Hlavním cílem zdejších aktivit je ukázat způsob, jak zastavit degradaci krajiny a postup pouště. „Příroda má sílu se se spoustou problémů vypořádat sama, ale musí dostat šanci. My jí s tím můžeme správným managementem pomoci. Tím je nejen ochrana proti pastvě a pomoc s návratem dřevin, ale také podpora zadržení vody v půdě prostřednictvím aditiv, která pomohou stromům přečkat první kritické roky,“ popsal Václav Pecina, který se na aktivitách v Mongolsku dlouhodobě podílí. Obnova ekosystémů se poté projeví lepším zadržováním vody v půdě, zachytáváním prachu a písku, regulací teploty nebo růstem biodiverzity. To přispěje k ochraně vody, půdy, lidských sídel i živočichů před sluncem a větrem a vzniku nového zdroje potravy.
S aktivitami na zastavení postupu pouště začali vědci v loňském roce. Výsadba větrolamu v oplocenkách, které chrání vegetaci před zvířaty, byla dokončena na podzim 2022. Volba dřeviny přitom sledovala vláhové podmínky v půdě – u řeky se začínalo vrbami, které byly postupně nahrazovány topoly, rakytníkem a jilmem. „Již během první vegetační sezóny byl patrný obrovský potenciál krajiny pro regeneraci po vyloučení pastvy. V oplocenkách dostaly šanci nejen stromy, ale také vykvetly květiny, narostla vysoká tráva, do které se schoval hmyz a hlodavci, na ty zase přilétali ptáci. Z kůlů se staly oblíbené pozorovatelny pro dravce,“ nastínil Pecina. Naopak neoplocená kontrolní plocha s výsadbou vrb nepřežila ani týden.
Hlavním problémem lokality je extrémní pastva. Běžně se tam pasou ovce, krávy a koně, největší hrozbou ale bývají kozy. „V Mongolsku se také silně projevuje klimatická změna – narůst teploty, prodlužování period sucha nebo nárůst extrémních situací, jako jsou prachové bouře. To všechno se podepisuje na zhoršování stavu ekosystémů – vegetace je ve stresu a roste pomaleji,“ přiblížil vědec. Kombinace těchto faktorů vede k degradaci půdy, díky které se dříve úrodná krajina postupně začíná měnit v poušť. Přítomnost duny postup degradace ještě zrychluje. Písek, který kvůli devastující pastvě nemůže zadržet vegetace, všechno rychle zasypává.
Zásadním krokem je vybudování ochranného oplocení, které dá šanci rostlinám vyrůst – ať už na duně, na stepi nebo u vody. Nad rámec původních plánů několika segmentů větrolamu byla oplocena také mnohem rozsáhlejší část pohyblivé části duny. „Stěžejní je také přítomnost volně rostoucích keřů a bylin, které mohou v oploceném prostoru přirozeně nerušeně expandovat, a stabilizovat tak dunu v rychlejším čase, než to zvládnou stromy. Doplnění o stromy v budoucnu zvýší efektivitu a funkčnost systému,“ uvedl Pecina.
Letos na jaře vědci zaznamenali i úspěch s prvním zalesněním. „I v souvislosti s tím jsme v září realizovali další experiment vedený doktorem Juřičkou v rozsáhlém prostoru oplocené duny, který byl původně ponechán bez výsadeb. Vzhledem k potenciálu zdejších jilmů přirozeně kolonizovat písky jsme jej vybrali jako stabilizační dřevinu pro tuto extrémní ukázku zalesňování, která, jak doufáme, bude dále přejímána i do dalších oblastí Mongolska,“ popsal.
V rámci nového experimentu využili vědci také různá aditiva, která jilmům mohou pomoci přežít extrémní podmínky – mykorhízu, hydrogel, dřevěné uhlí a pelety z ovčí vlny. „Jedná se o širokou škálu možností v různých cenových kategoriích, které zohledňují jak spíše vědecké účely, tak místní dostupnost materiálů a udržitelnost. Jak se bude experiment vyvíjet dál uvidíme v následujících letech,“ uzavřel Pecina.
Na obnově mongolské krajiny spolupracují vědci z MENDELU s Deutsche Gesellschaft für Internationale Zusammenarbeit (GIZ) v rámci projektu STREAM. Realizaci projektu STREAM finančně podpořila Evropská unie a německé Spolkové ministerstvo pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Mendelova univerzita v Brně vede konsorcium dvanácti institucí, které se podílejí na lesnické části projektu vedené GIZ.
