Jeskynní prostředí je velice specifické a konzervativní. Klimatická změna způsobuje řadu nových jevů. Na jedné straně jsou to dlouhá období sucha, na druhé straně průtrže mračen, které způsobují rychlé zaplavení jeskynních systémů až po krápníky, na nichž se ukládají sedimenty organické hmoty. „S úbytkem skapových vod souvisí zpomalení růstu krápníků, které v některých jeskyních Moravského krasu pozorujeme,“ uvedl Pavlík. Vědec také upozornil na měnící se vnitřní poměry v Býčí skále, které způsobují posuny plísní na nová místa stěn jeskyně. Změny jsou na první laický pohled nepatrné, ale při pravidelném vědeckém pozorování jsou „obrovské“. Proděkan FRRMS Pavlík se přes 30 let věnuje výzkumu netuberkulózních mykobakterií. Jejich specifikem je schopnost přežít za minimálních zdrojů organické hmoty v různých, pro jiné mikroorganizmy nepříznivých podmínkách. Některé druhy těchto netuberkulózních mykobakterií žijí rovněž v jeskyních a jsou vázány na přítomnost vody a organické hmoty, kterou odbourávají.
Výzkum brněnských vědců mimo jiné boří představy návštěvníků Moravského krasu, že voda vytékající z jeskyně je čistá, průzračná a bezpečná. „Opak je pravdou. Je to klasická povrchová voda, která je navíc často kontaminována odpadními vodami z obcí. Jeskynním prostředím, které není schopno tuto znečištěnou vodu vyčistit, pouze původně povrchová voda protéká,“ uvedl Pavlík. Podle jeho názoru některé druhy netuberkulózních mykobakterií mohou ohrožovat zdraví speleologů a výzkumníků. Proto je nutné veškerý organický materiál v jeskyních považovat za zdravotně rizikový.
Problémy přináší organicky znečištěné povrchové vody, které do CHKO Moravský kras vtékají z celého jeho povodí. Zdrojem znečištění je zemědělská činnost, obce nenapojené na čistírny odpadních vod a domy ve vesnicích, které nejsou napojeny na fungující kanalizační systém. Odpady z domů se dostávají do krasového podzemí. Při nedostatku vody se sedimenty v povrchových vodách zahušťují. V některých jezírcích následně chybí kyslík, což vede k anaerobnímu rozkladu organické hmoty, jenž je spojený se značně nepříjemným zápachem. Do podzemí se také dostávají s povrchovou vodou bakterie, zbytky rostlin a živočichů, které se v něm zvolna rozkládají. Na jedné straně se klima v jeskyních mění v souvislosti se suchem, na straně druhé dochází k náhlým povodním, které posunují organické sedimenty v jeskyních často až do míst, ve kterých nebývaly, nebo do těchto míst byly naplavovány v malém množství.
Změny v jeskyních vedou k tomu, že v některých místech mizí bezobratlí živočichové, kterými jsou např. nitěnky a právě ty dříve tuto organickou hmotu odbourávaly. „Prostředí je pro ně tak husté a nepříznivé, že v něm nepřežijí. Rovněž žížaly opouští vysychající organické sedimenty, nebo v nich hynou. Tyto významné změny jsou způsobené nedostatkem vody,“ uvedl Pavlík. Změny v podzemí se podle něj projevují s obrovským zpožděním, tak že si jich většina návštěvníků nevšimne. Na povrchu Moravského krasu jsou však změny spojené se suchem dramatické už nyní.
„Jehličnany usychají a jsou následně napadány kůrovcem. Dochází k odlesnění a následné erozi, která je nejen vodní, ale i větrná. V suchých letních dnech jsou vidět velké mraky prachu. Krajina je v krasovém území na povrchu snadno zranitelná, protože vápenec velmi snadno propouští vodu. Proto toto území potřebuje mít stálý malý přísun dešťové vody, která dlouhodobě chybí,“ říká Pavlík. Proto doporučil zlepšit hospodaření s vodou a zvýšit její zadržování v krajině. Nebezpečné je na krasovém území vrtání hlubokých studní, které mohou výrazně ohrozit hladinu spodní vody. Pavlík se také zasazuje o účinnější zadržování povodňových vln na povrchu, aby se neocitaly v jednom okamžiku v podzemí. „Sucho určitě nevyřešíme. Situace u nás bude brzy podobná jako na Balkánu. Aridní, tedy suché podnebí je realita, která k nám přijde. Můžeme ale změnit druhovou skladbu stromů, které budou pěstovány, čímž se proces vysychání krajiny zpomalí. Příroda si pak pomůže sama, důvěřujme jí a dejme jí k tomu příležitost,“ dodal Pavlík.
