„Přestože zimní srážky od prosince loňského roku do letošního února dosahovaly 90 – 190 % dlouhodobého průměru, kvůli vyšším teplotám o 1,2°- 2,7°C sníh neležel ve středních a nízkých polohách s nadmořskou výškou pod 400 m n. m. A právě to je pro stav zásoby vody klíčové. Kvůli pokračujícím vyšším teplotám začalo i jaro dřív a vegetace prostě vodu z krajiny i dřív odčerpává,“ uvedl Zdeněk Žalud, vedoucí Ústavu agrosystémů a bioklimatologie na Mendelově univerzitě v Brně.
Voda z tajícího sněhu z vyšších poloh doplnila i velké nádrže (např. Želivka je naplněna na 97, 5 %), ale nedokázala nasytit půdní profil, ani doplnit deficit spodních vod a nížinné polohy tak skutečně trpí. Současnému stavu bohužel napomáhají i aktuální nižší srážkové úhrny a větrné počasí, což vede k vysušení především povrchové vrstvy půdy. Správci vodních toků, Povodí Vltavy a Povodí Moravy, se shodli, že v tuto chvíli nejsou, na rozdíl od podzemních zdrojů, bezprostředně ohroženy povrchové zdroje pitné vody. Současně však dodávají, že prakticky na všech významných tocích zaznamenali podprůměrné průtoky. Všichni přítomní se dále shodli, že při srovnání s rokem 2018 začalo zemědělské sucho o 14 dní dříve. Do vegetační sezóny navíc vstupujeme podle dosavadních údajů s větším kumulovaným vláhovým deficitem.
Více než 92 % území Česka je v současné době postiženo zemědělským suchem. Zemědělci reportují do portálu intersucho.cz informace o významných dopadech (lokálně až 40 % propad výnosu) především na pšenici, řepku a vzcházející porosty jařin. S očekáváním vyhlížejí tento víkend, který by mohl být podle meteorologů deštivý. Ani s případným příchodem předpovídaných srážek však nelze počítat se zásadním zlepšení v případě hydrologického sucha. S ohledem na to, že aktuální suchá epizoda je čtvrtou v posledních pěti letech a probíhající změna klimatu pravděpodobnost sucha zvyšuje, doporučili přítomní experti následující okamžitá opatření.
Veřejná správa i samosprávy by například měly kromě existujících portálů www.chmi.cz (meteorologické a hydrologické sucho) a www.intersucho.cz (zemědělské sucho) využívat i integrované informace ze systému HAMR (http://hamr.chmi.cz/). Je třeba dále klást důraz na zvyšování odolnosti celé společnosti vůči dopadům sucha a nedostatku vody a problém řešit uplatněním preventivních a systémových opatření. Omezující opatření na straně spotřeby či poskytování finančních kompenzací za sucho, nejsou v budoucím klimatu udržitelným řešením. I proto je důležité, aby se každý z nás choval ve spotřebě zodpovědně.
Systémové řešení zejména zemědělského sucha vidí experti v podpoře odrůdové, plodinové diverzifikace a pěstebních systémů (např. odrůdové a plodinové směsi; agrolesnictví atp.) včetně podpory nákupu vhodné techniky. K tomu je třeba odstranit překážky bránící jejich rychlému využití. Experti dále navrhují podporu zavádění moderních postupů v oblasti zpracování půdy např. „no-till“ s meziplodinami, které povedou ke zlepšení půdní struktury, omezení eroze a zvýšení retenční schopnosti půdy. Proto je podle nich třeba co nejdříve podpořit rychlé provozní testování optimálních postupů, včetně demonstrace v reálných podmínkách pilotních farem tak, aby bylo možné programy podpory správně nastavit a technologie aplikovat.
Zásadní je podle nich pokračovat v podpoře budování soustav vodních nádrží se zásobní, protierozní i protipovodňovou funkcí a posilovat vodní zdroje a jejich ochranu prioritně v místech s napjatou vodní bilancí. V těchto ohrožených místech je také nutné více se soustředit na podporu lepšího využívání vodních zdrojů.
