Jeskynní prostředí je velice specifické a konzervativní. Klimatická změna způsobuje řadu nových jevů. Na jedné straně jsou to dlouhá období sucha, na druhé straně průtrže mračen, které způsobují rychlé zaplavení jeskynních systémů až po krápníky, na nichž se ukládají sedimenty organické hmoty. „S úbytkem skapových vod souvisí zpomalení růstu krápníků, které v některých jeskyních Moravského krasu pozorujeme,“ uvedl Pavlík. Vědec také upozornil na měnící se vnitřní poměry v Býčí skále, které způsobují posuny plísní na nová místa stěn jeskyně. Změny jsou na první laický pohled nepatrné, ale při pravidelném vědeckém pozorování jsou „obrovské“. Proděkan FRRMS Pavlík se přes 30 let věnuje výzkumu netuberkulózních mykobakterií. Jejich specifikem je schopnost přežít za minimálních zdrojů organické hmoty v různých, pro jiné mikroorganizmy nepříznivých podmínkách. Některé druhy těchto netuberkulózních mykobakterií žijí rovněž v jeskyních a jsou vázány na přítomnost vody a organické hmoty, kterou odbourávají.
Výzkum brněnských vědců mimo jiné boří představy návštěvníků Moravského krasu, že voda vytékající z jeskyně je čistá, průzračná a bezpečná. „Opak je pravdou. Je to klasická povrchová voda, která je navíc často kontaminována odpadními vodami z obcí. Jeskynním prostředím, které není schopno tuto znečištěnou vodu vyčistit, pouze původně povrchová voda protéká,“ uvedl Pavlík. Podle jeho názoru některé druhy netuberkulózních mykobakterií mohou ohrožovat zdraví speleologů a výzkumníků. Proto je nutné veškerý organický materiál v jeskyních považovat za zdravotně rizikový.
Problémy přináší organicky znečištěné povrchové vody, které do CHKO Moravský kras vtékají z celého jeho povodí. Zdrojem znečištění je zemědělská činnost, obce nenapojené na čistírny odpadních vod a domy ve vesnicích, které nejsou napojeny na fungující kanalizační systém. Odpady z domů se dostávají do krasového podzemí. Při nedostatku vody se sedimenty v povrchových vodách zahušťují. V některých jezírcích následně chybí kyslík, což vede k anaerobnímu rozkladu organické hmoty, jenž je spojený se značně nepříjemným zápachem. Do podzemí se také dostávají s povrchovou vodou bakterie, zbytky rostlin a živočichů, které se v něm zvolna rozkládají. Na jedné straně se klima v jeskyních mění v souvislosti se suchem, na straně druhé dochází k náhlým povodním, které posunují organické sedimenty v jeskyních často až do míst, ve kterých nebývaly, nebo do těchto míst byly naplavovány v malém množství.
Změny v jeskyních vedou k tomu, že v některých místech mizí bezobratlí živočichové, kterými jsou např. nitěnky a právě ty dříve tuto organickou hmotu odbourávaly. „Prostředí je pro ně tak husté a nepříznivé, že v něm nepřežijí. Rovněž žížaly opouští vysychající organické sedimenty, nebo v nich hynou. Tyto významné změny jsou způsobené nedostatkem vody,“ uvedl Pavlík. Změny v podzemí se podle něj projevují s obrovským zpožděním, tak že si jich většina návštěvníků nevšimne. Na povrchu Moravského krasu jsou však změny spojené se suchem dramatické už nyní.
„Jehličnany usychají a jsou následně napadány kůrovcem. Dochází k odlesnění a následné erozi, která je nejen vodní, ale i větrná. V suchých letních dnech jsou vidět velké mraky prachu. Krajina je v krasovém území na povrchu snadno zranitelná, protože vápenec velmi snadno propouští vodu. Proto toto území potřebuje mít stálý malý přísun dešťové vody, která dlouhodobě chybí,“ říká Pavlík. Proto doporučil zlepšit hospodaření s vodou a zvýšit její zadržování v krajině. Nebezpečné je na krasovém území vrtání hlubokých studní, které mohou výrazně ohrozit hladinu spodní vody. Pavlík se také zasazuje o účinnější zadržování povodňových vln na povrchu, aby se neocitaly v jednom okamžiku v podzemí. „Sucho určitě nevyřešíme. Situace u nás bude brzy podobná jako na Balkánu. Aridní, tedy suché podnebí je realita, která k nám přijde. Můžeme ale změnit druhovou skladbu stromů, které budou pěstovány, čímž se proces vysychání krajiny zpomalí. Příroda si pak pomůže sama, důvěřujme jí a dejme jí k tomu příležitost,“ dodal Pavlík.
