Hlavním cílem zdejších aktivit je ukázat způsob, jak zastavit degradaci krajiny a postup pouště. „Příroda má sílu se se spoustou problémů vypořádat sama, ale musí dostat šanci. My jí s tím můžeme správným managementem pomoci. Tím je nejen ochrana proti pastvě a pomoc s návratem dřevin, ale také podpora zadržení vody v půdě prostřednictvím aditiv, která pomohou stromům přečkat první kritické roky,“ popsal Václav Pecina, který se na aktivitách v Mongolsku dlouhodobě podílí. Obnova ekosystémů se poté projeví lepším zadržováním vody v půdě, zachytáváním prachu a písku, regulací teploty nebo růstem biodiverzity. To přispěje k ochraně vody, půdy, lidských sídel i živočichů před sluncem a větrem a vzniku nového zdroje potravy.
S aktivitami na zastavení postupu pouště začali vědci v loňském roce. Výsadba větrolamu v oplocenkách, které chrání vegetaci před zvířaty, byla dokončena na podzim 2022. Volba dřeviny přitom sledovala vláhové podmínky v půdě – u řeky se začínalo vrbami, které byly postupně nahrazovány topoly, rakytníkem a jilmem. „Již během první vegetační sezóny byl patrný obrovský potenciál krajiny pro regeneraci po vyloučení pastvy. V oplocenkách dostaly šanci nejen stromy, ale také vykvetly květiny, narostla vysoká tráva, do které se schoval hmyz a hlodavci, na ty zase přilétali ptáci. Z kůlů se staly oblíbené pozorovatelny pro dravce,“ nastínil Pecina. Naopak neoplocená kontrolní plocha s výsadbou vrb nepřežila ani týden.
Hlavním problémem lokality je extrémní pastva. Běžně se tam pasou ovce, krávy a koně, největší hrozbou ale bývají kozy. „V Mongolsku se také silně projevuje klimatická změna – narůst teploty, prodlužování period sucha nebo nárůst extrémních situací, jako jsou prachové bouře. To všechno se podepisuje na zhoršování stavu ekosystémů – vegetace je ve stresu a roste pomaleji,“ přiblížil vědec. Kombinace těchto faktorů vede k degradaci půdy, díky které se dříve úrodná krajina postupně začíná měnit v poušť. Přítomnost duny postup degradace ještě zrychluje. Písek, který kvůli devastující pastvě nemůže zadržet vegetace, všechno rychle zasypává.
Zásadním krokem je vybudování ochranného oplocení, které dá šanci rostlinám vyrůst – ať už na duně, na stepi nebo u vody. Nad rámec původních plánů několika segmentů větrolamu byla oplocena také mnohem rozsáhlejší část pohyblivé části duny. „Stěžejní je také přítomnost volně rostoucích keřů a bylin, které mohou v oploceném prostoru přirozeně nerušeně expandovat, a stabilizovat tak dunu v rychlejším čase, než to zvládnou stromy. Doplnění o stromy v budoucnu zvýší efektivitu a funkčnost systému,“ uvedl Pecina.
Letos na jaře vědci zaznamenali i úspěch s prvním zalesněním. „I v souvislosti s tím jsme v září realizovali další experiment vedený doktorem Juřičkou v rozsáhlém prostoru oplocené duny, který byl původně ponechán bez výsadeb. Vzhledem k potenciálu zdejších jilmů přirozeně kolonizovat písky jsme jej vybrali jako stabilizační dřevinu pro tuto extrémní ukázku zalesňování, která, jak doufáme, bude dále přejímána i do dalších oblastí Mongolska,“ popsal.
V rámci nového experimentu využili vědci také různá aditiva, která jilmům mohou pomoci přežít extrémní podmínky – mykorhízu, hydrogel, dřevěné uhlí a pelety z ovčí vlny. „Jedná se o širokou škálu možností v různých cenových kategoriích, které zohledňují jak spíše vědecké účely, tak místní dostupnost materiálů a udržitelnost. Jak se bude experiment vyvíjet dál uvidíme v následujících letech,“ uzavřel Pecina.
