„Přestože zimní srážky od prosince loňského roku do letošního února dosahovaly 90 – 190 % dlouhodobého průměru, kvůli vyšším teplotám o 1,2°- 2,7°C sníh neležel ve středních a nízkých polohách s nadmořskou výškou pod 400 m n. m. A právě to je pro stav zásoby vody klíčové. Kvůli pokračujícím vyšším teplotám začalo i jaro dřív a vegetace prostě vodu z krajiny i dřív odčerpává,“ uvedl Zdeněk Žalud, vedoucí Ústavu agrosystémů a bioklimatologie na Mendelově univerzitě v Brně.
Voda z tajícího sněhu z vyšších poloh doplnila i velké nádrže (např. Želivka je naplněna na 97, 5 %), ale nedokázala nasytit půdní profil, ani doplnit deficit spodních vod a nížinné polohy tak skutečně trpí. Současnému stavu bohužel napomáhají i aktuální nižší srážkové úhrny a větrné počasí, což vede k vysušení především povrchové vrstvy půdy. Správci vodních toků, Povodí Vltavy a Povodí Moravy, se shodli, že v tuto chvíli nejsou, na rozdíl od podzemních zdrojů, bezprostředně ohroženy povrchové zdroje pitné vody. Současně však dodávají, že prakticky na všech významných tocích zaznamenali podprůměrné průtoky. Všichni přítomní se dále shodli, že při srovnání s rokem 2018 začalo zemědělské sucho o 14 dní dříve. Do vegetační sezóny navíc vstupujeme podle dosavadních údajů s větším kumulovaným vláhovým deficitem.
Více než 92 % území Česka je v současné době postiženo zemědělským suchem. Zemědělci reportují do portálu intersucho.cz informace o významných dopadech (lokálně až 40 % propad výnosu) především na pšenici, řepku a vzcházející porosty jařin. S očekáváním vyhlížejí tento víkend, který by mohl být podle meteorologů deštivý. Ani s případným příchodem předpovídaných srážek však nelze počítat se zásadním zlepšení v případě hydrologického sucha. S ohledem na to, že aktuální suchá epizoda je čtvrtou v posledních pěti letech a probíhající změna klimatu pravděpodobnost sucha zvyšuje, doporučili přítomní experti následující okamžitá opatření.
Veřejná správa i samosprávy by například měly kromě existujících portálů www.chmi.cz (meteorologické a hydrologické sucho) a www.intersucho.cz (zemědělské sucho) využívat i integrované informace ze systému HAMR (http://hamr.chmi.cz/). Je třeba dále klást důraz na zvyšování odolnosti celé společnosti vůči dopadům sucha a nedostatku vody a problém řešit uplatněním preventivních a systémových opatření. Omezující opatření na straně spotřeby či poskytování finančních kompenzací za sucho, nejsou v budoucím klimatu udržitelným řešením. I proto je důležité, aby se každý z nás choval ve spotřebě zodpovědně.
Systémové řešení zejména zemědělského sucha vidí experti v podpoře odrůdové, plodinové diverzifikace a pěstebních systémů (např. odrůdové a plodinové směsi; agrolesnictví atp.) včetně podpory nákupu vhodné techniky. K tomu je třeba odstranit překážky bránící jejich rychlému využití. Experti dále navrhují podporu zavádění moderních postupů v oblasti zpracování půdy např. „no-till“ s meziplodinami, které povedou ke zlepšení půdní struktury, omezení eroze a zvýšení retenční schopnosti půdy. Proto je podle nich třeba co nejdříve podpořit rychlé provozní testování optimálních postupů, včetně demonstrace v reálných podmínkách pilotních farem tak, aby bylo možné programy podpory správně nastavit a technologie aplikovat.
Zásadní je podle nich pokračovat v podpoře budování soustav vodních nádrží se zásobní, protierozní i protipovodňovou funkcí a posilovat vodní zdroje a jejich ochranu prioritně v místech s napjatou vodní bilancí. V těchto ohrožených místech je také nutné více se soustředit na podporu lepšího využívání vodních zdrojů.
