Tento rozpor popisuje většina ukrajinských akademických pracovníků Provozně ekonomické fakulty. „Je to jako žít ve dvou paralelních vesmírech. Zvlášť když každý den čtu zprávy o zabíjení a ničení na Ukrajině. Každý týden se objevují předpovědi, že válka brzy skončí, ale vleče se dál. Snažíme se podporovat kolegy na univerzitě v Charkově, ať už v podobě humanitární pomoci nebo prostě jen online práce a papírování, zvláště když nemají zaměstnání a elektřinu,“ přiblížil Volodymyr Rodchenko. Podobně to vnímá i Liudmyla Yefimova, která pracuje na Ústavu účetnictví a daní. „Znamená to pro mě neustálou životní nejistotu a smutek z přetrhání rodinných vazeb, na druhou stranu i příležitost zapojení do akademické sféry cizího státu a možnost zahraničního studia pro mé mladší dcery, které by do budoucna rády pokračovaly ve vysokoškolském studiu v Česku,“ uvedla.
Pro některé z nich je kvůli situaci v domovině aklimatizace do běžného života v Česku prakticky nemožná. „Od chvíle, kdy mě 24. února 2022 v pět hodin osm minut ráno vzbudily zvuky ostřelování předměstí Charkova, nebyla jsem schopná se vzpamatovat a zvyknout si na život v novém prostředí,“ popsala Yulia Prus z Ústavu managementu. „Adaptace pro mě osobně byla velmi těžká, přestože pro ni byly vytvořeny všechny potřebné podmínky. Hlavní věc je, že jsme v bezpečí. Děti jsou v bezpečí a můžou žít normální život, jít do školky a do školy, a já se nemusím bát, že mi je tam někdo zabije,“ uvedla Ganna Rekun.
Právě pocit bezpečí je hlavní pozitivní faktor, který uprchlíci zdůrazňují. Zároveň pociťují velký vděk za poskytnutou podporu. „Navždy zůstanu vděčná České republice za podporu a pomoc. Život v Brně se nám líbí, ale samozřejmě mi Ukrajina chybí a sním o tom, až se vrátím domů,“ přiblížila Nataliia Tkalenko.
Většina akademických pracovníků přijela do Česka i s rodinami, nebo alespoň jejich částí. Adaptace na nové prostředí je proto důležitá i pro další členy rodiny. „Děti se úspěšně ve škole a školce adaptují a mám velkou radost z jejich studijního pokroku. Už se učí české předměty stejně jako jejich spolužáci,“ zhodnotil Rodchenko.
Mezi oběma národy popisují řadu podobností. „Všimla jsem si, že Češi jsou stejně jako Ukrajinci velcí dříči. Mentálním nastavením se mi obě národnosti zdají velmi podobné,“ uvedla Rekun. Výhodou je i podobnost mezi oběma jazyky, která umožňuje dorozumět se o něco rychleji. „Během léta byly pro studenty i učitele pořádány kurzy češtiny, což nám umožnilo se rychle začlenit do české společnosti,“ konstatovala Nataliia Versal.
V řadě výpovědí silně rezonuje hrdost na vlastní národ a naděje na vítězství. „Poslední rok je pro mě rokem ztrát, obav, výzev a obrovské pýchy na mou vlast,“ popsala Tkalenko. „Upřímně věřím, že tento rok bude pro Ukrajinu a naše partnery vítězným rokem. A začne se psát nová stránka historie ukrajinského lidu,“ uzavřela Prus.
Univerzita se do pomoci uprchlým Ukrajinkám i Ukrajincům zapojila v řadě směrů. Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií odpustila ukrajinským studujícím poplatek za studium ve výši 175 000 korun. Studenti ve spolupráci s občanskou iniciativou Brno pro Ukrajinu pomáhali shánět suroviny do potravinových bank, jedna z nich dočasně vznikla i v areálu MENDELU. Řada ukrajinských uprchlíků našla ubytování na kolejích v Brně i Lednici. Správa kolejí a menz v prvních měsících zajišťovala ubytování potřebným bezplatně z vlastních nákladů. Pomoc potřebovali někdy i ti, kteří byli v Česku už před začátkem války. „Na jaře 2022 se několik našich ukrajinských studentů ročních kurzů češtiny kvůli válce a ztrátě kontaktu s rodinou ocitlo v krajní finanční nouzi. Poskytli jsme jim poukázky na nákup potravin a uhradili kolejné za poslední měsíce studia. Šlo o jednotlivce z celkového počtu bezmála třiceti ukrajinských studentů,“ uvedl Jiří Skládanka, prorektor pro internacionalizaci a vnější vztahy.
Na účtech pro pomoc Ukrajině se v rámci MENDELU vybralo přes tři sta tisíc korun. Z nich se ukrajinským uprchlíkům hradila převážně strava v areálech Správy kolejí a menz MENDELU. Psycholožky z Poradenského a profesního centra poskytovaly poradenskou pomoc. Institut celoživotního vzdělávání zajišťoval kurzy češtiny. „V dubnu až červnu 2022 jsme pořádali kurzy pro ukrajinské maminky s dětmi, které byly ubytované na kolejích MENDELU. V létě 2022 jsme realizovali mimořádný letní intenzivní kurz češtiny pro studenty z Ukrajiny, kteří se chystali k podzimnímu nástupu na české vysoké a střední školy. A na podzim 2022 jsme uspořádali intenzivní kurz českého jazyka pro budoucí studenty vysokých škol,“ přiblížil Skládanka.