Kontakty pro bližší informace: Ing. Václav Pecina, Ph.D., Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin AF MENDELU, vaclav.pecina@mendelu.cz, +420 731 920 599; Ing. David Juřička, Ph.D., Ústav geologie a pedologie LDF MENDELU, david.juricka@mendelu.cz
Více aktualit
-
Na konci listopadu se nepodařilo v rámci konference v jihokorejském Busanu vyjednat Globální plastovou úmluvu, která by směřovala nejen k omezení plastového odpadu, regulaci škodlivých látek v plastech a zlepšení systémů nakládání s odpady. Další…11. 12. 2024
-
Vědecký tým v čele s odborníky LDF MENDELU objevil nedaleko Brna nový druh…
Nový druh škodlivé houby byl objeven pod kůrou kmene ořešáku královského nedaleko Brna. Houba je aktivně šířena nepůvodním kůrovcem, který se na ořešácích v Evropě vyskytuje posledních 15 let. Vědci potvrdili, že tato houba dokáže působit závažná…9. 12. 2024 -
Soutěž Stockholm Junior Water Prize 2025 hledá nejlepší mladé talenty v oblasti…
Česká republika se opět připojuje k mezinárodní soutěži Stockholm Junior Water Prize (SJWP), která oceňuje středoškolské studující za inovativní projekty v oblasti udržitelného hospodaření s vodou a ochrany vodních zdrojů. Národní kolo, které…6. 12. 2024 -
Studentky PEF MENDELU uspěly v soutěži Cena Atlas Copco Services
Studentky Nina Škarbalová a Kateřina Vacková z Provozně ekonomické fakulty MENDELU obsadily 3. a 4. místo v soutěži o nejlepší ekonomické diplomové práce, které každoročně vyhlašuje společnost Atlas Copco. Do letošního ročníku se přihlásilo…5. 12. 2024 -
Vědecký tým se zaměří na dopady a prevenci extrémních meteorologických jevů
Extrémní jevy, jako jsou vysoké teploty, povodně nebo vichřice, jsou v posledních letech stále častější. Proto se vědci ze Zahradnické fakulty MENDELU zaměří na výzkum negativních dopadů extrémů počasí ve velkých městech. Na základě vyhodnocení…4. 12. 2024 -
Uchazečská kampaň letos cílí na uplatnění v praxi
Cílem letošní uchazečské kampaně Mendelovy univerzity v Brně je zdůraznit, že studijní obory jsou orientované na praktické uplatnění a přípravu studujících pro reálný trh práce. Pomocí krátkých videí a fotek ukazuje kampaň příběhy šesti studentů a…3. 12. 2024 -
Studie brněnských vědců varuje před riziky využívání kovů v zemědělství
Zemědělci před dvěma dekádami přestali využívat antibiotika v chovech hospodářských zvířat a nahradili je zinkem. Tehdy se předpokládalo, že tento krok bude k životnímu prostředí s ohledem na rozvoj antimikrobiální rezistence šetrnější. Výzkum…27. 11. 2024 -
Projekt Od vidlí až po vidličku…a ještě dál! míří do základních škol v ČR
Znalosti o správném zacházení s jídlem mezi žáky ve třetí až páté třídě vzrostly až o 40 procent. Ukázaly to výsledky pilotního hodnocení první fáze vzdělávacího projektu Smart Food. Ke zlepšení přispěla také digitální interaktivní forma výuky,…26. 11. 2024 -
Na distribuci pesticidů v krajině má vliv jak hospodaření, tak druh přírodního…
Komplexní interakce mezi lokálními a krajinnými faktory, které mají vliv na distribuci pesticidů v trvalých plodinách ovocných sadů a vinic, studovali vědci z Ústavu ekologie lesa a Ústavu ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU. Výzkum navazuje na…26. 11. 2024 -
Rostliny ošetřuje obohacenou vodou. Za ekologicky inovativní přístup získala…
V boji s houbovými chorobami může rostlinám pomoci plazmou aktivovaná voda. Zjistila to při svém výzkumu studentka Simona Rodopská z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Takzvaná caviplazmová voda podle ní nejen účinně ničí původce…22. 11. 2024