„Obecně se v současnosti pro suchá stanoviště doporučují rané odrůdy, které dozrávají dřív. V našem experimentu se ale potvrdil pravý opak. Může to být způsobené tím, že u nás sucho přichází už na jaře. A tedy ty ranější odrůdy jsou ve vývoji více dopředu a mohou tak být do jisté míry citlivější než ty odrůdy pozdní, které ještě čekají na vhodnější podmínky,“ řekla Nicole Frantová, která studuje na Agronomické fakultě.

Odrůdy ozimé pšenice se pro účely výzkumu pěstují na dvou stanovištích v rámci univerzitní Polní pokusné stanice v Žabčicích. „Máme jedno kontrolní a druhé extrémně suché stanoviště. Výzkum na nich děláme už tři roky. Každý rok je úplně jiný, společným znakem je ale dlouhodobě mírná zima. Analýzy nám také ukazují, že sezóna 2021/2022 byla v porovnání s předchozími lety výrazněji sušší a rozdíly mezi stanovišti byly proto nižší,“ zhodnotila Frantová.

Důvodem, proč se výsledky aktuálního experimentu liší od doporučení dřívějších výzkumů, je podle Frantové právě změna klimatu a vývoje počasí. „Období sucha se prodlužují a tak ranější odrůdy ztrácejí svoji výhodu. Jejich rychlejší vývoj je už před suchem, které nastupuje dříve, tolik neochrání,“ vysvětlila.

V rámci výzkumu sledovala doktorandka reakce pšenic z pohledu morfologie klasu i molekulární biologie. „Díváme se na to z pohledu exprese genů. Zajímá nás, jestli má stres vliv také na geny, které aktivují kvetení pšenice. A zjišťujeme, že určité geny zapojené do dráhy kvetení opravdu na stres suchem reagují,“ přiblížila.

Za svůj výzkum letos Frantová obdržela Studentskou cenu Selgenu. Ta je každoročně udělována mladým vědcům a studentům, kteří se věnují oblasti genetiky a šlechtění polních plodin. „Ocenění si velmi vážím. Pokud se mi podaří dokončit doktorát, ráda bych se dál věnovala abiotickému stresu, především reakci polních plodin na sucho. Vítězství v soutěži mi ukázalo, že směr, kterým ve výzkumu jdu, je správný. Je to pro mě velká motivace pokračovat v tom, co dělám,“ řekla o úspěchu Frantová, která se stala absolutní vítězkou soutěže.

K pšenicím letos doktorandka přidala také kukuřici a čirok. „Je to odlišná skupina polních plodin. Mezi zemědělci se říká, že čirok patří co do sucha k nejtolerantnějším plodinám. Už první výsledky nám ale ukazují, že oba druhy reagují na sucho odlišně. Například čirok dokáže přizpůsobit počet průduchů v listech okolnímu prostředí – tedy čím méně průduchů, tím teoreticky méně mu uniká vody,“ popsala.

Souhrnné výsledky výzkumu by do budoucna mohly zemědělcům pomoci s výběrem správné odrůdy pro daný typ stanoviště. „Univerzální návod nemáme, do hry kromě počasí vstupují také choroby nebo škůdci, jejichž vliv převyšuje samotnou genetiku podílející se na tvorbě výnosu rostliny. Díky novým poznatkům ale můžeme zemědělcům alespoň lokálně doporučovat,“ dodala mladá vědkyně.

Kontakt pro bližší informace: Ing. Nicole Frantová, +420 545 133 123, nicole.frantova@mendelu.cz, Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství AF MENDELU