Odborníci se už v minulosti zabývali zahradně-architektonickou tvorbou za první Československé republiky, která znamenala pomyslný vrchol. „Po únoru 1948 se tvorba předchozího období stala předmětem kritiky. Bylo na ni nahlíženo jako na buržoazní a kapitalistický symbol. Docházelo navíc k postupnému zániku všech původních podnikatelských a tvůrčích subjektů,“ uvedl Roman Zámečník ze Zahradnické fakulty MENDELU, který je jedním z garantů projektu.

Podle něj se dosud nikdo obsáhle nezabýval tím, co v oboru vzniklo za totality. Nedostatek informací o zahradně-architektonické tvorbě celé druhé poloviny 20. století tak mnohdy vede k nenahraditelným ztrátám. Odborníci musí nyní zpracovat například osobní archivy konkrétních zahradních architektů. „Cílem projektu je shromáždit a často zachránit dostupné zdroje informací, kriticky je vyhodnotit a zpřístupnit je pro jejich další využití,“ uvedl Zámečník, který spolu s kolegy zahradně-architektonickou tvorbu vnímá včetně přesahu do oblasti oborového výzkumu, školství, šlechtění a školkařství. Součástí oborové scény byla rovněž řada profesních organizací, jejichž činnost představuje doposud nevytěžený potenciál s možností jeho využití pro řešení aktuálních témat.

Vědci už mají za sebou prvotní terénní průzkumy zahrad a parků v jednotlivých krajích. Na základě doporučení regionálních znalců z řad památkářů, historiků, pamětníků, či na základě rešerší současné a dobové literatury prostudovali 300 míst. Z nich pak vybrali třicítku těch nejzásadnějších. „Při výběru objektů se přihlíželo zejména k zachovalosti historické kompozice objektu. Vybraná místa by měla svým aktuálním stavem, dobou vzniku a charakterem zahradní nebo krajinářské úpravy co nejlépe prezentovat zahradně-architektonickou tvorbu sledovaného období v ČR,“ uvedl Zámečník. Další faktorem výběru byla například osobnost tvůrce, kontext vzniku, možnost spolupráce se současným majitelem a další.

Tímto způsobem se kromě již zmíněných do výběru dostala například zahrada nemocnice T.G.M. v Hodoníně, která je dílem významné osobnosti zahradně-architektonické tvorby 2. poloviny 20. století Bohdana Wagnera, spoluzakladatele dnešní Zahradnické fakulty MENDELU se sídlem v Lednici. Zahrada je v rámci ČR zajímavým a ojediněle zachovaným příkladem rané fáze tvorby období socialismu (50. léta 20. století). Zahradní úprava v sobě propojuje projevy Prvorepublikové zahradní tvorby (pravidelná, parterová úprava) s nově nastupujícím přístupem k řešení zahradních úprav v obdobných objektech (zjednodušená krajinářský úprava). Areál má výrazně zachovalou historickou kompozici, proto je vhodným příkladem pro další podrobné zkoumání, a to jak na úrovni analýzy archiválií, tak na úrovni studia kompozice na místě. „Zásadní je také to, že se k této zahradě zachovala komplexní plánová dokumentace z roku 1952,“ dodal Zámečník s tím, že řada zahrad v druhé polovině 20. století byla budována v izolaci od mezinárodního dění. Přesto v té době vznikala nadčasová díla, jako je Botanická zahrada a arboretum MENDELU v Brně architekta Ivara Otruby. „Toto dílo se dodnes řadí k nejlepším svého druhu nejen u nás, ale i ve světě,“ dodal Zámečník a zmínil dál například park Přátelství v Praze nebo park Střed v Mostě.

Kontakt pro bližší informace: Ing. Roman Zámečník, Ph.D., Ústav biotechniky zeleně ZF MENDELU, tel.: 724 803 357, roman.zamecnik@mendelu.cz