexistuje mnoho výzkumů, které by se zabývaly tím, jak konkrétně polyakrylamidy půdu ovlivňují. „Našli jsme několik publikací ze Španělska a ty výsledky nebyly úplně uspokojivé. Do přírody se prostřednictvím flokulantů dostává obrovské množství syntetických látek, což může představovat riziko,“ řekl.
Na základě předchozích výzkumů vědci jako nadějnou alternativu vytipovali tanin. Látku, která je obsažená v kávové sedlině nebo třeba odpadu ze zpracování vína. „Tanin je pro nás zajímavý nejen proto, že na jižní Moravě máme spoustu kaváren a aktivní vinařský průmysl – tudíž můžeme efektivně využívat odpad, který se u nás produkuje. Taninu si ceníme i pro jeho vlastnosti. Například to, že dokáže narušit buňku a přispívá tak k efektivnějšímu odvodnění kalu,“ vysvětlil Suchý.
Využitelnost taninu letos odborníci otestují v laboratoři, získané poznatky by následně rádi přenesli přímo do provozu. V rámci projektu TAČR chystají vědci spolupráci s českým výrobcem čistíren odpadních vod pro města i obce. Podle Vítěze je zásadní, aby výsledný flokulant nebyl drahý a byl ho na trhu dostatek. „Musíme nabídnout řešení, které je cenově konkurenceschopné těm řešením současným,“ řekl.
Do budoucna odborníci plánují výzkum rozšířit také o úpravu pitné vody. I v tomto případě by svou roli mohla sehrát káva. „Z pitné vody se většinou kvůli chuti odstraňuje železo nebo mangan. A tím, že taniny vyvazují kovy, dala by se ekonomicky snížit náročnost úpravy takové vody,“ dodal Vítěz.
Kontakt pro bližší informace: prof. Ing. Tomáš Vítěz, Ph.D., tomas.vitez@mendelu.cz, +420 545 132 382, Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky AF MENDELU; Ing. Pavel Suchý, xsuchy2@node.mendelu.cz, +420 604 588 657, Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky AF MENDELU
Více aktualit
-
Pstruh, sumeček africký, ale také kapr, lín nebo candát v nové podobě. Odborníci Lukáš Harabiš a Libor Volf z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně začínají testovat moderní zrací komoru Stagionello, která umožňuje přesně řídit procesy…18. 11. 2026
-
Stejná surovina, jiná reakce organismu. Vědci z MENDELU pomáhají vyvíjet…
O tom, jak potravina ovlivní hladinu cukru v krvi, nerozhoduje jen její složení, ale také způsob výroby a výsledná struktura. Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně proto propojují poznatky potravinářské technologie s daty a statistickým…13. 11. 2026 -
Z Amazonie na Moravu: Studenti společně hledali řešení pro udržitelnou krajinu
Studenti z amazonských univerzit Universidad Estatal Amazónica (UEA) a Universidad Regional Amazónica IKIAM poznávali na Mendelově univerzitě v Brně české přístupy k udržitelnému hospodaření, ochraně krajiny a adaptaci na environmentální výzvy.…13. 11. 2026 -
Vánoční jedličky z univerzitních lesů se vrací do prodeje. Po svátcích mohou…
Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně pokračuje ve spolupráci s Nadací Veronica na projektu vánočních jedliček v květináči. Zájemci si mohou od 16. listopadu zakoupit malou jedli bělokorou z lesních školek podniku,…12. 11. 2026 -
Generace se od sebe vzdalují. MENDELU ukazuje, jak znovu najít společnou řeč
Stárnutí populace přináší otázku, o které se mluví méně než o zdravotní a sociální péči: jak spolu budou žít lidé různého věku? Mendelova univerzita v Brně propojuje prarodiče s vnoučaty i vysokoškolské studenty se seniory a ukazuje, že společné…9. 11. 2026 -
Cena profesora Jindřicha Halabaly ocenila mladé designéry. Šest cen putuje na…
Dvoukolové hodnocení odbornou porotou předcházelo slavnostnímu vyhlášení výsledků mezinárodní soutěže Cena profesora Jindřicha Halabaly v multifunkčním prostoru brněnské Boldhalle. Letošní ročník soutěže organizoval Ústav designu a nábytku Lesnické…5. 11. 2026 -
Vánoční Brno ozdobí jedle bělokorá z lesů Mendelovy univerzity. Do města dorazí…
Stromem Brněnských Vánoc 2026 bude přibližně jedenasedmdesátiletá jedle bělokorá z polesí Habrůvka Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny. Šestnáctimetrový strom se na cestu do Brna vydá již tradičně od Myslivny lišky Bystroušky povozem…4. 11. 2026 -
Obyvatelé Brna chtějí lesy k rekreaci, ale zároveň požadují ochranu přírody a…
Jaké služby lidé očekávají od lesů v okolí Brna a jak by měly být tyto lesy v budoucnu obhospodařovány, jsou otázky, na něž se zaměřili výzkumníci Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně (LDF MENDELU) formou dotazníkového šetření…2. 11. 2026 -
Kaprů na Vánoce bude letos dost. Kvůli nedostatku vody a zvýšeným nákladům však…
Letošní chovná sezona byla pro rybníkáře komplikovanější především kvůli nedostatečnému množství vody. Kapři jsou sice v dobré kondici, jejich přírůstky jsou však nižší. Rybníkářství Pohořelice přesto očekává, že český trh bude před Vánoci…29. 10. 2026 -
Nový projekt MENDELU ukáže, jak stromy a pastva ovlivňují půdu
Jak může propojení stromů a řízené pastvy pomoci půdě lépe zvládat sucho a teplotní výkyvy – a kdy se naopak mohou projevit rizika, například zhutnění? V lednu 2027 začne na Mendelově univerzitě v Brně tříletý výzkum „Vliv integrace dřevin, pastvy a…27. 10. 2026