Hlavním cílem zdejších aktivit je ukázat způsob, jak zastavit degradaci krajiny a postup pouště. „Příroda má sílu se se spoustou problémů vypořádat sama, ale musí dostat šanci. My jí s tím můžeme správným managementem pomoci. Tím je nejen ochrana proti pastvě a pomoc s návratem dřevin, ale také podpora zadržení vody v půdě prostřednictvím aditiv, která pomohou stromům přečkat první kritické roky,“ popsal Václav Pecina, který se na aktivitách v Mongolsku dlouhodobě podílí. Obnova ekosystémů se poté projeví lepším zadržováním vody v půdě, zachytáváním prachu a písku, regulací teploty nebo růstem biodiverzity. To přispěje k ochraně vody, půdy, lidských sídel i živočichů před sluncem a větrem a vzniku nového zdroje potravy.
S aktivitami na zastavení postupu pouště začali vědci v loňském roce. Výsadba větrolamu v oplocenkách, které chrání vegetaci před zvířaty, byla dokončena na podzim 2022. Volba dřeviny přitom sledovala vláhové podmínky v půdě – u řeky se začínalo vrbami, které byly postupně nahrazovány topoly, rakytníkem a jilmem. „Již během první vegetační sezóny byl patrný obrovský potenciál krajiny pro regeneraci po vyloučení pastvy. V oplocenkách dostaly šanci nejen stromy, ale také vykvetly květiny, narostla vysoká tráva, do které se schoval hmyz a hlodavci, na ty zase přilétali ptáci. Z kůlů se staly oblíbené pozorovatelny pro dravce,“ nastínil Pecina. Naopak neoplocená kontrolní plocha s výsadbou vrb nepřežila ani týden.
Hlavním problémem lokality je extrémní pastva. Běžně se tam pasou ovce, krávy a koně, největší hrozbou ale bývají kozy. „V Mongolsku se také silně projevuje klimatická změna – narůst teploty, prodlužování period sucha nebo nárůst extrémních situací, jako jsou prachové bouře. To všechno se podepisuje na zhoršování stavu ekosystémů – vegetace je ve stresu a roste pomaleji,“ přiblížil vědec. Kombinace těchto faktorů vede k degradaci půdy, díky které se dříve úrodná krajina postupně začíná měnit v poušť. Přítomnost duny postup degradace ještě zrychluje. Písek, který kvůli devastující pastvě nemůže zadržet vegetace, všechno rychle zasypává.
Zásadním krokem je vybudování ochranného oplocení, které dá šanci rostlinám vyrůst – ať už na duně, na stepi nebo u vody. Nad rámec původních plánů několika segmentů větrolamu byla oplocena také mnohem rozsáhlejší část pohyblivé části duny. „Stěžejní je také přítomnost volně rostoucích keřů a bylin, které mohou v oploceném prostoru přirozeně nerušeně expandovat, a stabilizovat tak dunu v rychlejším čase, než to zvládnou stromy. Doplnění o stromy v budoucnu zvýší efektivitu a funkčnost systému,“ uvedl Pecina.
Letos na jaře vědci zaznamenali i úspěch s prvním zalesněním. „I v souvislosti s tím jsme v září realizovali další experiment vedený doktorem Juřičkou v rozsáhlém prostoru oplocené duny, který byl původně ponechán bez výsadeb. Vzhledem k potenciálu zdejších jilmů přirozeně kolonizovat písky jsme jej vybrali jako stabilizační dřevinu pro tuto extrémní ukázku zalesňování, která, jak doufáme, bude dále přejímána i do dalších oblastí Mongolska,“ popsal.
V rámci nového experimentu využili vědci také různá aditiva, která jilmům mohou pomoci přežít extrémní podmínky – mykorhízu, hydrogel, dřevěné uhlí a pelety z ovčí vlny. „Jedná se o širokou škálu možností v různých cenových kategoriích, které zohledňují jak spíše vědecké účely, tak místní dostupnost materiálů a udržitelnost. Jak se bude experiment vyvíjet dál uvidíme v následujících letech,“ uzavřel Pecina.
Na obnově mongolské krajiny spolupracují vědci z MENDELU s Deutsche Gesellschaft für Internationale Zusammenarbeit (GIZ) v rámci projektu STREAM. Realizaci projektu STREAM finančně podpořila Evropská unie a německé Spolkové ministerstvo pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Mendelova univerzita v Brně vede konsorcium dvanácti institucí, které se podílejí na lesnické části projektu vedené GIZ.
