„Inspirací pro celý výzkum byli lékaři z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Oslovili nás s tím, že mají s rybím olejem dobré zkušenosti. Využívali ho u onkologických pacientů, kterým po vyoperování nádoru zůstaly rozsáhlé rány a ty se díky nápojům obsahujícím rybí olej údajně lépe hojily,“ říká vedoucí projektu Tomáš Komprda z Ústavu technologie potravin AF MENDELU. Vědci na základě toho naplánovali rozsáhlý experiment, v rámci kterého testovali šest variant náplastí a sledovali několik parametrů spojených s procesem hojení kůže.
Jako kontrola sloužil základ náplasti, takzvaný kryt. Ten vytvořila vedoucí výzkumné skupiny Pokročilých biomateriálů Lucy Vojtová z CEITEC VUT. Do něj pak vědci vložili samotné organické nanočástice, samotný rybí olej a samotné antibiotikum mupirocin, které se při hojení kožních ran běžně používá. Dále odborníci připravili variantu, kdy do krytu vložili nanočástice se zabudovaným rybím olejem a nanočástice se zabudovaným mupirocinem.
Hotové náplasti vědci následně testovali na prasatech a po dobu tří týdnů sledovali, jak kryty s různými složeními ovlivní hojení kožních ran. „Problém je, že většina podobných pokusů se dělá na hlodavcích. Kůže potkana se ale hojí jinak než kůže člověka a prasete, které se naopak hojí stejně. Proto jsme zvolili finančně nákladnější variantu experimentu,“ vysvětluje Komprda.
Testovaná kombinace organických nanočástic a rybího oleje nejlépe ze všech sledovaných parametrů působila na tvorbu hydroxyprolinu, což je stěžejní aminokyselina pro tvorbu kolagenu, hlavní strukturní bílkoviny pojivových tkání. „Kolagen musí vznikat ve správném množství, aby se rána dobře hojila, ale zároveň nevznikaly velké jizvy. V experimentu se nám ukázalo, že vlivem spojení nanočástic a rybího oleje se tvořilo skutečně více hydroxyprolinu, než jsme pozorovali v ostatních vzorcích, „ říká vědec. Odborníci také zjistili, že rybí olej působí v porovnání se známým antibiotikem mupirocinem lépe na přepis genů ovlivňujících proces hojení, tedy například na tvorbu nových cév a tvorbu kolagenu.
Na dílčích částech experimentu pracovali také vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství. Na AF MENDELU se kromě odborníků z Ústavu technologie potravin zapojili i vědci z Ústavu morfologie, fyziologie a genetiky zvířat. „Dělali jsme histologické řezy, které jsme následně barvili různými metodami. Věnovali jsme se například novotvořenému kolagenu, a navíc jsme sledovali tvorbu nových krevních cév,“ říká doktorand Andrej Bátik. Podstatou použité imuno-histo-chemické metody je to, že zvýrazní pouze zvolené buňky. „V našem případě to byly hladko-svalové buňky, které se nacházejí v nově vytvořených cévách. Všech 240 odebraných vzorků jsme si rozdělili na čtverce a společně s profesorem Sládkem ručně počítali, kolik jeden čtverec obsahuje nově vytvořených cév. Na konci jsme si výsledky porovnali a zjistili jsme, že jsme se shodli,“ popisuje Bátik s tím, že zpracování materiálu a následné vyhodnocení nebylo vůbec snadné a vyžadovalo náročný přístup.
Proces hojení je dynamický a vědci proto odebírali vzorky 3., 7., 14. a 21. den po vzniku rány. „Zajímavé bylo, že samotný rybí olej, mupirocin a kombinace nanočástic s rybím olejem měly vrchol tvorby nových cév už 14. den a po něm tvorba klesala. Kdežto kontrolní a ostatní varianty stoupaly až do 21. dne. To značí skutečně zrychlenou tvorbu cév jako předpoklad rychlejší proliferace,“ vysvětluje Zbyšek Sládek z Ústavu morfologie, fyziologie a genetiky zvířat.
„Rozhodně v tuto chvíli nejsme ve stavu, kdy můžeme říct, že začneme do všech náplastí na hojení popálenin přidávat nanočástice s rybím olejem. Léčení kožních ran jsme určitě nevyřešili. Dílčí výsledky jsou nicméně zajímavé a ukazuje se, že náplasti mohou fungovat zase o něco lépe než ty v současnosti používané,“ dodává Komprda.
