Odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU spočítali, zda je Česká republika schopna naplnit závazky, které jí vyplývají ze Zelené dohody pro Evropu v oblasti obnovitelných zdrojů energií za odvětví lesního hospodářství. Jedním z hlavních cílů EU v oblasti energetiky a ochrany klimatu je zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie na 32 % za celou EU. Česká republika se zavázala dosáhnout podílu 22 %.
„Abychom se k tomuto cíli přiblížili, bude v ČR vzhledem ke klimatickým, hospodářským a politickým podmínkám nadále hrát významnou roli lesní biomasa,“ uvedl Jakub Michal z Ústavu lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky MENDELU.
Pro energetické účely se zpracovává dřevo, které po pokácení nemá technologické využití. Typicky jde o větve, shnilé části kmenů stromů a podobně. Odborníci zjistili, že celkový roční disponibilní objem dendromasy pro energetické účely České republiky do roku 2036 činí 13,473 mil. tun s maximálním ročním podílem lesní biomasy 7,645 mil. tun. V období do roku 2018 činil přitom tento roční objem průměrně 7,896 mil. tun.
„Podíl lesní biomasy z primární produkce v palivovém mixu ČR je v současnosti na své maximální disponibilní hranici. Jeho další zvyšování při zachování principů trvale udržitelného hospodaření v lesích již není možné a mohlo by mít za následek ohrožení bezpečnosti dodávek v delším časovém horizontu včetně nebezpečí deformace trhů s dřevní surovinou v sortimentech technologického zpracování jako je pilařská kulatina, dříví pro průmysl papíru a celulózy nebo výroba aglomerovaných materiálů na bázi dřeva,“ říká Šafařík.
V roce 2013 činil v ČR podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové hrubé konečné spotřebě energie 13,93 %, v roce 2019 pak 16,24 %, což představuje celkový nárůst 2,31 procentního bodu za 6 let, a to při relativně stabilním podílu lesní biomasy v palivovém mixu a celkovém energetickém mixu v letech 2014–2017. K výraznějšímu zvýšení podílu lesní biomasy v palivovém mixu dochází až od roku 2018 vlivem přebytku palivového dříví a těžebního odpadu z primární produkce v důsledku kulminace těžeb kůrovcové kalamity.
„Toto navýšení je ale pouze přechodné a souvisí s intenzitou těžeb v převážně smrkových porostech. Do budoucna ale, pokud budeme chtít zachovat kvalitu našich lesů, nebude v lesích, kde brát,“ zdůrazňuje Šafařík. Státu doporučuje zaměřit se na odpady v papírnách, pilách nebo ve stavebnictví, kde zůstává nezpracovaný dřevní odpad. „V duchu cirkulární ekonomiky je v této oblasti určitě další prostor,“ dodal vědec.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Dalibor Šafařík, Ph.D., vedoucí Ústavu lesnické a dřevařské ekonomiky a politiky, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v Brně, tel.: 723 984 998, dalibor.safarik@mendelu.cz