„Prezentovat vědecké výzkumy zábavnou formou není vůbec jednoduché. Vědci se slovníkem i tématem musí co nejvíce přiblížit posluchačům, tedy široké veřejnosti,“ uvedla vedoucí Oddělení komunikace a marketingu MENDELU Jiřina Studenková.
Ukázat, že i bylinky jsou věda, má za cíl vystoupení Heleny Pluháčkové z Agronomické fakulty. „Přírodní způsob léčení tu máme už od nepaměti. Někdy je ale složité spojit moudrost minulých generací v oblasti využívání darů přírody s poznatky současné vědy,“ uvedla Pluháčková. Léčivé rostliny působí komplexně a dlouhodobě a jejich znalost nesmí být podle ní povrchní.
Ve svém vystoupení zmíní, že jeden šálek čaje například neodstraní bolest v krku. Lidé často neví jaký je rozdíl mezi bylinným čajem, jako doplňkem stravy, a farmaceutickým léčivem. „Chci upozornit odbornou i laickou veřejnou na to, že léčivé, aromatické a kořeninové rostliny nejsou jen minoritní komodity, ale jsou využitelné např. také pro ochranu rostlin v rámci snižování používaných pesticidů a tzv. Green dealu,“ uvedla Pluháčková. Reprezentovat univerzitu a fakultu je podle ní zavazující. „Ráda bych také upozornila na to, že léčivé rostliny mají stejně daleko k medicíně jako k zemědělství a kvalitní suroviny nejen pro farmaceutický, potravinářský a kosmeticky průmysl získáváme především v zemědělství,“ uvedla vědkyně.
Jako výzvu vnímá vystoupení v Science slamu vedoucí Ústavu humanitních věd PEF MENDELU Martina Rašticová. Jako téma si vybrala technostres, což je synonymum dnešní doby. Vědci zjistili, že až čtvrtina lidí ve věku nad 50 let trpí techno zahlceností, složitostí nových technologií, popřípadě tzv. techno invazí – tedy pocitem, že každého z nás lze zastihnout kdykoliv a kdekoliv a od technologií se prostě není možné odříznout. Technostres se ale týká i mladé generace, která se od mobilu nedokáže odstřihnout.
„Science slam je pro mě výzva na mnoha úrovních. Jednak jde o to vytáhnout z výzkumu to podstatné a představit to divákovi příjemnou formou asi tak v sedmi minutách, výzvou je také prezentace před velkým publikem na pódiu v kině SCALA, což je jiná zkušenost než přednáška pro studenty v aule,“ uvedla Rašticová.
Masarykova a Mendelova univerzita spolu v Science slamu soutěžily poprvé v roce 2019, kdy obě vysoké školy slavily 100 let od svého založení. Příznivce vědy tenkrát nejvíce oslovil fyzik Tomáš Tyc. Vědec z Masarykovy univerzity prezentoval zábavnou formou optické jevy, zmínil i neviditelný plášť. Vítěze loňské soutěže vybrali diváci v online hlasování, mezi šesticí soutěžících tehdy uspěl lesník Radek Pokorný. Letos se Science slam uskuteční ve formátu tří univerzit, které nominovaly každá po dvou vědkyních. Akce se koná v souvislosti Mezinárodním dnem žen a dívek ve vědě, který připadá právě na 11. února.
Bližší informace najdete zde:
Více aktualit
-
Mendelově univerzitě v Brně (MENDELU) se podařilo získat doktorský diplom jejího prvního rektora Františka Bubáka. Více než sto let starou archiválii našla rodina Krausova z Prahy v pozůstalosti. Po zjištění, koho se vzácné dokumenty týkaly, je…5. 8. 2022
-
Stromy ve městech trpí, řešením je injektáž
Vědci ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se snaží pomoci dřevinám rostoucím v městské zástavbě. Pro stromy je nejen v důsledku klimatické změny toto prostředí poměrně nehostinné. Čelí řadě stresových faktorů, což je problém zejména u…3. 8. 2022 -
Expert: Česká krajina je k požárům náchylnější, než bývala
Aktuální rozsáhlý požár v Národním parku České Švýcarsko podle experta Mendelovy univerzity v Brně Petra Čermáka jasně ukazuje, jak je česká krajina v posledních letech k podobným rizikovým situacím náchylná. Vzhledem ke klimatické změně a s ní…27. 7. 2022 -
Fermentace dělá z hrachu superpotravinu
V posledních letech roste celosvětově poptávka po bílkovinách rostlinného původu. Lidé častěji volí bezmasé alternativy například z etických důvodů nebo z přesvědčení, že rostlinná produkce méně zatěžuje životní prostředí. Ve srovnání se živočišnými…26. 7. 2022 -
Doležel: Bez geneticky upravených plodin se neobejdeme
Klimatická změna znásobila nároky na světové zemědělství. Jednou z cest, jak se vyhnout nedostatku potravin, je pěstování geneticky upravených plodin. Řada zemí už tímto směrem vykročila, Evropská unie chystá změnu legislativního rámce. Jiná cesta…23. 7. 2022 -
Mendelova réva i po sto letech roste v Brně
Gregor Johann Mendel byl nejen zakladatelem genetiky. Jeho činnost se profilovala i v mnoha dalších směrech. S oblibou pěstoval na Starém Brně i další plodiny, například révu vinnou, kterou si podle dostupných informací přivezl z Itálie. Její další…22. 7. 2022 -
Brno je díky Mendelovi mekkou genetiků
Navštívit Augustiniánské opatství na Starém Brně, kde žil a pracoval zakladatel genetiky Gregor Johann Mendel, je pro světově uznávané vědecké kapacity v oboru genetika a příbuzných oblastech totéž jako zavítat do Mekky. Shodli se na tom nobelisté a…21. 7. 2022 -
Do Brna se sjely vědecké špičky z celého světa oslavit Mendela
Dnes přesně na den uplynulo 200 let od narození jednoho z největších vědeckých géniů historie. K poctě slavného genetika Gregora Johanna Mendela se do Brna sjely vědecké kapacity z celého světa včetně tří nobelistů, kteří budou ve čtvrtek přednášet…20. 7. 2022 -
Vlkům ve Slezských Beskydech se narodila vlčata
Smečka pohybující se na česko-polském pomezí přivedla letos na jaře na svět potomky. Reprodukci potvrdily záběry z fotopastí, ale také přímé pozorování vlčat v terénu. Monitoring vlků v oblasti provádí terénní pracovníci Hnutí DUHA Šelmy ve…15. 7. 2022 -
Výročí Mendela si v Brně připomenou vědci z celého světa, mezi nimi tři…
Téměř 400 odborníků a vědeckých kapacit z celého světa přijede do Brna na velkou mezinárodní genetickou konferenci Mendel Genetics Conference, která je vyvrcholením oslav dvoustého výročí narození zakladatele genetiky Gregora Johanna Mendela. Mezi…13. 7. 2022