Hlavním cílem zdejších aktivit je ukázat způsob, jak zastavit degradaci krajiny a postup pouště. „Příroda má sílu se se spoustou problémů vypořádat sama, ale musí dostat šanci. My jí s tím můžeme správným managementem pomoci. Tím je nejen ochrana proti pastvě a pomoc s návratem dřevin, ale také podpora zadržení vody v půdě prostřednictvím aditiv, která pomohou stromům přečkat první kritické roky,“ popsal Václav Pecina, který se na aktivitách v Mongolsku dlouhodobě podílí. Obnova ekosystémů se poté projeví lepším zadržováním vody v půdě, zachytáváním prachu a písku, regulací teploty nebo růstem biodiverzity. To přispěje k ochraně vody, půdy, lidských sídel i živočichů před sluncem a větrem a vzniku nového zdroje potravy.
S aktivitami na zastavení postupu pouště začali vědci v loňském roce. Výsadba větrolamu v oplocenkách, které chrání vegetaci před zvířaty, byla dokončena na podzim 2022. Volba dřeviny přitom sledovala vláhové podmínky v půdě – u řeky se začínalo vrbami, které byly postupně nahrazovány topoly, rakytníkem a jilmem. „Již během první vegetační sezóny byl patrný obrovský potenciál krajiny pro regeneraci po vyloučení pastvy. V oplocenkách dostaly šanci nejen stromy, ale také vykvetly květiny, narostla vysoká tráva, do které se schoval hmyz a hlodavci, na ty zase přilétali ptáci. Z kůlů se staly oblíbené pozorovatelny pro dravce,“ nastínil Pecina. Naopak neoplocená kontrolní plocha s výsadbou vrb nepřežila ani týden.
Hlavním problémem lokality je extrémní pastva. Běžně se tam pasou ovce, krávy a koně, největší hrozbou ale bývají kozy. „V Mongolsku se také silně projevuje klimatická změna – narůst teploty, prodlužování period sucha nebo nárůst extrémních situací, jako jsou prachové bouře. To všechno se podepisuje na zhoršování stavu ekosystémů – vegetace je ve stresu a roste pomaleji,“ přiblížil vědec. Kombinace těchto faktorů vede k degradaci půdy, díky které se dříve úrodná krajina postupně začíná měnit v poušť. Přítomnost duny postup degradace ještě zrychluje. Písek, který kvůli devastující pastvě nemůže zadržet vegetace, všechno rychle zasypává.
Zásadním krokem je vybudování ochranného oplocení, které dá šanci rostlinám vyrůst – ať už na duně, na stepi nebo u vody. Nad rámec původních plánů několika segmentů větrolamu byla oplocena také mnohem rozsáhlejší část pohyblivé části duny. „Stěžejní je také přítomnost volně rostoucích keřů a bylin, které mohou v oploceném prostoru přirozeně nerušeně expandovat, a stabilizovat tak dunu v rychlejším čase, než to zvládnou stromy. Doplnění o stromy v budoucnu zvýší efektivitu a funkčnost systému,“ uvedl Pecina.
Letos na jaře vědci zaznamenali i úspěch s prvním zalesněním. „I v souvislosti s tím jsme v září realizovali další experiment vedený doktorem Juřičkou v rozsáhlém prostoru oplocené duny, který byl původně ponechán bez výsadeb. Vzhledem k potenciálu zdejších jilmů přirozeně kolonizovat písky jsme jej vybrali jako stabilizační dřevinu pro tuto extrémní ukázku zalesňování, která, jak doufáme, bude dále přejímána i do dalších oblastí Mongolska,“ popsal.
V rámci nového experimentu využili vědci také různá aditiva, která jilmům mohou pomoci přežít extrémní podmínky – mykorhízu, hydrogel, dřevěné uhlí a pelety z ovčí vlny. „Jedná se o širokou škálu možností v různých cenových kategoriích, které zohledňují jak spíše vědecké účely, tak místní dostupnost materiálů a udržitelnost. Jak se bude experiment vyvíjet dál uvidíme v následujících letech,“ uzavřel Pecina.
Na obnově mongolské krajiny spolupracují vědci z MENDELU s Deutsche Gesellschaft für Internationale Zusammenarbeit (GIZ) v rámci projektu STREAM. Realizaci projektu STREAM finančně podpořila Evropská unie a německé Spolkové ministerstvo pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Mendelova univerzita v Brně vede konsorcium dvanácti institucí, které se podílejí na lesnické části projektu vedené GIZ.
