Podle rektora Mendelovy univerzity v Brně Jana Mareše je Doležel v českém vědeckém prostředí naprosto výjimečnou osobností. Jako jeden z prvních na světě vypracoval metodu stanovení velikosti jaderného genomu rostlin pomocí průtokové cytometrie. „Významně přispěl k její standardizaci a širokému uplatnění, které zahrnuje genetiku a fyziologii rostlin, systematiku, taxonomii a populační biologii. Důležité praktické uplatnění tato metoda našla ve šlechtění rostlin,“ uvedl Mareš.
Přebírat čestný doktorát na univerzitě, kterou vystudoval, má pro Doležela zvláštní význam a přiznal, že první zmínce o udělení titulu nechtěl věřit a musel se ujistit, že se nejedná o omyl. „Má profesní dráha je spojena s výzkumem dědičné informace rostlin a udělení čestného doktorátu univerzitou nesoucí jméno Gregora Mendela, objevitele zákonů dědičnosti, je pro mne tím nejvyšším možným oceněním. Má radost je o to větší, že univerzita je mou alma mater a má vědecká dráha, která na ní úspěšně začala, se udělením tohoto mimořádného ocenění symbolicky uzavírá,“ popsal vědec, podle kterého se genetika stala jedním z nejvýznamnějších vědních oborů současnosti. Výsledky bádání, které staví na Mendelových objevech, se totiž dotýkají snad všech oblastí existence lidstva – od lékařství až po ochranu životního prostředí.
Ideální je pro vědeckou činnost podle Doležela badatelská svoboda s minimem omezení, ve které může vědec plně rozvinout svůj talent. Nezapomněl proto připomenout ve svém projevu dva muže, kteří mu tuto svobodu poskytli, a tím jeho vědeckou dráhu významně ovlivnili. Prvním byl profesor Jan Lužný, vedoucí Katedry šlechtění a základů zahradnictví v Lednici. „Otevřel mi dveře olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd, kde jsem mohl provádět své první experimenty. Právě to rozhodlo o mé profesionální dráze a snad vedlo i k dnešnímu ocenění,“ vysvětlil Doležel.
Druhým pro Doležela významným vědcem byl tehdejší vedoucí zmíněného Ústavu experimentální botaniky doktor František Novák, díky kterému mohl začít rozvíjet nové směry studia dědičné informace rostlin, včetně využití průtokové cytometrie. „S úsměvem dnes vzpomínám na zklamání, když jsem zjistil, že o využití této metody v genetice rostlin se pokouší několik dalších zahraničních pracovišť, která už dokonce na to téma publikovala několik článků. Můj tým však v této konkurenci nejen obstál, ale prosadil se jako průkopník a po více než tři desítky let se drží na špičce oboru,“ připomněl vědec. Stinnou stránkou vědecké činnosti je podle něj naopak přemíra regulace a administrativy, která svobodné bádání brzdí.
Pro Doležela je podstatnou součástí vědecké práce i udržování kontaktu se zemědělskou praxí. „Náš výzkumný tým proto spolupracuje na konkrétních úkolech s českými šlechtiteli v rámci projektu Národního centra kompetence a je také dlouhodobě zapojen do mezinárodních projektů šlechtění banánovníku,“ uvedl. Doležel vytvořil úspěšný program studia dědičné informace banánovníku, jehož plody jsou základní potravinou v mnoha rozvojových zemích. Podílel se na přečtení jeho dědičné informace a založil genotypovací centrum, které má důležitou úlohu při charakterizaci a záchraně genového bohatství pěstovaných odrůd a planých druhů banánovníku. Účastní se mezinárodních projektů zaměřených na šlechtění této plodiny pomocí nejnovějších metod molekulární biologie.
Jeho současný výzkum je zaměřený na studium uspořádání dědičné informace v trojrozměrném prostoru buněčného jádra a vlivu tohoto uspořádání na funkci dědičné informace, regulaci růstu a vývoje rostlin a jejich reakci na faktory vnějšího prostředí. „Výsledky, které spolu s kolegy získáváme, umožní aplikaci nových metod pro šlechtění plodin, které budou adaptované na změnu klimatu, budou mít lepší užitné vlastnosti a umožní udržitelnou produkci potravin šetrnou vůči životnímu prostředí,“ vysvětlil. Širší problematice zajištění dostatku potravin se pak ve spolupráci s několika týmy Akademie věd věnuje ve výzkumném programu Strategie AV21 „Potraviny pro budoucnost“.
