„Problematika plýtvání nám není cizí. Na PEF MENDELU již tři roky funguje tým, který se tímto tématem zabývá. Je totiž patrné, že problematika měření skutečného potravinového odpadu není jednoduchou záležitostí a výsledky dosavadních výzkumů v této oblasti jsou značně nesourodé. Tvrzení o průměrném plýtvání potravinami v přepočtu na osobu za rok z různých zdrojů se mnohdy liší i o tři řády,“ uvedla vedoucí výzkumného týmu Lea Kubíčková.

Pokud vědci chtějí získat odpověď na otázku, jaké množství potravin je v domácnostech reálně vyplýtváno, musí toto tvrzení postavit na reprezentativním výzkumu s vhodně zvolenou metodikou experimentu, jež zaručí sběr opravdu kvalitních dat. Již nyní jsou k dispozici data z menšího šetření. Lidé ze 100 českých domácností vyplňovali měsíc deníky, kde uváděli přesně, co z potravin vyhodili a proč.

„Zde nám vyšla zajímavá zjištění – například fakt, že odhady respondentů a měřená realita se velmi rozcházejí. Kromě deníků bylo totiž výzkumným týmem z Ústavu marketingu a obchodu PEF Mendelu realizováno také rozsáhlé dotazníkové šetření. Z něj jednoznačně vyplynulo, že spotřebitel má velice nepřesný subjektivní odhad toho, jaké množství potravinového odpadu vyprodukuje, a to i přes fakt, že tato problematika je vnímána i ze strany spotřebitelů jako velmi závažná,“ uvedla Kubíčková.

Zprůměrovaná hodnota vyprodukovaného potravinového odpadu od dotázaných činí 10,5 kg na osobu za rok, což podle výzkumnice naprosto nekoresponduje s dosavadními studiemi ani s provedeným deníkovým šetřením, ze kterého byla zjištěna odlišná hodnota kolem 46 kg na domácnost ročně. Tato hodnota rovněž neodpovídá vykazovaným datům EU, které poukazují cca na 92 kg vyhozených potravin na osobu za rok v českých domácnostech. „To lze vysvětlit tak, že člověk, který si je vědom účasti na výzkumu, se současně soustředí na omezení plýtvání a tudíž i vykazovaného hodnoty jsou nižší, než by byly při běžném chodu domácnosti,“ uvedla Kubíčková.

Odborníci si v souvislosti s aktuálním výzkumem kladou řadu otázek. Mezi ně patří například ta, co je vůbec možné považovat za vyplýtvanou potravinu? Patří sem i slupka od banánu nebo od brambor? Jediný objektivní způsob měření potravinového odpadu je podle vědců detailní rozbor toho co lidé vyhodí přímo do popelnic. „Získáme tak nejen představu o množství, ale i o složení potravinového odpadu, což by mohlo napomoci ke zvolení vhodnější strategie opatření, jejichž cílem je omezit plýtvání potravinami,“ uvedla Kubíčková.

Její tým aktuálně pracuje na přípravě vhodné metodiky a vytipování lokalit sběru dat. První měření bude spuštěno v srpnu 2019, a to v místech reprezentujících městskou zástavbu panelákových domů, rodinných domů a vesnickou zástavbu tak, aby byly zohledněny odlišnosti v produkci odpadů.

Druhá etapa bude o poznání aktivnější – zapojí se workshopy, přednášky, informační materiály nebo třeba nálepky na popelnice a bude sledován vliv na skutečné chování občanů. Bližší informace k pořádaným akcím a aktuálním stavu projektu budou průběžně zveřejňovány na projektovém webu (http://neplytvejpotravinami.mendelu.cz) nebo na FB stránkách projektu (Plýtvání potravinami Mendelu).  Tříletý projekt s názvem „Podpora pro-environmentálních vzorců chování a incentivy pro behaviorální změnu v produkci potravinových odpadů a plýtvání“ je finančně podpořen Technologickou agenturou ČR z Programu ÉTA.

Kontakt pro bližší informace: doc. Ing. Lea Kubíčková, Ph.D., vedoucí Ústavu marketingu a obchodu PEF MENDELU, tel.: 739 348 950, lea.kubickova@mendelu.cz