Kontakt pro bližší informace: prof. MVDr. Ivo Pavlík, CSc., proděkan Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií MENDELU, tel.: 773 491 836, ivo.pavlik@mendelu.cz
Více aktualit
-
Mendelova univerzita v Brně (MENDELU) otevřela v Mongolsku naučnou stezku s názvem Lesy pro život. Stalo se tak rok po vyznačení první turistické stezky v Mongolsku s využitím českého systému turistického značení. Stezka kopíruje část modře značené…31. 10. 2024
-
Děkanem FRRMS se stal Ondřej Konečný
Fakultu regionálního rozvoje a mezinárodních studií povede od prosince letošního roku Ondřej Konečný. Akademický senát fakulty jej jednohlasně zvolil v pátek 25. října. Ziskem všech hlasů přítomných senátorů a senátorek projevil senát Konečnému…30. 10. 2024 -
Sto let tradice vánočního stromu republiky oslaví Brno jedlí bělokorou z…
Vánočním stromem pro Brno v roce stých oslav této tradice je podobně jako loni jedle bělokorá. Strom městu věnuje Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně (ŠLP Křtiny), který v univerzitních lesích hospodaří. Na cestu do…23. 10. 2024 -
MENDELU hostí setkání zástupců klastrových organizací
Jihomoravský kraj přivítá další ročník Dne klastrů, který se uskuteční v prostorách Mendelovy univerzity v Brně. Akce, kterou organizuje Národní klastrová asociace (NCA) ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně a klastrem CREA Hydro&Energy,…16. 10. 2024 -
Za barvami i vůněmi podzimu do Arboreta Křtiny v rámci dne otevřených dveří
Třetí říjnovou sobotu se v Arboretu Křtiny koná tradiční podzimní den otevřených dveří. Po stopách keřů a stromů v typických barvách podzimu se mohou návštěvníci vydat v rámci oblíbených komentovaných prohlídek či objevovat tajemný svět hub v…15. 10. 2024 -
Produkty z konopí mohou ve výživě zvířat nahradit sójovou a rybí moučku
V posledních letech se dostává do popředí zájmu využívání produktů z konopí ve výživě zvířat. Vědci a vědkyně z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství AF MENDELU posuzovali efekt konopných produktů na kapra obecného. Studie dokazují,…14. 10. 2024 -
Rizikové kácení stromů: Blansko–Šebrov
Z důvodu rizikového kácení bude v termínu 14. 10. - 15. 11. 2024 uzavřena komunikace Blansko-Šebrov, a to od odbočky na Olomučany po odbočku na Olešnou.11. 10. 2024 -
Projekt na zpracování mangových pecek získal cenu za udržitelnost
Asociace společenské odpovědnosti už posedmé ocenila snahu organizací i mladých lídrů posouvat Česko i svět k udržitelné budoucnosti, vyhlásila Ceny SDGs 2024. Prvenství v kategorii Rozvojová spolupráce, mír a partnerství si odnesl projekt Lesnické…7. 10. 2024 -
MIND FEST: MENDELU se poprvé zapojí do Týdnů duševního zdraví
Poradenské a profesní centrum MENDELU se letos poprvé aktivně zapojí do celorepublikové akce Týdny duševního zdraví. Připravilo na 10. a 11. října MENDELU MIND FEST, který zahrnuje rozmanitý program přednášek z řad uznávaných odborníků a…7. 10. 2024 -
LDF MENDELU pomáhá s datací dřevěných kostelů na Ukrajině
Ústav nauky o dřevě a dřevařských technologií Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU (LDF MENDELU) spolupracuje s kolegy v muzeích v Užhorodě a Ivano-Frankivsku na dataci dřevěných kostelů nacházejících se v oblasti Zakarpatské Ukrajiny. Díky…1. 10. 2024