Doležel se narodil v roce 1954 v Olomouci. V roce 1978 vystudoval Agronomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně (dnes Mendelova univerzita v Brně). Aktuálně působí jako vědecký ředitel Centra regionu Haná pro biotechnology a zemědělský výzkum v Olomouci. Od roku 2019 je předsedou vědecké rady GAČR. V minulosti obdržel řadu cen, v roce 2018 například Národní cenu vlády Česká hlava. Čestný doktorát naposledy od Mendelovy univerzity převzal v roce 2019 sir Paul Nurse, genetik, buněčný biolog a profesor mikrobiologie, který je mimo jiné držitelem Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu. Udělení titulu bylo součástí oslav sta let od založení univerzity.
Více aktualit
-
Z 23. ročníku Českých akademických her v Ostravě si studující z MENDELU přivezli 14 medailí. Mendelovu univerzitu v Brně na Českých akademických hrách reprezentovalo celkem 16 sportujících. Letošní ročník hostila společně Ostravská univerzita a…4. 7. 2025
-
Horko a sucho škodí městským trávníkům. Zvýšit odolnost mají nové druhy z…
Na městské trávníky ale i na travní porosty ve volné krajině negativně dopadá změna klimatu. Ta s sebou přináší horko a sucho, které způsobuje nejen vysychání trávníků, ale také změnu jejich složení a klesající druhovou rozmanitost. Trávníky a…2. 7. 2025 -
Výzkumný tým Mendelovy univerzity v Brně rozšiřuje zkoumání plýtvání…
Výzkumnice z PEF MENDELU se věnují už více než 7 let tématu plýtvání potravinami z nejrůznějších úhlů pohledu. Jejich cílem je najít metody a prostředky, jak ovlivnit domácnosti i jednotlivce, aby snížili množství vyhozených potravin do popelnic a…1. 7. 2025 -
Univerzita podepsala memorandum s výzkumnou organizací Agritec Plant Research
Mendelova univerzita v Brně a výzkumná organizace Agritec Plant Research s.r.o. uzavřely memorandum o spolupráci. Kontrakt podpoří spolupráci při realizaci aktivit směřujících k rozvoji obou účastníků tohoto memoranda. Obě strany vnímají posílení…27. 6. 2025 -
Obnovující se krajina po požáru svědčí suchomilným druhům brouků
V květnu 2012 zasáhl požár přibližně 165 hektarů lesa v oblasti Moravské Sahary. Výzkum ukázal, že požár měl pozitivní dopad na obnovu biodiverzity. Vědci a vědkyně z Lesnické a dřevařské a Agronomické fakulty MENDELU pod vedením Emanuela Kuly se…24. 6. 2025 -
Ve druhém ročníku studentské soutěže MENDELU Boost vyhrály zdravé energy shoty
Vítězem druhého ročníku studentské soutěže podnikatelských nápadů MENDELU Boost se staly zdravé energetické nápoje. Druhé místo obsadily automobilové doplňky z 3D tiskárny se speciální povrchovou úpravou, třetí místo získaly drony ze dřeva. Odborná…23. 6. 2025 -
MENDELU otevírá zrekonstruovanou budovu Ústavu chemie a biochemie
Po přibližně dvou letech otevírá Mendelova univerzita v Brně opět budovu D, která prošla kompletní rekonstrukcí. Budova, ve které sídlí Ústav chemie a biochemie, nově nese jméno Pavilon profesora Adama, podle zesnulého Vojtěcha Adama, který ústav…20. 6. 2025 -
Mendelova univerzita v Brně povede mezinárodní projekt na podporu inovací v…
Mendelova univerzita v Brně získala prestižní grant od Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) a povede mezinárodní projekt InnovPrecMed zaměřený na podporu rozvoje inovací v oblasti precizní medicíny. Projekt propojí univerzity,…12. 6. 2025 -
Digitální revoluce a stárnutí populace: Jak se mění evropský trh práce?
Digitální technologie přetvářejí evropský trh práce tempem, které nemá obdoby. Umělá inteligence, automatizace, robotika nebo cloud computing už nejsou jen pojmy z budoucnosti – staly se součástí každodenního pracovního života. Zároveň je počet…10. 6. 2025 -
Studující ZF MENDELU vystavují na akci Festival International de Jardins v…
Tým studujících Zahradnické fakulty letos vystavuje na 20. ročníku unikátní světové výstavy Festival Internacional de Jardins v portugalském Ponte de Lima. V rámci tématu Zahrada Míru – Zahrada pro mír se studentkám a studentovi podařilo zaujmout…5. 6. 2025