Jeskynní prostředí je velice specifické a konzervativní. Klimatická změna způsobuje řadu nových jevů. Na jedné straně jsou to dlouhá období sucha, na druhé straně průtrže mračen, které způsobují rychlé zaplavení jeskynních systémů až po krápníky, na nichž se ukládají sedimenty organické hmoty. „S úbytkem skapových vod souvisí zpomalení růstu krápníků, které v některých jeskyních Moravského krasu pozorujeme,“ uvedl Pavlík. Vědec také upozornil na měnící se vnitřní poměry v Býčí skále, které způsobují posuny plísní na nová místa stěn jeskyně. Změny jsou na první laický pohled nepatrné, ale při pravidelném vědeckém pozorování jsou „obrovské“. Proděkan FRRMS Pavlík se přes 30 let věnuje výzkumu netuberkulózních mykobakterií. Jejich specifikem je schopnost přežít za minimálních zdrojů organické hmoty v různých, pro jiné mikroorganizmy nepříznivých podmínkách. Některé druhy těchto netuberkulózních mykobakterií žijí rovněž v jeskyních a jsou vázány na přítomnost vody a organické hmoty, kterou odbourávají.

Výzkum brněnských vědců mimo jiné boří představy návštěvníků Moravského krasu, že voda vytékající z jeskyně je čistá, průzračná a bezpečná. „Opak je pravdou. Je to klasická povrchová voda, která je navíc často kontaminována odpadními vodami z obcí. Jeskynním prostředím, které není schopno tuto znečištěnou vodu vyčistit, pouze původně povrchová voda protéká,“ uvedl Pavlík. Podle jeho názoru některé druhy netuberkulózních mykobakterií mohou ohrožovat zdraví speleologů a výzkumníků. Proto je nutné veškerý organický materiál v jeskyních považovat za zdravotně rizikový.

Problémy přináší organicky znečištěné povrchové vody, které do CHKO Moravský kras vtékají z celého jeho povodí. Zdrojem znečištění je zemědělská činnost, obce nenapojené na čistírny odpadních vod a domy ve vesnicích, které nejsou napojeny na fungující kanalizační systém. Odpady z domů se dostávají do krasového podzemí. Při nedostatku vody se sedimenty v povrchových vodách zahušťují. V některých jezírcích následně chybí kyslík, což vede k anaerobnímu rozkladu organické hmoty, jenž je spojený se značně nepříjemným zápachem. Do podzemí se také dostávají s povrchovou vodou bakterie, zbytky rostlin a živočichů, které se v něm zvolna rozkládají. Na jedné straně se klima v jeskyních mění v souvislosti se suchem, na straně druhé dochází k náhlým povodním, které posunují organické sedimenty v jeskyních často až do míst, ve kterých nebývaly, nebo do těchto míst byly naplavovány v malém množství.

Změny v jeskyních vedou k tomu, že v některých místech mizí bezobratlí živočichové, kterými jsou např. nitěnky a právě ty dříve tuto organickou hmotu odbourávaly. „Prostředí je pro ně tak husté a nepříznivé, že v něm nepřežijí. Rovněž žížaly opouští vysychající organické sedimenty, nebo v nich hynou. Tyto významné změny jsou způsobené nedostatkem vody,“ uvedl Pavlík. Změny v podzemí se podle něj projevují s obrovským zpožděním, tak že si jich většina návštěvníků nevšimne. Na povrchu Moravského krasu jsou však změny spojené se suchem dramatické už nyní.
„Jehličnany usychají a jsou následně napadány kůrovcem. Dochází k odlesnění a následné erozi, která je nejen vodní, ale i větrná. V suchých letních dnech jsou vidět velké mraky prachu. Krajina je v krasovém území na povrchu snadno zranitelná, protože vápenec velmi snadno propouští vodu. Proto toto území potřebuje mít stálý malý přísun dešťové vody, která dlouhodobě chybí,“ říká Pavlík. Proto doporučil zlepšit hospodaření s vodou a zvýšit její zadržování v krajině. Nebezpečné je na krasovém území vrtání hlubokých studní, které mohou výrazně ohrozit hladinu spodní vody. Pavlík se také zasazuje o účinnější zadržování povodňových vln na povrchu, aby se neocitaly v jednom okamžiku v podzemí. „Sucho určitě nevyřešíme. Situace u nás bude brzy podobná jako na Balkánu. Aridní, tedy suché podnebí je realita, která k nám přijde. Můžeme ale změnit druhovou skladbu stromů, které budou pěstovány, čímž se proces vysychání krajiny zpomalí. Příroda si pak pomůže sama, důvěřujme jí a dejme jí k tomu příležitost,“ dodal Pavlík.

Kontakt pro bližší informace: prof. MVDr. Ivo Pavlík, CSc., proděkan Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií MENDELU, tel.: 773 491 836, ivo.pavlik@mendelu.cz