V každé ze zemí odborníci analyzují stav lázeňství v jednom z modelových území. V Česku je to oblast Jeseníků, kde lázně Karlova Studánka, Bludov a Velké Losiny navazují mimo jiné na tradici založenou zakladatelem přírodního léčitelství Vincencem Priessnitzem (1799-1851). „Česko má v této oblasti co nabídnout. Jeho silnou stránkou je to, že má dobře nastavený systém vzájemně provázaných opatření v souvislosti s rozvojem lázeňství i ochranou minerálních vod. Ty jsou velmi dobře chráněny před poškozením či zničením. Na druhé straně musíme v některých oblastech sami na sobě ještě zapracovat,“ uvedl Ptáček.
Tuzemské lázně navštíví ročně zhruba 380.000 osob, přičemž 40 procent z nich tvoří cizinci. Lázně jsou sice jedním z nejvíce zasažených sektorů koronavirovou krizí, přesto má tento sektor velký potenciál. Společnost v Česku už dávno nevnímá lázeňství jako oblast určenou výhradně pro pacienty, kteří ji musí využívat v rámci svých léčebných procedur. Do lázní se běžně jezdí za odpočinkem, relaxací a především za načerpáním duševních i fyzických sil.
Cestou k rozvoji je kvalitní komunikace v rámci tzv. regionální pracovní skupiny. Věci by podle odborníků prospělo, kdyby se pravidelně setkávali všichni zainteresovaní v daném regionu, a to od zástupců lázní, cestovního ruchu, ochrany přírody, až po představitele obcí, mikroregionu či státu. Cílem je lepší ochrana minerálních vod, ovzduší, rašelinišť a přírody v lázeňských lokalitách. Jen díky tomu neztratí svůj punc přírodně jedinečných míst a budou pro veřejnost turisticky atraktivní i v budoucnosti.
Projekt je spolufinancován z programu Interreg Central Europe Evropské unie a probíhá v sedmi zemích a v deseti lázeňských regionech, konkrétně jde o Česko, Chorvatsko, Polsko, Maďarsko, Rakousko, Itálii a Slovinsko. Podílí se na něm deset nejrůznějších institucí od rozvojových agentur až po obce a města. Vnímání lázeňství je v jednotlivých regionech rozdílné. Například v Česku patří k lázeňství i promenády a parkové úpravy v okolí, v Maďarsku je lázeňství mnohem více o léčebných procedurách. Ty se postupně stávají i součástí různých wellness center. Výměna zkušeností mezi regiony napomůže například k vytvoření speciálního interaktivního nástroje využitelného při managementu léčivých zdrojů. Svoje uplatnění najde v oblasti územního plánování a napomůže při rozhodování o možném rozšíření lázeňských komplexů.
„Zjednodušeně řečeno se do systému již při plánování rozšíření kapacit lázní vloží data o dané lokalitě, a to od vydatnosti pramenů léčivých minerálních vod, až po ubytovací kapacitu budoucího zařízení. Aplikace pak chytře poukáže i na další náklady, s nimiž je nutné počítat, a to v souvislosti s celkovou infrastrukturou. Jinými slovy se díky ní předejde tomu, aby se dodatečně a komplikovaně za provozu musely řešit nečekané potíže,“ doplnil Ptáček. Interaktivní nástroj bude univerzální, tedy využitelný nejen v ČR, ale i v zahraničí.
Kontakt pro bližší informace: Mgr. RNDr. Pavel Ptáček, Ph.D., pavel.ptacek@mendelu.cz, Ústav sociálních studií (FRRMS), tel.: 775 772 313
Foto: Priessnitzovy léčebné lázně a.s.