Na obnově mongolské krajiny spolupracují vědci z MENDELU s Deutsche Gesellschaft für Internationale Zusammenarbeit (GIZ) v rámci projektu STREAM. Realizaci projektu STREAM finančně podpořila Evropská unie a německé Spolkové ministerstvo pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Mendelova univerzita v Brně vede konsorcium dvanácti institucí, které se podílejí na lesnické části projektu vedené GIZ.
Kontakty pro bližší informace: Ing. Václav Pecina, Ph.D., Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin AF MENDELU, vaclav.pecina@mendelu.cz, +420 731 920 599; Ing. David Juřička, Ph.D., Ústav geologie a pedologie LDF MENDELU, david.juricka@mendelu.cz
Více aktualit
-
Rychlý rozvoj digitálních technologií mění způsob práce napříč profesemi i generacemi. Mezinárodní výzkumná síť DIGI-net pod vedením Mendelovy univerzity v Brně se zaměřuje na to, jak tyto změny ovlivňují starší zaměstnance a jaké nové příležitosti…16. 7. 2026
-
Práce absolventky FRRMS MENDELU o zapojení lokálních farmářů do školního…
Čerstvá absolventka oboru Regionální rozvoj na Mendelově univerzitě v Brně Marika Tkáčová získala významné ocenění. Se svou diplomovou prací o zapojení lokálních producentů do zásobování školních jídelen vyhrála národní kolo soutěže Studenti pro…14. 7. 2026 -
Lesy Mendelovy univerzity vykazují mimořádně časný a silný stres suchem
Data z unikátní sítě online měřicích stanic DendroNetwork ukazují, že stres stromů suchem dosáhl na konci června hodnot srovnatelných s nejsuššími obdobími předchozích let. Na některých lokalitách jsou naměřené hodnoty dokonce významně překročeny.…9. 7. 2026 -
Třetí ročník studentské soutěže MENDELU Boost vyhrála platforma pro chytré…
Vítězem třetího ročníku studentské soutěže podnikatelských nápadů MENDELU Boost se stala platforma SUNIO pro optimalizaci spotřeby budov a řízení komunitního sdílení elektřiny. Druhé místo obsadila funkční krmná tělesa pro výživu včel a třetí místo…8. 7. 2026 -
MENDELU jako jediná česká univerzita vyšle svůj experiment na evropský…
Mendelova univerzita v Brně bude jedinou univerzitou z České republiky, která bude mít vlastní vědecký experiment na palubě evropského znovupoužitelného raketoplánu Space Rider. Experiment výzkumné skupiny Space Agri Technologies z Agronomické…8. 7. 2026 -
Obří tropické stromy nemají problém s transportem vody až do vrcholků svých…
Nejvyšší tropické stromy světa, které rostou na ostrově Borneo a dosahují výšky až sto metrů, nejsou během období sucha náchylnější k selhání transportu vody než nižší stromy. Vyplývá to z nové studie publikované v prestižním mezinárodním vědeckém…7. 7. 2026 -
LDF MENDELU a její partneři posilují evropské klimaticky odolné lesnictví díky…
Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně (LDF MENDELU) spolu se Školním lesním podnikem Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny) a předními českými institucemi působícími v oblasti lesnického výzkumu vítají zařazení projektu IN-SYLVA Europe…1. 7. 2026 -
Mendelova univerzita pomáhá rozvíjet udržitelnou cykloturistiku v NP Podyjí
Národní park Podyjí patří mezi nejcennější chráněná území v České republice. V posledních letech zde výrazně roste návštěvnost a spolu s ní i intenzita cykloturistiky a využívání elektrokol. Tento trend je spojen se zvýšeným zatížením cest a…30. 6. 2026 -
MENDELU podala odvolání proti výsledku hodnocení v segmentu vysokých škol a…
Mendelova univerzita v Brně nesouhlasí s výsledným hodnocením výzkumných organizací v segmentu vysokých škol, které obdržela z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, a proto podala dne 23. června 2026 řádné odvolání proti výsledku hodnocení a…25. 6. 2026 -
Výzkumníci z Mendelovy univerzity představili unikátní možnost putovního…
Opuštěné průmyslové areály a pozemky, známé jako brownfieldy, často zůstávají dlouhé roky nevyužité. Výsledkem je mnohdy velmi zchátralý stav nevyužívané lokality. Výzkumný tým z Provozně ekonomické fakulty a Agronomické fakulty Mendelovy univerzity…23. 6. 2026