„Pokud ušetřím na ropě, mohu více utratit za jiné nákupy. To platí pro spotřebitele i pro podniky. Navzdory tomu se takový vývoj trhu hned tak neuvidí,“ uvedl Lacina. Propad cen ropy souvisí s koronavirovou krizí a výrazně sníženou globální poptávkou.

„Ropné vrty nejde ze dne na den „zašpuntovat“, proto když ekonomika přestane fungovat, nabídka zůstává a poptávka výrazně klesne. To vede k poklesu ceny a k situaci, kdy se producenti chtějí přebytků zbavit za „každou cenu“. Není to ale takový problém, jak to vypadá – ropa se obchoduje v měsíčních futures, zmiňované záporné ceny jsou kontrakty na dodání ropy na konci května. Červnové kontrakty stojí úplně jinak – zhruba „normálních“ 20 dolarů,“ uvedl Lacina, podle kterého jde zejména o hru spekulantů, kteří potřebovali za každou cenu uzavřít pozice, aby na konci května nemuseli ropu převzít a uskladnit.

Právě s uskladněním ropy jsou spojené vysoké náklady. „Kdyby snížení cen ropy bylo dlouhodobé, země, jako je Rusko, mohou mít problém s dopady kolabující ekonomiky a vnitřní politickou nestabilitou. Ta může zprostředkovaně ovlivňovat i nestabilitu celého regionu. Historicky trh s ropou vyvolal už několik válečných konfliktů,“ připomíná Lacina.

Pokles světových cen ropy se pozvolna začíná projevovat i na cenách pohonných hmot v České republice. Ty se dostaly po skoro čtyřech letech u benzinu i nafty pod 27 korun za litr. Pokud se ceny ropy udrží delší dobu na úrovni kolem 20 USD za barel, můžeme očekávat další pokles ceny benzínu k 25 korunám za litr, ale také pokles ceny u všech produktů, které využívají ropu nebo její deriváty jako základní surovinu.