Dne 27. 6. 2017 byl prokázán výskyt nákazy afrického moru prasat (AMP) u dvou uhynulých jedinců prasete divokého na Zlínsku. Jedná se o historicky první výskyt této nákazy na území ČR. Pracovníci Ústavu ochrany lesů a myslivosti na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity v Brně se problematikou početnosti a dalších populačních charakteristik prasete divokého v ČR trvale zabývají. Výsledky jejich práce publikují v odborných článcích, ale také aplikují v praktických metodikách trvale udržitelného hospodaření s prasetem divokým. Kromě toho se o výskyt AMP dlouhodobě zajímají, navštěvují postižené oblasti v Pobaltí a jsou v kontaktu se zahraničními kolegy, kteří se s AMP akutně potýkají. Svoje vědomosti a zkušenosti o této nebezpečné nákaze jsou připraveni efektivně využít a nabídnout pro úspěšné řešení aktuální nákazové situace v ČR.
V roce 2008 byly první případy nákazy zaznamenány v oblasti Ázerbájdžánu a Gruzie. Onemocnění se následně šířilo západním směrem do Evropy přes Rusko, částečně Ukrajinu, Bělorusko až do Pobaltí a Polska. Nejnovější nálezy byly v nedávné době zaznamenány i v pohraničních oblastech Ukrajiny, Slovenska a Maďarska. Například právě v Pobaltí tato nemoc znamenala úplné vymizení prasete divokého ve volné krajině a značné omezení chovů domácích prasat.
AMP je virové onemocnění podobné klasickému moru prasat. Toto onemocnění je tedy vysoce nakažlivé a pro nakažená zvířata téměř ve 100 % případů fatální. AMP není přenosný na člověka. Mezi zvířaty se virus většinou přenáší přímým kontaktem, vodou, krmivem, ale i skrze různé předměty. Nejvýznamnějším a mnohdy jediným přirozeným vektorem tohoto onemocnění jsou volně žijící jedinci prasete divokého. Právě prase divoké má potenciál rozšíření nákazy mezi chovy domácích prasat, jež spolu nejsou jinak v kontaktu. Rychlost a způsob šíření nákazy je tedy značně závislý právě na populační hustotě, pohybovém a prostorovém chování prasete divokého v infikovaných oblastech.
Více aktualit
-
Odborníci z České republiky učí svoje mongolské protějšky, jak se starat o les. Lesnictví je v Mongolsku na nízké úrovni. V oboru chybí znalosti i zkušenosti a situace s úbytkem a degradací lesních porostů je kritická. Čeští experti, kteří vedou…11. 8. 2022
-
Vědci budou sdílet informace, jak efektivně hospodařit s vodou
Voda se stává nedostatkovou surovinou a lidstvo se s ní bude muset naučit hospodařit. V době klimatické změny bude tento problém čím dál akutnější. Voda je už nyní v určitých obdobích nedostatkovou komoditou. Vědci z 11 zemí se nyní spojí a budou…9. 8. 2022 -
MENDELU získala doktorský diplom svého prvního rektora
Mendelově univerzitě v Brně (MENDELU) se podařilo získat doktorský diplom jejího prvního rektora Františka Bubáka. Více než sto let starou archiválii našla rodina Krausova z Prahy v pozůstalosti. Po zjištění, koho se vzácné dokumenty týkaly, je…5. 8. 2022 -
Stromy ve městech trpí, řešením je injektáž
Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se snaží pomoci dřevinám rostoucím v městské zástavbě. Pro stromy je nejen v důsledku klimatické změny toto prostředí poměrně nehostinné. Čelí řadě stresových faktorů, což je problém zejména u…3. 8. 2022 -
Expert: Česká krajina je k požárům náchylnější, než bývala
Aktuální rozsáhlý požár v Národním parku České Švýcarsko podle experta Mendelovy univerzity v Brně Petra Čermáka jasně ukazuje, jak je česká krajina v posledních letech k podobným rizikovým situacím náchylná. Vzhledem ke klimatické změně a s ní…27. 7. 2022 -
Fermentace dělá z hrachu superpotravinu
V posledních letech roste celosvětově poptávka po bílkovinách rostlinného původu. Lidé častěji volí bezmasé alternativy například z etických důvodů nebo z přesvědčení, že rostlinná produkce méně zatěžuje životní prostředí. Ve srovnání se živočišnými…26. 7. 2022 -
Doležel: Bez geneticky upravených plodin se neobejdeme
Klimatická změna znásobila nároky na světové zemědělství. Jednou z cest, jak se vyhnout nedostatku potravin, je pěstování geneticky upravených plodin. Řada zemí už tímto směrem vykročila, Evropská unie chystá změnu legislativního rámce. Jiná cesta…23. 7. 2022 -
Mendelova réva i po sto letech roste v Brně
Gregor Johann Mendel byl nejen zakladatelem genetiky. Jeho činnost se profilovala i v mnoha dalších směrech. S oblibou pěstoval na Starém Brně i další plodiny, například révu vinnou, kterou si podle dostupných informací přivezl z Itálie. Její další…22. 7. 2022 -
Brno je díky Mendelovi mekkou genetiků
Navštívit Augustiniánské opatství na Starém Brně, kde žil a pracoval zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel, je pro světově uznávané vědecké kapacity v oboru genetika a příbuzných oblastech totéž jako zavítat do Mekky. Shodli se na tom nobelisté a…21. 7. 2022 -
Do Brna se sjely vědecké špičky z celého světa oslavit Mendela
Dnes přesně na den uplynulo 200 let od narození jednoho z největších vědeckých géniů historie. K poctě slavného genetika Gregora Johanna Mendela se do Brna sjely vědecké kapacity z celého světa včetně tří nobelistů, kteří budou ve čtvrtek přednášet…20. 7. 2022