Kontakty pro bližší informace: Ing. Václav Pecina, Ph.D., Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin AF MENDELU, vaclav.pecina@mendelu.cz, +420 731 920 599; Ing. David Juřička, Ph.D., Ústav geologie a pedologie LDF MENDELU, david.juricka@mendelu.cz
Více aktualit
-
Laboratoře Kulturního a kreativního centra v areálu Hvězdárny ve Valašském Meziříčí slouží nově jako zázemí pro výzkum připravovaný ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně. Výzkumný tým z Ústavu chemie a biochemie Agronomické fakulty zde od…16. 9. 2026
-
Zástupci českých vysokých škol jednali v Pardubicích o udržitelnosti
Na Univerzitě Pardubice se 9. září uskutečnilo již třetí setkání Pracovní skupiny České konference rektorů pro udržitelnost, jejíž činnost koordinuje MENDELU. Zástupci českých vysokých škol diskutovali aktuální témata související s řízením…14. 9. 2026 -
Polní pokusná stanice MENDELU v Žabčicích slaví 100 let
Polní pokusná stanice v Žabčicích si letos připomíná sto let od zahájení své činnosti. Stanice, která vznikla v roce 1926 jako zázemí pro výzkum a praktickou výuku studentů zemědělských oborů, se během jednoho století stala významným centrem…9. 9. 2026 -
Nový výzkum hledá cestu k bezpečnému uchování genetických zdrojů ovocných druhů…
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se podílejí na pětiletém výzkumu zaměřeném na dlouhodobé uchování genetických zdrojů meruňky, broskvoně a kdouloně pomocí metod in vitro a kryoprezervace. Výzkum má přispět k ochraně cenných genofondů před dopady…7. 9. 2026 -
Xiaohui Ju se stala první vědkyní z MENDELU oceněnou v prestižním programu…
Vědkyně Xiaohui Ju z Ústavu chemie a biochemie Agronomické fakulty MENDELU získala prestižní ocenění na jubilejním 20. ročníku L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě. Stala se tak jednou ze tří letošních laureátek tohoto programu. Ocenění získala za svou…3. 9. 2026 -
Závažné onemocnění ledvin ohrožuje lososovité ryby. Výzkumníci z Mendelovy…
Proliferativní onemocnění ledvin (PKD) představuje závažnou chorobu lososovitých ryb. V některých evropských zemích je spojováno s dlouhodobým úbytkem populací pstruhů a dalších druhů lososovitých ryb, v posledních letech byly zaznamenány také…3. 9. 2026 -
Kvetoucí pásy pomáhají chránit mladé borovice před škůdci
Nová studie vědců z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně (LDF MENDELU) ukazuje, že kvetoucí pásy mohou sehrát důležitou roli nejen v zemědělství, ale také v lesních a okrasných školkách. Podporují přirozené nepřátele škůdců,…2. 9. 2026 -
Sucho letos výrazně zasáhlo české zemědělství. Některým plodinám už déšť…
Letošní rok patří k nejsušším v tomto století. Kombinace teplé a suché zimy, nadprůměrných teplot, intenzivnějšího výparu a nedostatku srážek se výrazně podepsala na stavu půdy i zemědělských plodin. Zatímco obilniny situaci zvládly relativně dobře,…1. 9. 2026 -
Zemřela držitelka Nobelovy ceny za chemii Ada E. Yonath
Akademická obec Mendelovy univerzity v Brně přijala smutnou zprávu o úmrtí izraelské držitelky Nobelovy ceny za chemii Ady E. Yonath. Vedle Nobelovy ceny obdržela také další desítky prestižních ocenění a čestných doktorátů. Jeden z nich jí v roce…1. 9. 2026 -
Cena profesora Jindřicha Halabaly 2026 představí mladý nábytkový a interiérový…
22. ročník mezinárodní soutěže a výstavy Cena profesora Jindřicha Halabaly 2026 nabídne jedinečný pohled na současnou úroveň středoškolského a vysokoškolského interiérového a nábytkového designu. Soutěž v roce 2026 pořádá Ústav designu a nábytku…31. 8. 2026