Hlavním cílem zdejších aktivit je ukázat způsob, jak zastavit degradaci krajiny a postup pouště. „Příroda má sílu se se spoustou problémů vypořádat sama, ale musí dostat šanci. My jí s tím můžeme správným managementem pomoci. Tím je nejen ochrana proti pastvě a pomoc s návratem dřevin, ale také podpora zadržení vody v půdě prostřednictvím aditiv, která pomohou stromům přečkat první kritické roky,“ popsal Václav Pecina, který se na aktivitách v Mongolsku dlouhodobě podílí. Obnova ekosystémů se poté projeví lepším zadržováním vody v půdě, zachytáváním prachu a písku, regulací teploty nebo růstem biodiverzity. To přispěje k ochraně vody, půdy, lidských sídel i živočichů před sluncem a větrem a vzniku nového zdroje potravy.
S aktivitami na zastavení postupu pouště začali vědci v loňském roce. Výsadba větrolamu v oplocenkách, které chrání vegetaci před zvířaty, byla dokončena na podzim 2022. Volba dřeviny přitom sledovala vláhové podmínky v půdě – u řeky se začínalo vrbami, které byly postupně nahrazovány topoly, rakytníkem a jilmem. „Již během první vegetační sezóny byl patrný obrovský potenciál krajiny pro regeneraci po vyloučení pastvy. V oplocenkách dostaly šanci nejen stromy, ale také vykvetly květiny, narostla vysoká tráva, do které se schoval hmyz a hlodavci, na ty zase přilétali ptáci. Z kůlů se staly oblíbené pozorovatelny pro dravce,“ nastínil Pecina. Naopak neoplocená kontrolní plocha s výsadbou vrb nepřežila ani týden.
Hlavním problémem lokality je extrémní pastva. Běžně se tam pasou ovce, krávy a koně, největší hrozbou ale bývají kozy. „V Mongolsku se také silně projevuje klimatická změna – narůst teploty, prodlužování period sucha nebo nárůst extrémních situací, jako jsou prachové bouře. To všechno se podepisuje na zhoršování stavu ekosystémů – vegetace je ve stresu a roste pomaleji,“ přiblížil vědec. Kombinace těchto faktorů vede k degradaci půdy, díky které se dříve úrodná krajina postupně začíná měnit v poušť. Přítomnost duny postup degradace ještě zrychluje. Písek, který kvůli devastující pastvě nemůže zadržet vegetace, všechno rychle zasypává.
Zásadním krokem je vybudování ochranného oplocení, které dá šanci rostlinám vyrůst – ať už na duně, na stepi nebo u vody. Nad rámec původních plánů několika segmentů větrolamu byla oplocena také mnohem rozsáhlejší část pohyblivé části duny. „Stěžejní je také přítomnost volně rostoucích keřů a bylin, které mohou v oploceném prostoru přirozeně nerušeně expandovat, a stabilizovat tak dunu v rychlejším čase, než to zvládnou stromy. Doplnění o stromy v budoucnu zvýší efektivitu a funkčnost systému,“ uvedl Pecina.
Letos na jaře vědci zaznamenali i úspěch s prvním zalesněním. „I v souvislosti s tím jsme v září realizovali další experiment vedený doktorem Juřičkou v rozsáhlém prostoru oplocené duny, který byl původně ponechán bez výsadeb. Vzhledem k potenciálu zdejších jilmů přirozeně kolonizovat písky jsme jej vybrali jako stabilizační dřevinu pro tuto extrémní ukázku zalesňování, která, jak doufáme, bude dále přejímána i do dalších oblastí Mongolska,“ popsal.
V rámci nového experimentu využili vědci také různá aditiva, která jilmům mohou pomoci přežít extrémní podmínky – mykorhízu, hydrogel, dřevěné uhlí a pelety z ovčí vlny. „Jedná se o širokou škálu možností v různých cenových kategoriích, které zohledňují jak spíše vědecké účely, tak místní dostupnost materiálů a udržitelnost. Jak se bude experiment vyvíjet dál uvidíme v následujících letech,“ uzavřel Pecina.
