Vědci stanovili dva základní postupy. Prvním byla aplikace pomocných látek do půdy. Klíčovou látkou jsou pro vědce hydroabsorbenty, tedy látky, které zadržují vodu v půdě. „Pro experimenty byly využity dva typy pomocných půdních látek s touto vlastností – přírodní lignit, jehož zdroje jsou snadno využitelné, a hydroabsorbent s názvem Hydrogel,“ nastínil Petr Salaš ze Zahradnické fakulty MENDELU. V druhé fázi využili technologii WASP (water absorbing seed process), ve které je hydroabsorbent součástí směsi, do které ve spolupráci s německou firmou vědci obalili osivo vybraných jetelovin a travin. Díky obalení směsí bude mít porost na začátku klíčení dostatek vody. „Když se obalené osivo vyseje do půdy, zaprší nebo se zaleje, hydroabsorbent nabobtná, a když semeno začne klíčit, má k dispozici ihned zdroj vody. Kořínky totiž okamžitě vyhledají hydroabsorbent, napojí se na jeho strukturu a čerpají vodu,“ přiblížil Salaš.
Pro zlepšení degradovaných půd testovali vědci různé kombinace hydroabsorbentů a přírodního lignitu jak v dílčích experimentech, tak i v rámci poloprovozních pokusů ve spolupráci se soukromým zemědělcem. Využili jihomoravský lignit neboli hnědé uhlí, který je blízko rašelině. Není příliš vhodný ke spalování, ale dobře se hodí k využití v zemědělství, i lignit totiž působí jako přírodní hydroabsorbent. „Dvacet let jsme u nás na fakultě věnovali neenergickému využití lignitu, který se donedávna těžil na jižní Moravě. A jedním z možných využití je právě použití v zemědělství jako podpůrného prostředku pro rozvoj půdní organické hmoty,“ uvedl Miloslav Pekař z Fakulty chemické VUT.
Projekt poukazuje na to, že je třeba brát ohled na nedostatek vody, a změnit určité postupy v zemědělství. „Poslední roky máme velice intenzivní projevy sucha na mnoha místech, i v letošním roce najdete právě na jižní Moravě podniky, které mají nižší výnosy. Bez zásahů, na které poukazuje tento projekt, udržet výnosy bohužel nedokážeme. Jediným zdrojem vody jsou u nás srážky, takže zemědělec už nemůže sázet jen na to, že zaprší, ale musí kalkulovat s tím, aby vodu měl. Bez vody žádná plodina nedá výnos,“ upozornil klimatolog Jaroslav Rožnovský ze ZF MENDELU, který se zabývá suchem.
Polní pokusy probíhaly v horizontu několika let na travních a jetelovinotravních porostech na čtyřech místech s odlišnými půdními i klimatickými podmínkami, v Hodoníně, Lednici, Troubsku a Zubří. Výsledky využijí nejen zemědělci, ale i správci zeleně a lidé, kteří obhospodařují extenzivní travnaté plochy. „Extenzivní znamená v tomto případě, že nemáme zabezpečenou závlahu nebo máme extrémní plochy. Škála je velmi široká. Podmínky, které byly na pokusné ploše v Hodoníně, dnes existují třeba i ve městech, kde je velmi složité udržovat a dělat management travních porostů,“ objasnil Salaš.
Projekt Revitalizace zemědělské půdy v oblastech ČR ohrožených suchem koordinovala Zahradnická fakulta MENDELU. Spolupracovala s Fakultou chemickou Vysokého učení technického v Brně a s firmami OSEVA vývoj a výzkum s.r.o. Zubří a Zemědělský výzkum, spol. s.r.o. Troubsko. Zástupci týmu převzali ocenění v historické budově Národního muzea v Praze v rámci gala večera 10. ročníku Dne TA ČR 2022, tento ročník nesl podtitul Výzkum bez předsudků. Ocenění si převzali koordinátor projektu a vedoucí týmu řešitelů z Ústavu šlechtění a množení zahradnických rostlin ZF MENDELU Petr Salaš a zástupci partnerů projektu Jan Frydrych, Miloslav Pekař a Tomáš Vymyslický.
Kontakt pro bližší informace: doc. Dr. Ing. Petr Salaš, tel.: +420 724 283 920, petr.salas@mendelu.cz, vedoucí Ústavu šlechtění a množení zahradnických rostlin, Zahradnická fakulta
Video s medailonkem oceněného projektu
