„Zajímá mě, jestli se nutriční nedostatky v potravě nějakým způsobem projevují v biochemických parametrech krve. Jinými slovy, zda je možné biochemickým vyšetřením krve dokázat, že je s výživou něco špatně ve smyslu změny některého z parametrů,“ říká Zálešáková. Pro experiment si studentka vybrala brojlerová kuřata. „Krevní profil u drůbeže není moc prozkoumaný, takže je to zajímavé. Neexistují totiž de facto žádné referenční hodnoty jednotlivých biochemických parametrů,“ vysvětluje doktorandka.
V rámci výzkumu, se kterým vyhrála i první místo na konferenci doktorských studentů MendelNet, vytvořila Zálešáková tři krmné směsi. Jedna skupina kuřat dostávala všechno, co by v krmivu měla mít. Druhá skupina měla o 30 procent méně dusíkatých látek a třetí skupina o 30 procent méně vybraných minerálních látek.
Výsledky experimentu ukázaly, že v případě minerálních látek se deficit v krvi neprojevil. „Je to docela zajímavé zjištění, protože 30 procent je u rostoucích kuřat opravdu hodně,“ hodnotí Zálešáková a dodává, že by tak chovatelé mohli do budoucna i ušetřit. „Ukazuje se, že některé hodnoty u těch minerálních látek v krmivu mohou být až moc nadhodnocené. Že možná skutečně není potřeba dávat tolik určitých prvků,“ říká. Nedostatek minerálních látek se u kuřat neprojevil ani na přírůstcích, výtěžnosti svaloviny nebo obecně na jejich zdraví.
Další pokusy by mohly napovědět, zda by se metoda mohla využívat také pro včasné odhalení nemocí zvířat, které souvisí s nedostatky ve výživě. „Například trávicí systém dojnic je velmi citlivý na jakékoli změny a častěji se u nich vyskytují metabolické poruchy,“ uvádí Zálešáková.
U drůbeže bývají problémy s nedostatkem určitých vitaminů či minerálních látek v potravě. „U kuřat se lze setkat třeba s nedostatkem vitaminu E a selenu, což jsou významné antioxidanty. Ve spojitosti s deficitem určitých aminokyselin to může vést například ke svalovým dystrofiím,“ popisuje studentka. Zajímavé by podle Zálešákové mohlo být například také bližší monitorování jaterních enzymů v krvi nosnic. „Občas tam může docházet ke vzniku krvácení a úhynům v důsledku steatózy jater,“ dodává.
Právě na nosnice se chce úspěšná doktorandka zaměřit ve svém dalším výzkumu. Začít by měla letos na jaře. „Budu mimo jiné sledovat úroveň ukládání minerálních látek do kostí, svalů nebo skořápky, kde by projev deficitů mohl být výraznější,“ říká. Do budoucna se pak Zálešáková plánuje věnovat také studiu cytochromů P450, což jsou enzymy, které mají mimo jiné schopnost detoxikace cizorodých látek. Zajímat se bude o jejich účinky na organismus, a to i v případné spojitosti právě s výživou.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Dana Zálešáková, studentka 2. ročníku doktorského studia Obecná zootechnika, e-mail: xzalesa4@node.mendelu.cz
Více aktualit
-
Čtvrtý ročník národního kola celosvětové soutěže Stockholm Junior Water Prize vyhrál Ondřej Přibyl z EKO z Gymnázia v Brně. Svou práci zaměřil na toxické kovy v řekách, analyzoval šupiny ryb jako indikátory jejich znečištění.23. 4. 2025
-
LDF zahájila v lesích MENDELU unikátní sběr dat o fungování lesních ekosystémů
Monitoring vybraných přírodě blízkých modelů hospodaření zahájil Ústav ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně (LDF MENDELU) ve spolupráci se Školním lesním podnikem Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny). Sběr dat v…22. 4. 2025 -
Pracovní skupinu ČKR pro udržitelnost vede rektor MENDELU Jan Mareš, první…
V čele pracovní skupiny pro udržitelnost České konference rektorů je nově vedení Mendelovy univerzity v Brně. Garantem pracovní skupiny je rektor MENDELU Jan Mareš, tajemníkem je Martin Klimánek, prorektor pro strategii, udržitelnost a účelovou…17. 4. 2025 -
Čeští vědci a vědkyně objevují hodnotu zapomenuté městské zeleně
Opomíjené zelené plochy mohou sehrát klíčovou roli v udržitelnosti měst, podpoře biodiverzity a adaptaci na klimatické změny. Naznačují to data projektu MAGDES, který spojil výzkumníky hned několika českých institucí. Ve vybraných lokalitách…15. 4. 2025 -
Vítězem Stavebního Hackathonu 2025 je studentský tým LDF MENDELU
Šestičlenný studentský tým navazujícího magisterského studijního programu Stavby na bázi dřeva ve složení Adam Hruška, Max Novák, Kateřina Pátková, Petra Škvárová, Jan Tinzl, Jan Zbořil obstál v konkurenci šesti dalších univerzit z Česka a Slovenska…9. 4. 2025 -
MENDELU rozšiřuje preventivní opatření proti šíření slintavky a kulhavky
Mendelova univerzita v Brně přijímá další preventivní opatření proti možnému šíření infekce slintavky a kulhavky (SLAK) z Maďarska a Slovenska. Reaguje tak na nová nařízení Státní veterinární správy o mimořádných veterinárních opatřeních k ochraně…8. 4. 2025 -
Sumeček černý ohrožuje vodní ekosystémy v Česku, vědecké týmy zlepšují odlovné…
Invazní ryba sumeček černý představuje v České republice stále vážnější hrozbou pro místní ekosystémy a přináší ekologické i ekonomické problémy. Vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR proto sumečka černého monitorují, spolupracují s…8. 4. 2025 -
Jídelní odpad z menz zredukuje nové zařízení až o 95 procent
Správa kolejí a menz MENDELU pořídila zařízení na zpracování gastroodpadu, v provozu je od února. Díky tomuto zařízení je možné zpracovat naprostou většinu vzniklého odpadu, zpracovaná hmota by navíc mohla být použitelná jako hnojivo.3. 4. 2025 -
Studentský design 2025: Cena čalounického řemesla putuje na MENDELU
V soutěži Studentský design 2025 konané v rámci veletrhu Mobitex na brněnském výstavišti byly oceněny práce studentů středních a vysokých škol z České a Slovenské republiky. Cenu čalounického řemesla získala studentka Designu nábytku Gabriela…27. 3. 2025 -
Nedostatek potravy v lesích láká v předjaří divoká prasata blíž k lidským…
Městské části Brna navazující na okolní lesy se v předjaří potýkají s výskytem divokých prasat, která se zde v důsledku nedostatku potravních příležitostí dočasně koncentrují. Městská zástavba či zahrady jim poskytují jak potravu, tak kryt. Podle…20. 3. 2025