Kontakt pro bližší informace: prof. MVDr. Ivo Pavlík, CSc., proděkan Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií MENDELU, tel.: 773 491 836, ivo.pavlik@mendelu.cz
Více aktualit
-
Školní zemědělský podnik v Žabčicích navštívil ministr zemědělství Marek Výborný, ministr životního prostředí Petr Hladík a hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich. S vedením univerzity a zemědělského podniku jednali například o zemědělské politice…26. 7. 2024
-
Evropská komise podpořila novou evropskou univerzitní alianci HEROES, která…
Aliance HEROES spojuje devět univerzit aplikovaných věd v rámci EU s jediným společným cílem: posílit odolnost regionů, ve kterých se nacházejí, a to prostřednictvím digitálních inovací. Celkem 120 000 studentů a 14 000 zaměstnanců rozprostřených ve…4. 7. 2024 -
Vědci zkouší prodloužit život imunitním buňkám, využívají látky chránící…
Na posílení imunitního systému lidí i zvířat se v novém výzkumu zaměřili vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Výzkumníci zkouší podpořit délku života imunitních buněk pomocí látek, které využívají rostliny k ochraně před stresem.…27. 6. 2024 -
Téměř třetina pokrmů, které se uvaří ve školních jídelnách, skončí jako odpad
Podrobný výzkum ve čtyřech školních jídelnách v Praze ukázal, že odpad z talířů žáků a nevydané pokrmy, které zůstávají po skončení výdeje v kuchyni, tvoří dohromady 31 % z hmotnosti uvařených pokrmů. Výzkum se uskutečnil v rámci projektu Prague…26. 6. 2024 -
Lesy Mendelovy univerzity zasáhla silná bouře, poničeny jsou tisíce stromů
Lesy Mendelovy univerzity zasáhla v pátek 21. června silná bouře. Ze tří polesí Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny), který v lesích MENDELU hospodaří, je nejvíce postiženo polesí Habrůvka. První odhady hovoří o více než 40…26. 6. 2024 -
MENDELU podpořila hry handicapované mládeže Emil Open
Mendelova univerzita se podílela na organizaci soutěžního dne sportu Boccia v rámci třináctého ročníku Evropských her handicapované mládeže Emil Open. Ředitelem soutěže byl Radek Procházka, paralympionik a absolvent Provozně ekonomické fakulty…24. 6. 2024 -
Studentskou soutěž MENDELU Boost vyhrál projekt Citymind: AI asistent pro města…
Vítězem prvního ročníku podnikatelské studentské soutěže MENDELU Boost se stal projekt Citymind, který slouží jako AI asistent pro města a obce. Druhé místo získalo hledání skrytých rizik a výhod na pozemcích. O třetí místo se dělí dostupné…19. 6. 2024 -
Přídavek hmyzu může zlepšit výživovou hodnotu masných výrobků
O hmyzu se mluví jako o potenciálním zdroji bílkovin pro budoucnost. Malé larvy obsahují vysoké množství proteinů i zdravých tuků. V porovnání s ostatními hospodářskými zvířaty se zdá být chov hmyzu také ekologičtější. Vědci z Agronomické fakulty…11. 6. 2024 -
Jak zastavit plýtvání potravinami? Na MENDELU vznikl FOOD WASTE INSTITUT
Stále rostoucí plýtvání potravinami je ekonomický, ekologický i etický problém. O jeho řešení se bude snažit FOOD WASTE INSTITUT (FWI), který má sídlo na Mendelově univerzitě v Brně. Univerzita je klíčovým partnerem tohoto unikátního projektu, na…5. 6. 2024 -
Studující Mendelovy univerzity v Brně a vrchní sládek pivovaru Starobrno uvaří…
Studující Mendelovy univerzity v Brně a pivovar Starobrno poprvé v historii společně připravili limitovanou edici pivního speciálu, který ponese název Chmendel. Ochutnají ho návštěvníci Mendel festivalu, který se bude konat 20. července v opatství a…5. 6. 2024