Na obnově mongolské krajiny spolupracují vědci z MENDELU s Deutsche Gesellschaft für Internationale Zusammenarbeit (GIZ) v rámci projektu STREAM. Realizaci projektu STREAM finančně podpořila Evropská unie a německé Spolkové ministerstvo pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Mendelova univerzita v Brně vede konsorcium dvanácti institucí, které se podílejí na lesnické části projektu vedené GIZ.
Kontakty pro bližší informace: Ing. Václav Pecina, Ph.D., Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin AF MENDELU, vaclav.pecina@mendelu.cz, +420 731 920 599; Ing. David Juřička, Ph.D., Ústav geologie a pedologie LDF MENDELU, david.juricka@mendelu.cz
Více aktualit
-
Čtvrtý ročník národního kola celosvětové soutěže Stockholm Junior Water Prize vyhrál Ondřej Přibyl z EKO z Gymnázia v Brně. Svou práci zaměřil na toxické kovy v řekách, analyzoval šupiny ryb jako indikátory jejich znečištění.23. 4. 2025
-
LDF zahájila v lesích MENDELU unikátní sběr dat o fungování lesních ekosystémů
Monitoring vybraných přírodě blízkých modelů hospodaření zahájil Ústav ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně (LDF MENDELU) ve spolupráci se Školním lesním podnikem Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny). Sběr dat v…22. 4. 2025 -
Pracovní skupinu ČKR pro udržitelnost vede rektor MENDELU Jan Mareš, první…
V čele pracovní skupiny pro udržitelnost České konference rektorů je nově vedení Mendelovy univerzity v Brně. Garantem pracovní skupiny je rektor MENDELU Jan Mareš, tajemníkem je Martin Klimánek, prorektor pro strategii, udržitelnost a účelovou…17. 4. 2025 -
Čeští vědci a vědkyně objevují hodnotu zapomenuté městské zeleně
Opomíjené zelené plochy mohou sehrát klíčovou roli v udržitelnosti měst, podpoře biodiverzity a adaptaci na klimatické změny. Naznačují to data projektu MAGDES, který spojil výzkumníky hned několika českých institucí. Ve vybraných lokalitách…15. 4. 2025 -
Vítězem Stavebního Hackathonu 2025 je studentský tým LDF MENDELU
Šestičlenný studentský tým navazujícího magisterského studijního programu Stavby na bázi dřeva ve složení Adam Hruška, Max Novák, Kateřina Pátková, Petra Škvárová, Jan Tinzl, Jan Zbořil obstál v konkurenci šesti dalších univerzit z Česka a Slovenska…9. 4. 2025 -
MENDELU rozšiřuje preventivní opatření proti šíření slintavky a kulhavky
Mendelova univerzita v Brně přijímá další preventivní opatření proti možnému šíření infekce slintavky a kulhavky (SLAK) z Maďarska a Slovenska. Reaguje tak na nová nařízení Státní veterinární správy o mimořádných veterinárních opatřeních k ochraně…8. 4. 2025 -
Sumeček černý ohrožuje vodní ekosystémy v Česku, vědecké týmy zlepšují odlovné…
Invazní ryba sumeček černý představuje v České republice stále vážnější hrozbou pro místní ekosystémy a přináší ekologické i ekonomické problémy. Vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR proto sumečka černého monitorují, spolupracují s…8. 4. 2025 -
Jídelní odpad z menz zredukuje nové zařízení až o 95 procent
Správa kolejí a menz MENDELU pořídila zařízení na zpracování gastroodpadu, v provozu je od února. Díky tomuto zařízení je možné zpracovat naprostou většinu vzniklého odpadu, zpracovaná hmota by navíc mohla být použitelná jako hnojivo.3. 4. 2025 -
Studentský design 2025: Cena čalounického řemesla putuje na MENDELU
V soutěži Studentský design 2025 konané v rámci veletrhu Mobitex na brněnském výstavišti byly oceněny práce studentů středních a vysokých škol z České a Slovenské republiky. Cenu čalounického řemesla získala studentka Designu nábytku Gabriela…27. 3. 2025 -
Nedostatek potravy v lesích láká v předjaří divoká prasata blíž k lidským…
Městské části Brna navazující na okolní lesy se v předjaří potýkají s výskytem divokých prasat, která se zde v důsledku nedostatku potravních příležitostí dočasně koncentrují. Městská zástavba či zahrady jim poskytují jak potravu, tak kryt. Podle…20. 3. 2025