Kontakty pro bližší informace: Ing. Václav Pecina, Ph.D., Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin AF MENDELU, vaclav.pecina@mendelu.cz, +420 731 920 599; Ing. David Juřička, Ph.D., Ústav geologie a pedologie LDF MENDELU, david.juricka@mendelu.cz
Více aktualit
-
Pandemie covid-19 zásadně ovlivnila podobu výuky technických oborů. Omezení praktické výuky tehdy přivedlo pedagogy Lesnické dřevařské fakulty MENDELU k hledání nových cest, jak studujícím zprostředkovat klíčové dovednosti. V důsledku této situace…16. 2. 2026
-
Loňský úhyn ryb v Dyji zapříčinil nedostatek kyslíku, toxická pěna ze sinic a…
Loňský úhyn ryb na řece Dyji u Bulhar na Břeclavsku s největší pravděpodobností způsobilo několik faktorů. Tím hlavním byl nedostatek kyslíku. K úhynu ale rovněž dopomohla vysoká teplota vody a toxická pěna, která vznikla ze sinic ve vodní nádrži…12. 2. 2026 -
V Brně-Komíně se otevírá nová pobočka Univerzity třetího věku
Mendelova univerzita v Brně ve spolupráci s městskou částí Brno-Komín otevírá novou pobočku Univerzity třetího věku. Jde o vůbec první pobočku U3V MENDELU přímo na území města Brna mimo areál univerzity a zároveň již osmou pobočku v celé síti.…11. 2. 2026 -
Prohlídka laboratoří on-line i virtuální pitevní stůl. Výuku na MENDELU…
Výuka biologických a biotechnologických předmětů se na Agronomické fakultě MENDELU rozrůstá o digitální novinky. Podnětem k tomu byla dlouhotrvající distanční výuka během pandemie, při které museli pedagogové a pedagožky výuku upravovat a…10. 2. 2026 -
Soutěž Czech Brew Star na MENDELU představí piva ze šesti zemí, přihlášeno je…
Na Mendelově univerzitě Brně se dnes koná degustační den prvního ročníku mezinárodní soutěže nefiltrovaných a nepasterizovaných piv Czech Brew Star, navazuje na pilotní nultý ročník, který na univerzitě proběhl loni. Organizátorem je Beer Academy ve…6. 2. 2026 -
Antioxidanty v odpadních materiálech se dají využít v potravinářství i k…
Vědecký tým ze Zahradnické fakulty se zabývá výzkumem antioxidantů v odpadních materiálech, zejména ve dřevinách. Často totiž může rostlinný odpadní materiál obsahovat větší množství vybraných antioxidantů než běžné potraviny, využít se dají jak v…4. 2. 2026 -
Vědkyně z Agronomické fakulty je na Antarktidě. Zkoumá DNA mikroorganismů,…
Vědecké expedice na Antarktidu se účastní vědkyně Stanislava Bezdíček Králová poprvé pod záštitou Agronomické fakulty MENDELU. Na ledovém kontinentu zkoumá, jakým způsobem tamní mikroorganismy produkují bioaktivní peptidy. Součástí výzkumu je také…27. 1. 2026 -
MENDELU podepsala memorandum s Teplárnami Brno
Rektor Mendelovy univerzity v Brně Jan Mareš dnes s generálním ředitelem Tepláren Brno Petrem Fajmonem podepsal memorandum o vzájemné spolupráci mezi Mendelovou univerzitou a společností Teplárny Brno. Předmětem memoranda je navázání a rozvoj…22. 1. 2026 -
Profesor Ulrich převzal Cenu města Brna za technické vědy
Cenu města Brna v kategorii technické vědy včera převzal profesor Radomír Ulrich, dlouholetý pracovník Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU, vynikající odborník v oboru techniky a technologie lesní výroby. Ceny města Brna každoročně uděluje brněnské…21. 1. 2026 -
Prezident Pavel jmenoval novým rektorem Martina Klimánka
Prezident republiky Petr Pavel dnes na Pražském hradě jmenoval novým rektorem Mendelovy univerzity v Brně Martina Klimánka, dosavadního prorektora pro strategii, udržitelnost a účelovou činnost. Ten se s účinností od 31. března stane v pořadí 35.…20. 1. 2026