K výzkumu účinků caviplazmové vody přivedla Simonu Rodopskou známost s manželi Maršálkovými z oddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie Botanického ústavu AV ČR. Právě Blahoslav Maršálek je spoluautorem patentu na přístroj, který speciální vodu vyrábí. „Tato voda se dá využít v čistírnách odpadních vod, používá se ale také k desinfekci operačních nástrojů. Právě aplikace v zemědělství je teď nové téma,“ popsala Rodopská.
Na Mendelově univerzitě se při studiu podrobně seznámila s problematikou pesticidů. „Jedním z klíčových úkolů současného zemědělství je hledání nových, účinných a zároveň šetrných metod péče o plodiny. Plazmou aktivovaná voda může být jeden ze způsobů, jak tyto výzvy překonat,“ vysvětlila, proč se s podporou Jany Víchové věnovala tématu v závěrečné práci.
Caviplazmová voda se vyrábí v prostředí nízkotlaké páry, kde vznikne elektrický výboj doplněný UV zářením. Proces vede k obohacení vody o reaktivní formy kyslíku a dusíku. „Tyto částice následně vytvářejí stabilní produkty, jako jsou peroxid vodíku, dusičnany, dusitany či ozón,“ řekla Rodopská. Takto obohacená voda má následně i fungicidní účinky. „Buď likviduje patogeny na povrchu rostlin nebo působí zevnitř rostlin, čímž stimuluje jejich přirozené obranyschopné mechanismy,“ dodala Rodopská.
Výzkum prováděla na salátu setém. Rostlinu záměrně infikovala patogenem Botrytis cinerea, který je původcem plísně šedé. „Výsledky prokázaly, že použití caviplazmové vody může zlepšit průběh fotosyntézy a omezit poškození rostlin způsobené patogenem,“ popsala výsledek zkoumání. Kombinace obohacené vody s poloviční dávkou fungicidu navíc podle výsledků dosahuje plného fungicidního účinku. „To dokládá schopnost caviplazmové vody snižovat potřebu syntetických přípravků a zároveň zachovat jejich efektivitu,“ doplnila.
Plazmou aktivovaná voda by mohla do budoucna přinést v ošetřování rostlin několik ekologických výhod. Nejenže může snížit používání chemických látek, ale navíc neobsahuje toxická rezidua. Reaktivní sloučeniny v obohacené vodě se totiž během času přirozeně rozkládají na neškodné produkty, jako je voda, kyslík a dusík. Tím nevzniká riziko hromadění škodlivých látek v půdě, vodních zdrojích nebo potravním řetězci.
Kontakty pro bližší informace: Bc. Simona Rodopská, xrodopsk@mendelu.cz, Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství, AF MENDELU; Ing. Jana Víchová, Ph.D., jana.vichova@mendelu.cz, +420 545 133 050, Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství, AF MENDELU
Foto: Simona Rodopská
Více aktualit
-
Poslední únorovou sobotu se v Arboretu Řícmanice koná zimní den otevřených dveří. Součástí programu jsou komentované prohlídky s dendrology Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU. Návštěvníci mají možnost dozvědět se více o vzácných jehličnanech,…24. 2. 2026
-
Univerzita v budově X otevírá nový MENDELU SHOP
Dnes se v přízemí budovy X slavnostně otevírá nový MENDELU SHOP, kde bude možné zakoupit univerzitní merch, jako jsou mikiny a trička. Novou kategorii reklamních předmětů tvoří kolekce Green Choice, ve které návštěvníci obchodu najdou například…23. 2. 2026 -
Počet minipivovarů na jihu Moravy zůstává stabilní
Na jižní Moravě loni vznikly dva nové minipivovary a stejný počet podle dostupných informací z pivovarských webů zanikl. Region však stále patří ke krajům s největším počtem provozů, aktuálně je jich 70.20. 2. 2026 -
Výuková videa k CNC technologiím reagují na proměnu dřevařského průmyslu
Pandemie covid-19 zásadně ovlivnila podobu výuky technických oborů. Omezení praktické výuky tehdy přivedlo pedagogy Lesnické dřevařské fakulty MENDELU k hledání nových cest, jak studujícím zprostředkovat klíčové dovednosti. V důsledku této situace…16. 2. 2026 -
Loňský úhyn ryb v Dyji zapříčinil nedostatek kyslíku, toxická pěna ze sinic a…
Loňský úhyn ryb na řece Dyji u Bulhar na Břeclavsku s největší pravděpodobností způsobilo několik faktorů. Tím hlavním byl nedostatek kyslíku. K úhynu ale rovněž dopomohla vysoká teplota vody a toxická pěna, která vznikla ze sinic ve vodní nádrži…12. 2. 2026 -
V Brně-Komíně se otevírá nová pobočka Univerzity třetího věku
Mendelova univerzita v Brně ve spolupráci s městskou částí Brno-Komín otevírá novou pobočku Univerzity třetího věku. Jde o vůbec první pobočku U3V MENDELU přímo na území města Brna mimo areál univerzity a zároveň již osmou pobočku v celé síti.…11. 2. 2026 -
Prohlídka laboratoří on-line i virtuální pitevní stůl. Výuku na MENDELU…
Výuka biologických a biotechnologických předmětů se na Agronomické fakultě MENDELU rozrůstá o digitální novinky. Podnětem k tomu byla dlouhotrvající distanční výuka během pandemie, při které museli pedagogové a pedagožky výuku upravovat a…10. 2. 2026 -
Soutěž Czech Brew Star na MENDELU představí piva ze šesti zemí, přihlášeno je…
Na Mendelově univerzitě Brně se dnes koná degustační den prvního ročníku mezinárodní soutěže nefiltrovaných a nepasterizovaných piv Czech Brew Star, navazuje na pilotní nultý ročník, který na univerzitě proběhl loni. Organizátorem je Beer Academy ve…6. 2. 2026 -
Antioxidanty v odpadních materiálech se dají využít v potravinářství i k…
Vědecký tým ze Zahradnické fakulty se zabývá výzkumem antioxidantů v odpadních materiálech, zejména ve dřevinách. Často totiž může rostlinný odpadní materiál obsahovat větší množství vybraných antioxidantů než běžné potraviny, využít se dají jak v…4. 2. 2026 -
Vědkyně z Agronomické fakulty je na Antarktidě. Zkoumá DNA mikroorganismů,…
Vědecké expedice na Antarktidu se účastní vědkyně Stanislava Bezdíček Králová poprvé pod záštitou Agronomické fakulty MENDELU. Na ledovém kontinentu zkoumá, jakým způsobem tamní mikroorganismy produkují bioaktivní peptidy. Součástí výzkumu je také…27. 1. 2026