Vědci budou pracovat s 15 případovými studiemi, které vyberou tak, aby ilustrovaly různé aspekty kulturního cestovního ruchu. „Zaměříme se na prostorové prvky, jako jsou periferní, deindustrializované a městské lokality, a také sociální prvky, jako je role místních aktérů. Předmětem našeho zájmu bude i nadměrný a nedostatečný cestovní ruch a vztah k regionální identitě,“ uvedla Šťastná. Český tým se v projektu zaměří na Jihomoravský kraj. Některé jeho periferie jako Vranovsko nebo Horňácko jsou postiženy vyšší nezaměstnaností a depopulačními tendencemi. „Přitom jsou turisticky atraktivní. Jedním z cílů projektu je zapojení takových mikroregionů do evropského cestovního ruchu. To by mělo ulevit velkým turistickým centrům jako je třeba Praha,“ uvedla Šťastná.
V Česku loni podle statistik EUROSTATu přenocovalo 26,8 milionu cizinců, což je asi desetina lidí směřujících do Velké Británie. Česko dál zaostává za státy jižní Evropy, Rakouskem, Německem nebo Nizozemskem. „Protože nemáme moře ani velehory, musíme se zaměřit na jiné formy cestovního ruchu, mezi nimiž může hrát významné místo právě kultura,“ uvedla Šťastná. Českým problémem je nadměrná koncentrace turistů v Praze, jezdí sem navíc zejména turisté ze sousedních zemí. Teprve po nich následují nerezidenti ze vzdálenějších destinací v čele s Rusy, Brity, Italy, Číňany, Korejci, Američany a Francouzi, od nichž lze očekávat delší průměrné délky pobytu a vyšší příjmy.
„I v tomto směru by větší evropeizace našich destinací mohla přispět ke zvýšení podílu cestovního ruchu na tvorbě hrubého domácího produktu a prosperitě regionů. Určitý problém představuje i skutečnost, že pokud cizinci navštíví místa mimo hlavní destinace, jde o návštěvy fakultativní, tedy bez ubytování. Ostatní destinace navíc zpravidla nedisponují infrastrukturou pro návštěvníky zvyklé na vyšší standardy ubytování a dalších služeb,“ uvedla Šťastná. Podle ní existuje celá řada nových trendů. Jedním z nich je tzv. „mediální turistika“, což je kulturní cestovní ruch související s návštěvami míst, kde probíhalo natáčení filmů a televizních seriálů. „V projektu se na tento typ cestovního ruchu zaměří partneři z Velké Británie. Bude se jednat o místa související se skotskou historií a kulturním dědictvím, jako jsou TV série Cizinka, ale také Statečné srdce, Marie, královna skotská a další,“ uvedla Šťastná. Projekt, který povede, má primárně hledat evropská řešení. Jeho smyslem je mimo jiné i zlepšovat důvěru mezi národy a státy prostřednictvím kulturního cestovního ruchu.
„K tomu je potřeba ukazovat nejen architektonické památky vysokého řádu, ale rozptýlit turisty do regionů. Jde nám mj. o rozvoj cestovního ruchu na venkově do míst, která jsou odlehlá od významných letišť i pozemních komunikací, jsou méně vybavena infrastrukturou, kapitálem a zkušenostmi. V tomto směru může sehrát významnou úlohu právě jižní Morava, kde lze vhodně spojit přírodní, architektonické, historické a folklórní dědictví s kulturou vína,“ uvedla Šťastná. Výstupem projektu budou metodiky uplatnitelné na různých úrovních státní správy a samosprávy, které umožní těm, co rozhodují, identifikovat potenciál konkrétního území a cílit na zatraktivnění místa. „Projekt by neměl být zaměřen na podporu jednotlivých aktivit. Ukazuje se totiž, že k dosažení vyšší úrovně zapojení do cestovního ruchu je třeba propojovat akce různého typu a nabízet regiony jako balíček,“ dodala Šťastná.