Už nyní vědci přemýšlí nad dalšími variantami experimentů a možnostmi, jak by se léčivé účinky náplastí pro hojení kožních ran daly ještě více zlepšit. Nabízí se například využití anorganických nanočástic místo těch organických.
Kontakt pro další informace: prof. MVDr. Ing. Tomáš Komprda, CSc., Ústav technologie potravin (AF), e-mail: komprda@mendelu.cz, tel.: +420 545 133 261; prof. MVDr. Zbyšek Sládek, Ph.D., Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat (AF), e-mail: zbysek.sladek@mendelu.cz, tel.: +420 545 133 151; Ing. Andrej Bátik, e-mail: andrej.batik@mendelu.cz, tel.: +420 545 133 523
Více aktualit
-
Mezinárodní tým lesnických vědců v čele s odborníky LDF MENDELU se zabýval osikou obecnou (Populus tremula), dřevinou kdysi hojně zastoupenou v lesích střední Evropy, která je dnes ale opomíjená. Osikové porosty i severoamerický osikovec (Populus…23. 4. 2024
-
MENDELU vybrala z vlastní produkce tři akademická vína, v tradici chce…
Zástupci a zástupkyně univerzity vybrali tři vína z univerzitní produkce, která se stanou víny akademickými pro rok 2024/2025. Vítězem se stal Ryzlink vlašský ze Školního zemědělského podniku v Žabčicích, na druhém místě skončil Hibernal a třetí…18. 4. 2024 -
V zemědělské krajině se šíří široká škála reziduí pesticidů, zjistili vědci LDF…
Výzkumný tým Lesnické a dřevařské fakulty se zaměřil na problematiku rozšíření pesticidů v potravních sítích různých typů zemědělských plodin pěstovaných na jižní Moravě a ve středních Čechách. Díky úzké spolupráci se subjekty hospodařícími v těchto…8. 4. 2024 -
Vědci zkoumají historii užívání léčivých rostlin, v Česku má dlouhou tradici
Vědci a vědkyně Zahradnické fakulty MENDELU se zaměřili na historii sběru, pěstování i zpracování léčivých a kořeninových rostlin na území českých zemí. Téma má v Česku bohatou historii, do hloubky se jím ale zatím nikdo nezabýval. Cílem bylo ukázat…2. 4. 2024 -
Vědci vytváří barevnou škálu pro hodnocení modrých a dalších atypicky barevných…
Třetina vajec, která se zkonzumují v České republice, pochází z domácích chovů. V těchto chovech není tak velký tlak na počet snesených vajec jako v intenzivních chovech, šlechtitelé se proto zaměřují při šlechtění hybridů pro tyto typy chovů také…26. 3. 2024 -
V soutěži MENDELU Ph.D. talent uspělo pět studujících
Třetí ročník soutěže MENDELU Ph.D. talent o doplňková talentová stipendia pro studenty a studentky doktorských studijních programů zná své vítěze. Deset talentovaných studujících postoupilo do druhého kola soutěže MENDELU Ph.D. talent, kde se…25. 3. 2024 -
Projekt STREAM vyhrál Cenu Domu zahraniční spolupráce v kategorii Udržitelnost
Do finále Cen Domu zahraniční spolupráce za nejlepší projekty zaměřené na mezinárodní vzdělávání realizované v roce 2023 se probojovaly tři projekty realizované na MENDELU. Byly nominované v kategoriích Udržitelnost a Flexibilita a inovace. Cenu za…22. 3. 2024 -
Popularita dřeva ve stavebnictví roste, nejde jen o materiál minulosti
Požadavky na materiály se ve stavebnictví mění, klade se důraz i na udržitelnost a recyklovatelnost. Proto je v současnosti opět v oblibě dřevo a materiály na bázi dřeva, které poskytují nové možnosti použití. V rámci současných evropských trendů…21. 3. 2024 -
Fotopasti odhalily rozdíly v aktivitě zvířat před lockdownem a v jeho průběhu
Lockdowny, které během pandemie COVID-19 v roce 2020 zásadně ovlivnily pohyb lidí v krajině, poskytly mimo jiné unikátní příležitost sledovat, jak se globálně měnila aktivita divokých zvířat. V některých částech světa lockdowny výrazně omezily pohyb…19. 3. 2024 -
Nejsou hysterické komentáře o konci pěstování meruněk zbytečné?
Mnozí klimatologové se v souvislosti s letošním teplým únorem snaží dát do spojení změny v teplotním průběhu některých měsíců s kvetením odrůdy meruňky Velkopavlovická. V souvislosti s možným zmrznutím květů se pak objevují komentáře a scénáře typu…15. 3. 2024