Ve dvou experimentálních akvarijních místnostech chovají na Agronomické fakultě například pstruhy duhové nebo sumečky africké. Voda v nádržích díky čerpadlům neustále koluje a čistí se. Při biologické filtraci se z vody odbourává amoniak, při filtraci mechanické se zase odděluje velké množství odpadních kalů a výkalů ryb, které jsou vzhledem ke složení krmiva bohaté na dusík nebo fosfor.
„Mám rád, když se dokáže něco ušetřit nebo znovu použít. Proto mi přišlo škoda, že se všechen kal vypouští pryč a nijak se nezužitkuje. Ten odpad je výborným zdrojem živin, které jsou důležité pro růst rostlin,“ vysvětlil Harabiš, který coby doktorand působí na Oddělení rybářství a hydrobiologie AF MENDELU.
Cílem studenta je přeměnit vzniklý odpad za pomoci aerobní digesce na kapalné hnojivo, které by se dalo využít při hydroponickém pěstování rostlin. „Aerobní digesce je ve své podstatě proces, při kterém různé skupiny heterotrofních organismů rozkládají rybí výkaly až na jednotlivé minerály,“ přiblížil Harabiš. Takto získané živiny by podle doktoranda mohly najít uplatnění například při produkci listového salátu. „Chtěl bych vytvořit hnojivo, které bude srovnatelné s běžně dostupnými chemickými minerálními hnojivy, na jejichž výrobu je potřeba minerály těžit. To ale nebude řešením napořád, nabízím proto obnovitelnou alternativu,“ řekl student.
Kvalitu produktu by Harabiš rád otestoval přímo s kolegy na MENDELU, kteří se specializují na pěstování rostlin. „Samozřejmě, podle složení odpadu a toho, kolik živin se nám podaří mineralizovat, budeme hnojivo upravovat. Počítám s tím, že bude nutné ho například naředit, abychom rostlinu nespálili,“ upřesnil. Sám ale předpokládá, že půjde spíše o doplňkové hnojivo, které zajistí plodinám dostatek dusíku, fosforu a jiných minerálů.
Se svým výzkumem cílí doktorand na praxi, s některými chovateli už je dokonce v kontaktu. „Důležitá je pro nás jednoduchost celého procesu. Chovatelé by si buď odpad mohli zpracovávat sami nebo by ho mohli nabízet výrobcům hnojiv,“ popsal Harabiš. Cokoli je však podle něj lepší, než vypouštět odpad ven. „V povrchových vodách je dneska obecně hodně fosforu. Původ má v hospodářství, průmyslu, do vody se dostává i z domácností, například z pracích gelů a podobně. V létě je pak v rybnících živnou půdou pro růst sinic. Jakákoli možnost, jak snížit výskyt fosforu v přírodě, mi proto přijde dobrá,“ zamyslel se.
Obecně počet recirkulačních chovů ryb celosvětově stoupá. Podle Harabiše je výhodou ve srovnání s klasickým rybníkářstvím snazší dodržování hygienických podmínek i větší efektivita chovu. „Nádrže máte někde pod halou, takže je menší pravděpodobnost, že si do chovu zavlečete nemoci, nemají se tam jak dostat predátoři, spotřebujete velice málo vody. A navíc, pokud bude i do budoucna populace stále růst, potřebujeme lidi nějakým rozumným způsobem nakrmit,“ dodal Harabiš.
Kontakt pro bližší informace: Ing. Lukáš Harabiš, +420 733 280 506, lukas.harabis@mendelu.cz, Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství AF MENDELU
Více aktualit
-
Pardubický perník, Olomoucké tvarůžky nebo Štramberské uši nemusí být jen regionální specialitou, kterou si lidé odvezou domů jako suvenýr. Mohou se stát také důvodem k návštěvě místa, kde vznikají. Jak propojit tradiční výrobky s autentickými…20. 11. 2026
-
Mendelova univerzita je podruhé v Leidenském žebříčku, letos slaví prvenství v…
Mendelova univerzita v Brně se již podruhé zařadila mezi hodnocené instituce v Leidenském žebříčku vysokých škol z dílny institutu Centre for Science and Technology Studies (CWTS). Hned při své druhé účasti dosáhla výrazného úspěchu - v indikátoru…19. 11. 2026 -
MENDELU nabízí pomoc školním jídelnám v regionu v oblasti edukace o potravinách…
Ministerstvo zdravotnictví ve své tiskové zprávě deklarovalo, že zdravé a kvalitní školní stravování nadále považuje za jednu ze svých priorit a má ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem zajistit školním jídelnám potřebnou metodickou podporu.…19. 11. 2026 -
Nová technologie na MENDELU otevírá cestu k netradičnímu zpracování…
Pstruh, sumeček africký, ale také kapr, lín nebo candát v nové podobě. Odborníci Lukáš Harabiš a Libor Volf z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně začínají testovat moderní zrací komoru Stagionello, která umožňuje přesně řídit procesy…18. 11. 2026 -
Stejná surovina, jiná reakce organismu. Vědci z MENDELU pomáhají vyvíjet…
O tom, jak potravina ovlivní hladinu cukru v krvi, nerozhoduje jen její složení, ale také způsob výroby a výsledná struktura. Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně proto propojují poznatky potravinářské technologie s daty a statistickým…13. 11. 2026 -
Z Amazonie na Moravu: Studenti společně hledali řešení pro udržitelnou krajinu
Studenti z amazonských univerzit Universidad Estatal Amazónica (UEA) a Universidad Regional Amazónica IKIAM poznávali na Mendelově univerzitě v Brně české přístupy k udržitelnému hospodaření, ochraně krajiny a adaptaci na environmentální výzvy.…13. 11. 2026 -
Vánoční jedličky z univerzitních lesů se vrací do prodeje. Po svátcích mohou…
Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně pokračuje ve spolupráci s Nadací Veronica na projektu vánočních jedliček v květináči. Zájemci si mohou od 16. listopadu zakoupit malou jedli bělokorou z lesních školek podniku,…12. 11. 2026 -
Generace se od sebe vzdalují. MENDELU ukazuje, jak znovu najít společnou řeč
Stárnutí populace přináší otázku, o které se mluví méně než o zdravotní a sociální péči: jak spolu budou žít lidé různého věku? Mendelova univerzita v Brně propojuje prarodiče s vnoučaty i vysokoškolské studenty se seniory a ukazuje, že společné…9. 11. 2026 -
Cena profesora Jindřicha Halabaly ocenila mladé designéry. Šest cen putuje na…
Dvoukolové hodnocení odbornou porotou předcházelo slavnostnímu vyhlášení výsledků mezinárodní soutěže Cena profesora Jindřicha Halabaly v multifunkčním prostoru brněnské Boldhalle. Letošní ročník soutěže organizoval Ústav designu a nábytku Lesnické…5. 11. 2026 -
Vánoční Brno ozdobí jedle bělokorá z lesů Mendelovy univerzity. Do města dorazí…
Stromem Brněnských Vánoc 2026 bude přibližně jedenasedmdesátiletá jedle bělokorá z polesí Habrůvka Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny. Šestnáctimetrový strom se na cestu do Brna vydá již tradičně od Myslivny lišky Bystroušky povozem…4. 11. 2026