Kontakt pro bližší informace: prof. Dr. Ing. Milada Šťastná, tel.: 606 580 412, milada.stastna@mendelu.cz, vedoucí Ústavu aplikované a krajinné ekologie AF MENDELU
Více aktualit
-
Lidé z okolí Brna se stále častěji zapojují do péče o les, který kolem nich roste. Sbírají klestí, staví oplocenky, které chrání mladé stromky před zvěří, sází stromy a podobně. Začínají si uvědomovat, jak je lesnická práce náročná a lesa si více…18. 8. 2022
-
Dendrochronologové odebírali vzorky dřeva v Norsku
Porozumět, jaký dopad má klimatická změna na množství naplaveného dřeva na arktickém pobřeží, má napomoci aktuální výzkum, na kterém se podílejí vědci Mendelovy univerzity v Brně. Na začátku srpna odebírali vzorky z naplaveného dřeva na severu…16. 8. 2022 -
Čeští lesníci školí mongolské kolegy, snaží se zachránit místní lesy
Odborníci z České republiky učí svoje mongolské protějšky, jak se starat o les. Lesnictví je v Mongolsku na nízké úrovni. V oboru chybí znalosti i zkušenosti a situace s úbytkem a degradací lesních porostů je kritická. Čeští experti, kteří vedou…11. 8. 2022 -
Vědci budou sdílet informace, jak efektivně hospodařit s vodou
Voda se stává nedostatkovou surovinou a lidstvo se s ní bude muset naučit hospodařit. V době klimatické změny bude tento problém čím dál akutnější. Voda je už nyní v určitých obdobích nedostatkovou komoditou. Vědci z 11 zemí se nyní spojí a budou…9. 8. 2022 -
MENDELU získala doktorský diplom svého prvního rektora
Mendelově univerzitě v Brně (MENDELU) se podařilo získat doktorský diplom jejího prvního rektora Františka Bubáka. Více než sto let starou archiválii našla rodina Krausova z Prahy v pozůstalosti. Po zjištění, koho se vzácné dokumenty týkaly, je…5. 8. 2022 -
Stromy ve městech trpí, řešením je injektáž
Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se snaží pomoci dřevinám rostoucím v městské zástavbě. Pro stromy je nejen v důsledku klimatické změny toto prostředí poměrně nehostinné. Čelí řadě stresových faktorů, což je problém zejména u…3. 8. 2022 -
Expert: Česká krajina je k požárům náchylnější, než bývala
Aktuální rozsáhlý požár v Národním parku České Švýcarsko podle experta Mendelovy univerzity v Brně Petra Čermáka jasně ukazuje, jak je česká krajina v posledních letech k podobným rizikovým situacím náchylná. Vzhledem ke klimatické změně a s ní…27. 7. 2022 -
Fermentace dělá z hrachu superpotravinu
V posledních letech roste celosvětově poptávka po bílkovinách rostlinného původu. Lidé častěji volí bezmasé alternativy například z etických důvodů nebo z přesvědčení, že rostlinná produkce méně zatěžuje životní prostředí. Ve srovnání se živočišnými…26. 7. 2022 -
Doležel: Bez geneticky upravených plodin se neobejdeme
Klimatická změna znásobila nároky na světové zemědělství. Jednou z cest, jak se vyhnout nedostatku potravin, je pěstování geneticky upravených plodin. Řada zemí už tímto směrem vykročila, Evropská unie chystá změnu legislativního rámce. Jiná cesta…23. 7. 2022 -
Mendelova réva i po sto letech roste v Brně
Gregor Johann Mendel byl nejen zakladatelem genetiky. Jeho činnost se profilovala i v mnoha dalších směrech. S oblibou pěstoval na Starém Brně i další plodiny, například révu vinnou, kterou si podle dostupných informací přivezl z Itálie. Její další…22. 7. 2022