Experti dále apelují na zvýšení úrovně právní ochrany vodních zdrojů. Transparentní odpovědnost za strategické a operativní rozhodování o vodních zdrojích by měla přesahovat volební cykly. Narovnané by také měly být disproporce mezi úhradami za povrchové a podzemní zdroje vody. „Samozřejmě jsou zcela zásadní i opatření v krajině, jako je podpora realizací pozemkových úprav či obnova a budování efektivních závlah. Je třeba je však zavádět systémově po posouzení důsledků opatření na celé povodí a s ohledem na měnící se klimatické podmínky,“ vysvětlil jedno z navrhovaných řešení Miroslav Trnka z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie (AF). Experti, kteří se sešli 24. dubna v sídle Státního pozemkového úřadu, navrhují pro co nejširší a nejrychlejší rozšíření těchto postupů využívat podpůrných opatření jako jsou například zrychlené odpisy, krytí úroků ze splátek apod. Jako poslední, nicméně zásadní krok, navrhují systematicky zvyšovat společenské povědomí o problematice vodních zdrojů i možnostech jejich lepšího využívání všemi sektory.
Více aktualit
-
Mendelově univerzitě v Brně (MENDELU) se podařilo získat doktorský diplom jejího prvního rektora Františka Bubáka. Více než sto let starou archiválii našla rodina Krausova z Prahy v pozůstalosti. Po zjištění, koho se vzácné dokumenty týkaly, je…5. 8. 2022
-
Stromy ve městech trpí, řešením je injektáž
Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se snaží pomoci dřevinám rostoucím v městské zástavbě. Pro stromy je nejen v důsledku klimatické změny toto prostředí poměrně nehostinné. Čelí řadě stresových faktorů, což je problém zejména u…3. 8. 2022 -
Expert: Česká krajina je k požárům náchylnější, než bývala
Aktuální rozsáhlý požár v Národním parku České Švýcarsko podle experta Mendelovy univerzity v Brně Petra Čermáka jasně ukazuje, jak je česká krajina v posledních letech k podobným rizikovým situacím náchylná. Vzhledem ke klimatické změně a s ní…27. 7. 2022 -
Fermentace dělá z hrachu superpotravinu
V posledních letech roste celosvětově poptávka po bílkovinách rostlinného původu. Lidé častěji volí bezmasé alternativy například z etických důvodů nebo z přesvědčení, že rostlinná produkce méně zatěžuje životní prostředí. Ve srovnání se živočišnými…26. 7. 2022 -
Doležel: Bez geneticky upravených plodin se neobejdeme
Klimatická změna znásobila nároky na světové zemědělství. Jednou z cest, jak se vyhnout nedostatku potravin, je pěstování geneticky upravených plodin. Řada zemí už tímto směrem vykročila, Evropská unie chystá změnu legislativního rámce. Jiná cesta…23. 7. 2022 -
Mendelova réva i po sto letech roste v Brně
Gregor Johann Mendel byl nejen zakladatelem genetiky. Jeho činnost se profilovala i v mnoha dalších směrech. S oblibou pěstoval na Starém Brně i další plodiny, například révu vinnou, kterou si podle dostupných informací přivezl z Itálie. Její další…22. 7. 2022 -
Brno je díky Mendelovi mekkou genetiků
Navštívit Augustiniánské opatství na Starém Brně, kde žil a pracoval zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel, je pro světově uznávané vědecké kapacity v oboru genetika a příbuzných oblastech totéž jako zavítat do Mekky. Shodli se na tom nobelisté a…21. 7. 2022 -
Do Brna se sjely vědecké špičky z celého světa oslavit Mendela
Dnes přesně na den uplynulo 200 let od narození jednoho z největších vědeckých géniů historie. K poctě slavného genetika Gregora Johanna Mendela se do Brna sjely vědecké kapacity z celého světa včetně tří nobelistů, kteří budou ve čtvrtek přednášet…20. 7. 2022 -
Vlkům ve Slezských Beskydech se narodila vlčata
Smečka pohybující se na česko-polském pomezí přivedla letos na jaře na svět potomky. Reprodukci potvrdily záběry z fotopastí, ale také přímé pozorování vlčat v terénu. Monitoring vlků v oblasti provádí terénní pracovníci Hnutí DUHA Šelmy ve…15. 7. 2022 -
Výročí Mendela si v Brně připomenou vědci z celého světa, mezi nimi tři…
Téměř 400 odborníků a vědeckých kapacit z celého světa přijede do Brna na velkou mezinárodní genetickou konferenci Mendel Genetics Conference, která je vyvrcholením oslav dvoustého výročí narození zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela. Mezi…13. 7. 2022