Experti dále apelují na zvýšení úrovně právní ochrany vodních zdrojů. Transparentní odpovědnost za strategické a operativní rozhodování o vodních zdrojích by měla přesahovat volební cykly. Narovnané by také měly být disproporce mezi úhradami za povrchové a podzemní zdroje vody. „Samozřejmě jsou zcela zásadní i opatření v krajině, jako je podpora realizací pozemkových úprav či obnova a budování efektivních závlah. Je třeba je však zavádět systémově po posouzení důsledků opatření na celé povodí a s ohledem na měnící se klimatické podmínky,“ vysvětlil jedno z navrhovaných řešení Miroslav Trnka z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie (AF). Experti, kteří se sešli 24. dubna v sídle Státního pozemkového úřadu, navrhují pro co nejširší a nejrychlejší rozšíření těchto postupů využívat podpůrných opatření jako jsou například zrychlené odpisy, krytí úroků ze splátek apod. Jako poslední, nicméně zásadní krok, navrhují systematicky zvyšovat společenské povědomí o problematice vodních zdrojů i možnostech jejich lepšího využívání všemi sektory.
Více aktualit
-
Vědci z LDF MENDELU absolvovali v pořadí již druhou cestu za naplaveným dřevem na severní pobřeží Norska. Podobně jako v roce 2022 odebírali z naplaveného dřeva vzorky, které podrobí analýze v dendrochronologické a anatomické laboratoři MENDELU.…26. 9. 2023
-
MENDELU navštívil ministr zemědělství Marek Výborný
Mendelovu univerzitu dnes navštívil ministr zemědělství Marek Výborný. S vedením univerzity jednal o podpoře školního lesního i zemědělského podniku v rámci dotačních titulů, podpoře koncepce vzdělávání v agrárním sektoru i podpisu memoranda o…25. 9. 2023 -
Ceny rektora MENDELU dostalo sedm laureátek a laureátů
Sedm zaměstnanců a studentů Mendelovy univerzity v Brně dnes obdrželo Ceny rektora MENDELU za mimořádné výsledky své práce. Ocenění od rektora převzal například Radek Pokorný, který se významně podílí na popularizaci vědy a lesnictví, nebo Petr Rádl…21. 9. 2023 -
V Adamově mají nový lesopark, vznikl ve spolupráci se Školním lesním podnikem
Město Adamov veřejnosti představilo po třech letech prací nové relaxační místo s hracími i vzdělávacími prvky – Pohádkový lesopark. Vznikl na území bývalé skládky, v sousedství adamovského sídliště Ptačina. Pozemky Mendelovy univerzity, na nichž se…20. 9. 2023 -
Lesníci budou řešit adaptaci lesů v době globálních změn
Adaptace lesů na klimatickou změnu, pěstování druhově, prostorově i věkově pestrých lesů a udržitelná produkce dřeva. Nejen tato témata budou lesníci řešit na mezinárodní konferenci Pěstování nestejnověkých lesů: pohled na adaptaci lesů v době…18. 9. 2023 -
Titul honoris causa dostala na MENDELU nobelistka Emmanuelle Charpentier
Čestný vědecký titul doctor honoris causa dnes na Mendelově univerzitě v Brně převzala Emmanuelle Charpentier, francouzská výzkumnice v oblastech mikrobiologie, genetiky a biochemie. Vědkyně získala v roce 2020 společně s kolegyní Jennifer Doudna…13. 9. 2023 -
Jak zachovat učitelskou profesi udržitelnou? Tím se bude zabývat konference…
Učitelé patří k rizikovým skupinám ohroženým syndromem vyhoření. Jejich představy o školství se po absolutoriu na pedagogických či jiných fakultách rozcházejí s realitou, se kterou se denně potkávají ve školách. V důsledku toho ztrácí motivaci pro…11. 9. 2023 -
Experti z MENDELU hodnotili kvalitu nově vyšlechtěných druhů třapatkovek
Třapatkovky (Echinacea) jsou okrasné rostliny známé pro své léčivé účinky. Využívali je už domorodí obyvatelé Severní Ameriky, dnes se doporučují především na podporu imunity. Šlechtění těchto nenáročných trvalek se posledních dvanáct let věnují…7. 9. 2023 -
Krajinářští architekti se zaměří na globální výzvy současného světa
Mezinárodní konference Evropské rady škol krajinářské architektury ECLAS 2023: Labyrinth of the World – Landscape Crossroads přinese diskuzi o současných globálních změnách a jejich dopadu na krajinářskou architekturu a tvorbu prostředí. Jako hlavní…5. 9. 2023 -
Studentka MENDELU získala cenu Selgen za výzkum reakce ozimých pšenic na sucho
Na aktuální potřeby zemědělců v souvislosti se změnou klimatu a častějším výskytem sucha zareagovala ve svém výzkumu studentka MENDELU Nicole Frantová. V rámci disertační práce se úspěšná doktorandka zaměřila na testování reakcí různých odrůd…31. 8. 2023